Don't Get Close To Missing Killer(cz)✔️

•88- ,,Vykrvácím. To bys chtěla?"

,,Dobrou, Pattie" otočila jsem se na ni s milým úsměvem.

,,Dobrou, zlatíčko, dobrou, Justine"

Následovala jsem Justina po schodech až do jeho ložnice. Byla tak o půlku menší, než u něj doma v Miami, ale byla krásná. Velká postel byla tentokrát v rohu a nad ní poličky. Pod oknem, naproti dveřím byl stůl s lampičkou a židlí. Naproti posteli, vlevo od okna byly další dveře a skříň. Justinovy tašky byly vpravo před a pod postelí. Stěny byly tmavě modré a zem z bílého dřeva.

Teenagerský pokoj jako z katalogu.

Nejvíc mě uchvátila ta podlaha. Nikdy by mě nenapadlo udělat si bílou podlahu, ale mělo to něco do sebe a Justinova máma to dobře věděla, když mu zařizovala ten pokoj.

,,Spávala tu se mnou chvíli Jazzy, když se zařizoval její pokoj. Proto ta velká postel" vysvětlil, když jsem si na ni sedla a udiveně se na něj podívala. Které dítě by přece spalo na manželské posteli. Jen možná mazánek nějakých zazobanců. Justin se syknutím zvednul ruce a sundal si koženou bundu. Zhrozila jsem se, když bylo jeho černé tričko na boku promáčeno krví.

,,Panebože! Okamžitě se svlékni a lehni si. A né, že si zaprasíš to krásné povlečení. Pattie by ti nepoděkovala" vyletěla jsem na nohy a už jsem běžela hledat koupelnu. Podle mého správného uvažování to byly ty další dveře v Jussově pokoji. Lékárničku jsem našla pod umyvadlem i s hadříkem, který jsem napustila teplou vodou. Když jsem se vrátila do pokoje, Justin ležel jen v boxerkách na posteli a obličej si kryl rukou. Sedla jsem si na postel vedle něho a otevřela lékárničku.

Vytáhla jsem z ní desinfekci, vatové tampónky, náplasti a nějakou antibiotikovou mast proti zánětu rány. Mokrým hadříkem jsem Justinovi chtěla očistit bok, ale zkrozila jsem se, když jsem  spatřila ránu po kulce.

,,Justine. Justine musíš okamžitě do nemocnice, jsi postřelený" chytla jsem ho za předloktí a mírně s ním zatřásla.

,,Nejsem. Je to jen škrábnutí" zamrmlal a zapřel se lokty o postel.

,,A kurva" zamrmlal, když zjistil, že je opravdu postřelený. Doprdele, vždyť on je opravdu postřelený. Jak můžu vědět, že kulka neproletěla skrz?

,,Justine?" polkla jsem.

,,Máš tu kulku ještě v sobě?" řekla jsem a hlas se mi třásl. Justinovy se rozšírily oči, otočil se na bok a koukl na svůj bok zezadu, kde nebyl průstřel.

,,Jo, mám" zamrmlal.

,,Tak jo, tak jo. Hlavně se musíme všichni uklidnit" začala se mi motat hlava. Opět jsem se vyšvihla na nohy a začala vystresovaně pochodovat po malém prostoru pokoje. Justin je postřelený.

Justin.

Je.

POSTŘELENÝ.

,,Musíme někoho zavolat"

,,Bell, nemůžeme"

,,Ale ano, my musíme!"

,,Chápeš, že NE!" zvýšil hlas a s výdechem zaklonil hlavu. Po chvilce mlčení opět promluvil.

,,Sám si tu kulku nevytáhnu" zamrmlal a já věděla kam tím míří.

