Plavání

16 1 0
                                    

Bylo mi sedmnáct a chodila jsem na brigády, ale když mi jednou za čas nějaká ta brigáda odpadla, tak jsem se chodila koukat na mého přítele. Jmenoval se Nick a bylo mu osmnáct.
           Nick měl úplně úžasnou práci, pomáhal lidem s lepším plaváním, dýcháním pod vodou, potápěním...a mě už začínalo štvát, jak se na každou holku dívá tím svým ,,pohledem". Rozhodla jsem se, že se do toho jeho kurzu přihlásím. Nejdříve měl takové ty řeči typu:,,Co tam budeš jako dělat?" nebo ,,A proč tam chceš vlastně jít?", ale nakonec jsem ho přemluvila.           
      Objednala jsem si úterní hodinu od 13:30 do 14:15, protože mi řekl, že tu dobu tam nikoho   nemá. A tak jsem se vypravila hned z brigády do místního plaveckého bazénu, kde už na mě Nick čekal. Začali jsme úplnýmy základy a když už mi to 10 minut vysvětloval, tak jsem řekla:,,To by už stačilo!" a skočila jsem do bazénu. Nick se jen usmál a skočil za mnou.               
            Asi po dvaceti minutách ,,plavání" se zašel napít a já se šla kouknout co se děje nového na Instagramu, když už byl prič více jak deset minut, tak jsem si z nudy začala běhat kolem bazénu. Po chvilce se Nick vrátil a vyděsil mě tak, že jsem uklouzla a spadla do místa kde je bazén hluboký jen něco málo přes metr. Moje hodina skončila a nemyslím tím, že by už bylo 14:15, ale skončila navždy. Převezli mě do nemocnice s akutním otřesem mozku a zlomeným obretlem v páteři.

Nemůžu dýchat!Kde žijí příběhy. Začni objevovat