Šepoty tragédie

Yalan

„Ach, ty budeš Tracker, viď?" zeptal se detektiv hocha proti němu a obdaroval ho zvědavým, ale přepracovaným pohledem.
„Ano, pane, jsem," přitakal, „ale přátelé mi říka-"
„Heleď, chlapče, upřímně mě ani v nejmenším nezajímá, jak ti říkají. Nejsme tu kvůli tobě." přerušil ho poněkud hrubě muž za stolem, měl však pravdu.
Náctiletý hoch, který pod tíhou starostí vypadal o několik desítek let starší, si hlubokých výdechem odfoukl vlasy z čela a začal vyprávět.

Byl to lhář, ten, kvůli kterému tu sedíme byl ten nejprolhanější člověk, kterého jsem poznal.

„Proč lhal?" vyřkl detektiv na první pohled jednoduchou otázku, která však po bližším zkoumání jednoduchou nebyla.
„Víte, měl svůj svět. Nebyl to jen lhář, ale i nenapravitelný snílek a slaboch."
„Slaboch?" zopakoval nechápavě detektiv.
„Jistě, byl to slaboch," pokračoval Trucker „měl svůj svět, ale nebyl dost silný na to, aby uměl přetvořit sen v realitu, tak radši přetvořil realitu v sen."
„Teď to již chápu, pokračuj" vyzval muž hocha a jemně na něj kývnul.
Ten výzvu přijal a pokračoval.

Nebylo to vždy takové, než začal dělat tajemného a odehnal tím od sebe všechny přátele. Nalhával si, že je opuštěný, protože chce být samotář. Bloudil v začarovaném kruhu. Lhal, protože se nenáviděl a nenáviděl se, protože lhal.

Detektiv si jen zamyšleně mnul bradu a ani se výjimečně nepokoušel výpověď přerušit.

Vlastně jsem ho ani neměl rád.

„Prosím?" otázal se zcela udiveně muž a skoro až groteskně vyvalil oči.

„Když jste zavolal, myslel jsem si, že je to jen další z jeho klamů." dosvědčil hoch, načež se uchechtnul.
„Jak mít také rád někoho, komu nemůžete věřit jediné slovo."pokračoval.
„Vzdalujeme se od faktů, radši navaž ve výpovědi." sdělil důrazně detektiv.
„Omluvám se, kde jsem to jen skončil..."

Vlastně jsem ho ani neměl rád, jen to byl můj spolužák a skoro soused, byla nepsaná dohoda, že se spojíme.

Nic víc, než prostá funkčnost, žádné přátelství, nic?" vznesl poněkud vyjeveně dotaz detektiv.
„Nic." opáčil hoch bezbarvým hlasem, ale v očích se mu zaleskly slzy a ramena se mu začala třást.
Detektiv vypadal, že tyto situace už má po několika letech na tomto oddělení zvládnuté, tak mu jen podal kapesník, přičemž ho poplácal po zádech.
Plačící mezi vzlyky vyrážel slova. „Vymklo se to, nemělo to dopadnout takhle."
Muž v uniformě počkal, až se chlapec trošku uklidní a vyzval ho k objasnění.

Chtěl jen další klam, nemohl TO udělat doopravdy, byl srab. Já mu v jeho plánu měl pomoci, což ze mně dělá ještě většího zbabělce než z něj. Měl jsem pomoci přitáhnout lidi, kteří ho zachrání svým zájmem. Byl již zoufalý, protože jeho lži přestávaly býti zajím-.

,,Byl jste u něj někdy na návštěvě?" nenechal ho domluvit detektiv.
„Ne, to nebyl. " zakroutil tázaný hlavou.
„Vždyť jste bydleli v jedné ulici" podotkl trefně starší z nich.
Hoch mírně pokrčil rameny „To máte pravdu, ale jeho dům se už z venku lišil od jeho vyprávění, nechtěl jsem to vidět i zevnitř."
„Vidět ten dům zevnitř jsi nechtěl?" doplnil ho zase detektiv.
„Ne," zakroutil nesouhlasně hlavou „nechtěl jsem vidět zevnitř další klubko jeho lží."
Muž jen souhlasně kývnul a rukou ho pobídl k pokračování.

Kdyby nechtěl takovou show, stále by žil. Dalo by se říci, že uklouzl po vlastních klamech a uškvařil se na vlastních lžích.

