#3

31 2 0
                                    

"Co jste to tady vyváděli?"z učitelčiného pohledu bylo poznad že je lehce naštvaná,ale když viděla že mě i Cameronovi teče krev její tvář se změnila na lítostivou. Ihned nás vzala k sobě do kabinetu.Chvíli jsem tam musela s Cameronem zůstat,protože učitelka hledala záskok za ní do třídy.

Chvíli jsme mlčeli.Já ale prolomila to hrobové ticho
"Protože mám nejlepší kamarádku Emilly a jsme známý tím že se chováme jako sestry"zašeptala jsem.
"Aha a Emilly je nemocná?"řekl srandovním hlasem,protože si držel nos.
"Jo je sedíš místo ní"usmála jsem se.
"Ty chodíš na box nebo tak něco?"otázal se mě černovlasý kluk.
"Proč??"na jeho pro mě divnou otázku jsem mu odpověděla otázkou
"Jenom tak,protože máš pořádnou ránu"uchechtl se.
"Tak co? Teče vám krev pořád?Mám zavolat vašim rodičům?nebo tady zvládnete a potom půjdete domů?"do kabinetu vtrhla učitelka zahrnující otázky na nás.
"Nevím jak ty Ellizabeth,ale já to tu zvládnu"řekl s úsměvem na tváři směřující jak na mě tak také na učitelku,která o nás měla strach."Jo jo přesně tak mi to zvládneme" úsměv jsem jim oplatila. Učitelka mám zalepila a vyčistila naše rány a šla s námi do třídy.

Když jsme vešli všichni po nás koukali, my si jenom sedli a poslouchali dál učitelku
.

*****
"Nepůjdeš se mnou do kavárny?"zeptala jsem se s milým úsměvem Camerona
"Jo jo Klidně můžeme" Cameron mi oplatil úsměv.

*******
"Můžu se na něco zeptat?" Zeptala jsem se skoro vážným hlasem
"Na co se chceš zeptat?" Cameron odpověděl na mou otázku otázkou
" Je mi to blbý ale co se stalo s tvojí mámou?" Zeptala jsem se se smutkem v očích
"No víš Jeli jsme spolu na nákup a jeden chlap nám nedal přednost na křižovatce a napálil to do nás máme to nepřežila a jsem vyvázl se zlomenou rukou a tady na spánku mám písmeno A protože moje máma se jmenovala  Amy" jeho hlas se chvěl jako listy ve větru a mě aniž bych si to uvědomovala tak mi začala stékat slzy po tváři.
"Co se děje,proč brečíš?"vytřeštil na mě oči
"Ne nic já už budu muset jít"letmo jsem dala pusu ani nevím proč a rychle jsem utíkala domů.
Doma jsem byla asi tak za 10 minut
"Ahoj ty už jsi doma?"volal na mě táta z kuchyně......

Ellizabeth [cz]Kde žijí příběhy. Začni objevovat