,,Justine," sedla jsem si k němu a donutila ho, aby se na mě podíval ,,to nejde"

,,Bell. Prosím. Ještě nikdy jsem tě o nic neprosil tak naléhavě. Musíš tu kulku vytáhnout"

,,Chápeš, že nemůžu?! Nevím, co mám dělat. Nemám na to žádnej diplom, kurz, předlohu. Naprosto nic"

,,Isabello. Dneska si nakráčela jen tak do skladu a zabila dva chlápky! Ani ses nepokusila s nima bojovat. Prostě jsi je odpráskla" uchechtl se ,,a byla to ta nejvíc sexy věc, co jsem kdy viděl. Tak prostě vytáhni tu kulku, protože čím dýl ji mám v sobě, tím rychleji tady vykrvácím. To bys chtěla?" vyhrkl a já nesouhlasně zakývala hlavou. Vydírá mě.

,,Tak fajn, tak fajn" zakmitala jsem rukama ve vzduchu a přešla k lékárničce. Chvíli jsem v ní hrabala a nakonec z ní vytáhla pinzetu.

,,Panebože, tohle nedám" klekla jsem si na zem a přiblížila se k Justinovu boku.

,,Hlavně rychle, prosímtě" nakonec dal ruce pryč a na postel si lehnul úplně.

,,Co když budeš křičet bolestí? Pattie to uslyší" namítla jsem.

,,Tak teď už ne" vymotal ze svých kalhot kožený pásek a stiskl ho mezi zuby.

,,Dělej" popohnal mě a mně se začly klepat ruce.

,,Uhh" Justinův bolestný vzlyk mi moc nepomáhal, když jsem se snažila najít kulku. Neptejte se, bylo to příšerné. Nebudu vám to popisovat. Thank me later.

,,Už to bude, pšš" šeptala jsem, když jsem již kulku pomalu vytahovala a Justin mi rukou zmáčkl rameno. Nevím, jak na něj dosáhl, ale udělal to. Jeho stisk byl dost silný, takže si nechci ani představit, jakou bolest prožíval. Musela jsem se soustředit, přesto jsem v hlavě měla totálně vymeteno.

,,A je to" vydechla jsem a kulku i s pinzetou hodila do špinavého černého trička. Podala jsem desinfekci a chtěla ji otevřít.

,,Na to zapomeň" Justin omotal svou ruku kolem mého zápěstí a trhl mnou, když jsem mu chtěla vyčistit ránu.

,,Justine, nebuď jak malej. Musím to vyčistit" protočila jsem očima a vytrhla jsem mou ruku z jeho sevření.

,,Byl jsi šikovnej a statečnej, ale ještě nejsme u konce" nahla jsem se k němu a dala jsem mu krátky polibek. Justin nesouhlasně zabručel a lehl si zpět do peřin.

,,Tak dělej" zamrmlal nakonec a konečně mě nechal dělat to, co musím. Na vatový tamponek jsem dala desinfekci a ránu jsem mu vyčistila. Musela jsem se uchechtnout, když si neustále mrmlal pod nos spoustu nadávek a bolestně skučel.

Ránu jsem zašila a přelepila mu ji velkou náplastí. Jeho obočí a ret už nezabralo tolik času ani bušícího srdce, ale bez nadávek se to neobešlo. Taky musel pokaždé místo bonbónu dostat pusu. Co vám budu povídat. Malý kluk.

Zádrhel přišel, když Justin spatřil mou pořezanou paži. Začal vyšilovat, jakobych umírala a byla kousek od smrti. Málem jsem mu musela dát facku, aby se vzpamatoval a lehnul si zpět do postele. Musela jsem si před jeho očima ránu taky vyčistit a dát si na ni mast. Přelepení náplasti si vzal do vlastních rukou a nezapomněl si poručit, že si na něj musím sednout obkročmo, aby na mě dosáhl. Evidentně si to užíval a prodlužoval to, jak nejdéle to šlo. Puberťák. Nakonec mě nechal odejít, abych mohla lékárničku uklidit zpět do koupelny. Svlékla jsem se a jen v kalhotkách a tílku si lehla k němu. Přitulila jsem se k němu a i slza štěstí mi unikla z oka.

Konečně už ležím opět v jeho objetí. Jen se bojím, abych se ráno neprobudila sama.

Votes prosím <3