Smrt je blízko

*Křik*

První část

Bylo tam spoustu lidí. Samozřejmě jako vždy. Procházela jsem mezi nimi. Všichni byli tak šťastní. Jen já byla smutná. Hledala jsem svého kamaráda Lukáše. Konečně jsem ho našla. Seděl u baru. Tohle nebyla párty, jakou znáte. Byla na lodi. Na luxusní lodi, která patřila Petrovy. Petr je Lukášův bratranec. Jinak bych se sem ani nedostala.

 ,,Ahoj Terko," pozdravil mě Lukáš, když mě spatřil. Objali jsme se. Jako vždy. ,,Jsem moc rád, že jsi tady," pokračoval. Sedla jsem si vedle něj. ,,Popravdě bych nejraději odešla," řekla jsem smutně. ,,Jo, ale jsme na moři. Teď jsme vypluli. Takže to asi jen tak nepůjde, jedině že bys vyskočila a doplavala na souš," vysvětlil. ,,Já a plavat? Přeci víš, že nesnáším vodu. A moc dobře plavat taky neumím," vysvětlila jsem mu zase já. ,,No jo. Já to přeci vím," objal mě kolem ramen. ,,Viděla jsem tady Patrika," začala jsem. ,,Aha," podíval se na mě. ,,Nemůžeš se mu jen tak vyhýbat. Někdy se potkat musíte. To je snad jasný," podal mi něco k pití. ,,Díky. Já vím, ale prostě... Je to hajzl. Jen tak se se mnou rozejde... Já ho pořád miluju. Jsem blbá," nesnášela jsem se za to. Už je to měsíc, co jsme se rozešli. A já na něj musím furt myslet. Hrůza. ,,Už na něj nemysli. Užívej si to, že jsi tu," usmála jsem se. 

Vzala jsem to pití, co mi podal a napila se. Hned jsem to vyplivla. ,,Fůj! To je hnus. Co to sakra je?" Lukáš se rozesmál. ,,Něco k tomu, aby jsi už nemyslela na Patrika," vysvětlil mi a přitom se smál. ,,Ty jsi svině," z legrace jsem ho bouchla. ,,No... Ono to celkem funguje," řekla jsem. ,,Máš pravdu. Kašlu na něj," usmála jsem se. Vzala jsem si z baru zase jiné pití. Opatrně jsem se napila, aby to zase nebyl ten hnus, co předtím. Tentokrát to bylo dobrý. Sice nevím, co to bylo, ale chutnalo mi to. ,,Bacha, je v tom hodně alkoholu," upozornil mě. ,,No a co? Sám jsi říkal, abych si užívala," nalila jsem mu taky. ,,To sice jo, ale nesnáším, když jsi opilá," řekl mi. Sám se taky napil. ,,Ale... Vždyť naposledy to byla docela sranda," znovu jsem si nalila. Lukáš mě pozoroval. ,,Sranda? No nevím... Chodila jsi tenkrát ještě s Patrikem a skončila jsi se mnou v posteli. Nerad bych, aby se to opakovalo," zasmála jsem se a dolila mu.

 ,,Vždyť to bylo super. A teď už s ním dávno nejsem. Tak bychom mohli..." ,,Ne, to teda nemohli. Jsme jen kámoši a ty už jsi zase opilá," vzal mi lahev z ruky. ,,Ty jsi hajzl..." řekla jsem ze srandy. ,,Nám dvoum by to skvěle klapalo... Mohli bysme to zase někdy zkusit, ne? " ,,No nevím nevím..." Zasmáli jsme se. Otočili jsme se k baru zády a pozorovali ostatní, jak tančí. Pokud se to tak dalo nazvat. Nakonec jsem to, že tu jsem, neviděla jako chybu. Doma bych stejně jen přemýšlela nad blbostmi. Tady je aspoň Lukáš. Z přemýšlení mě vyrušil něčí křik. Hudba se ztlumila a nás zajímalo, co se to sakra děje...