Detektiv si jen povzdechl nad vyjádřením hocha, ale mluvit ho nechal.

Ten den mi zemřela teta.

„Tvá ztráta mě mrzí, co to však má společného s příběhem?" skočil mu do řeči detektiv.

Truckerovi začala docházet trpělivost. „Kdybyste mě pět minut nepřerušoval, možná byste to věděl." vyprskl hoch sarkastičtěji, než měl v úmyslu, načež využil chvíle mužova mlčení a chopil se slova.

V ten samý den mu zemřela sestra.

„Proč to říkáš tak nenávistně?" oklepal se již detektiv.

„Nikdy žádnou neměl." Procedil hoch mezi zuby.

Detektiv na něj kývnul, načež se nadechl, aby něco řekl, pak však vydechl, mávl rukou a nechal Truckera mluvit.

Byl to jen další způsob, jak přitáhnout pozornost, což ostatně většina věcí, které pronášel těmi prolhanými ústy.

„Držte se prosím tématu." prostě pronesl muž.
Hoch tedy přikývl a vrátil se k jádru jeho slov.

Jeho nápad byl bizardnější než cokoliv, co jsem od něj slyšel.

Napětí v místnosti prudce rostlo a detektiv měl pocit, že se nemůže ani nadechnout.

Toho večera bylo něco ve vzduchu, zlá předtucha, či něco podobného, ač teď zním jako stará věštkyně.
Prostě jsem cítil takové ticho před bouří, hned jak tam vylezl, věděl jsem, že to nemůže dopadnout dobře.

Detektiv ho však nenechal mluvit dlouho a opět ho přerušil ,,Promiň, že tě přerušuji, ale jak ho napadlo zrovna tohle místo?"
„Místo na frekventované ulici, vysoko, akorát pro drama. Dráty poblíž vlakového nádraží byly ideální místo pro jeho show."
Muž jen chápavě přikývnul.

Neměl jsem ho nechat tam vylézt, ale je pozdě na to si něco vyčítat. Když se dosápal až nahoru, začal máchat rukama, aby přilákal lidi. Povedlo se mu to, přilákal lidi na smrt v přímém přenosu.

„Počkat, co se zvrtlo?" vyhrkl zase detektiv nedočkavě.
„Ač je to jakkoliv komické, uklouzl po slupce od banánu." přiznal Trucker.
„Hergot, jak se tam mohla dostat banánová slupka?" vykřikl frustrovaně muž, znělo to jako velice nepodařená groteska.
„Sám ji tam položil. Cítíte ten paradox?
Zabila ho vlastní lež, protože se z ní stala pravda, není to směšné?" uchechtl se hoch, tématu navzdory.
„Nevím, zda bych omyl, který vedl k sebevraždě nazval směšným." oponoval muž.
Chlapec ho jen probodl pohledem, ale pokračoval ve své výpovědi.

Poté, co uklouzl po slupce jsem měl chuť zakřičet. Měl jsem chuť na něj zařvat „Sakra přestaň, už to stačilo, není to vtipné" neudělal jsem nic. Jen jsem tam stál a s pokleslou bradou jsem sledoval, jak- .

„Všichni ti lidé to sledovali?" zastavil zase detektiv proud hochových slov.
„Ano, nemohli nic udělat a sakra, nepřerušujte pořád." veškerá Truckerova slušnost byla ta tam, tady se vyšetřovala smrt.
Muž si jen něco zabrblal, ale nechal chlapce pokračovat.

Jen jsem tam stál a s pokleslou bradou jsem sledoval, jak s pažemi daleko od těla, které se zoufale snažily něčeho zachytit, padá do drátů pod ním.

Detektiv s pootevřenými ústy naslouchal a čekal na vyřčení, již teď zcela jasného konce.

Trvalo to jen chvilku, jen chvilku křiku a šílených křečí. Zdálo se to jako věčnost a nikdo nezvládl odtrhnout pohled od příšerného výjevu. Pak se rozprostřelo ticho, všichni jen stáli, ani se neodvažovali  promluvit či pohnout, aby neudělali sebemenší zvuk. Strašlivé kouzlo konečně pominulo a lidé si začali šeptat o té děsivé události. Události, při které zahynul Yalan Harmless.

„Vskutku zvláštní jméno." zašeptal ohromený detektiv.
„Ano. Arabsky to znamená nepravdivý, což je zajímavé, vzhledem k jeho příjmení a charakteru, viďte?"