Jen tvoje... (Loki FF)

Clair

Mysteri ale netušila, že Fury s Lokim na ní šijou boudu. Trixibelle jí potom vzala vedle, aby si daly něco k jídlu a Fury tak mohl pokračovat ve svém přesvědčování.

"Myslím že je to dobrý krok. Ona by mohla vědět, co to je" řekl Lokimu. Ten nesouhlasně zavrtěl hlavou.

"Vědět to bude sto procentně, ale já nebudu riskovat bezpečí mé ženy, nemluvě o tom co se může stát když se Clair vymkne kontrole" řekl logicky Loky a posadil se na stůl. Fury ho zdravým okem pozoroval. Katastofy si byl vědom, ale jistým způsobem to stejně chtěl udělat.

"Za zkoušku nic nedáme " zkusil to na Lokiho. Bůh lsti se na něj otočil.

" Vy Midgarďané jste zvláštní! A hlavně tvrdohlavý, ale dobrá, jak myslíte. Máte rodinu , řediteli? Jestli ano, běžte jim říct pá pá, protože tohle se vymkne, na to znám Clair až moc dobře " vyštěkl Loki. Fury se jím nenechal zastrašit.

" Ale poslouchejte mě! Když to v ní je, dokáže to i vyvolat, nebo ne? " zeptal se. Loki zdvihl obočí.

" Teoreticky ano, ale i tak je to jízdenka na smrt. S Clair se nedá rozumně mluvit. Tohle je toho příkladem " řekl Loki zlostně a vykasal si košili. Furyho zrak spočinul na veliké jizvě. Na vlastní oko ji viděl poprvé.

" Vidíte?! Ani já jsem ji tenkrát nezastavil a vy si myslíte že to dokážete? Jaká pošetilost! " vyštěkl Loki. Fury zachovával ledový klid.

" Já jsem toho názoru, že když ji vyvolá dobrovolně, měla by být bezkonfliktní" řekl a pohodlně se opřel. Loki nad tou hloupostí zavrtěl hlavou. Jak může být někdo tak hloupý?

"Teď to ještě půjdu říci Mysteri. A vy se jeďte rozloučit " řekl znuděně Loki a šel do vedlejší místnosti, kam, jak doufal, Trixibelle jeho paní odtáhla.

***********************************************

" Počkej Loki, znovu. Co že to po mně chtějí? " zeptala se Mysteri.

" Lásko, potřebujeme zjistit, co je tento kamínek. Je ze Zunenhaitu a ředitel si myslí, že o tom bude něco vědět Clair" zopakoval to Loki už podruhé. Mysteri se zdála vyděšená a Loki jí to nezazlíval. Věděl, že ona Clair z celého srdce nenáviděla. Bohyně větru najednou sklopila zrak.

"Dobře, ale jen kvůli tobě drahý " zamumlala. Loki byl její odpovědí překvapen. Vzal ji za ruce a odvedl za Furym.

" Jak tedy chcete. Udělá to" zavrčel na něj.

***************************************

Mysteri posadili do výslechovky. Loki jejich počínání výsměšně pozoroval.

"Vy myslíte, že toto Clair zastaví? " zeptal se s arogantním úšklebkem. Fury si založil ruce v bok.

" Já si nemyslím, že zaútočí " řekl. Bůh se zasmál.

" Tak nevím, jestli jsem měl rozštychlý břicho já nebo Vy" podíval se na něj Loki. Fury ho ignoroval.
"Tak. Teď se předveďte " řekl Lokimu a ukázal přes sklo do místnosti. Bůh lsti s hrdě zdviženou bradou vešel za Mysteri.

" Říkám ti, je to sebevražda " zamumlala bohyně. Měla sklopenou hlavu a zírala do stolu. Loki jí vzal za bradu a posadil se naproti ní.

" Já vím, ale to je jejich chyba. Tak do toho, ať to je za námi " požádal ji polohlasem. Mysteri se nadechla a zavřela oči. Snažila se uvnitř sebe vypátrat Clair. Hledala dlouho, Fury tomu už nedával naději. Když v tom ji asi našla.

" Mám ji" zašeptala. Loki jí vzal za ruce a stiskl.

"Dobře. Vypusť ji" zašeptal nazpět. Mysteri několikrát zamumlala její jméno. V místnosti se zvedl vítr, který stále zesiloval. Loki ji stále držel za ruce, ale začal pociťovat změnu. Pleť jí zesvětlila a vlasy se od kořínků obarvovali na stříbrnou. Začala se klepat, proměna byla skoro u konce. Najednou se uklidnila, vítr ustal, vlasy již byly jen stříbrné. Prudce otevřela zlaté oči.

"Clair" řekl Loki. Dívka se zasmála.

"Ale, opět se setkáváme " řekla hlubokým hlasem, který byl natolik vzdálený Mysteriinu. Loki pustil její ruce a vstal. Clair se rozhlédla po místnosti a opět se hystericky rozesmála.

" To je taky dost, že jsi mě pustil ven. Jen mám otázku. Proč? " zeptala se. Loki vytáhl z kapsy Backlor a natáhl ho k ní.

" Poznáváš to? "zeptal se. A to, co se stalo potom, nevyrazilo dech jen jemu. Clair, jen zahlédla kámen, vyjekla a vyrazila ze židle. Zastavila se na druhém konci místnosti v rohu.

" Dej to ode mě pryč " zasyčela vyděšeně. Loki udělal krok k ní.

" Takže to znáš? " zeptal se. Clair se více přitiskla ke zdi.

" Odlož to a já ti řeknu všechno, co o tom šutru vím " zavrčela. Loki kámen vrátil do kapsy. Clair udělala krok dopředu.

" Netušila jsem, že to ještě někdy uvidím " zamumlala. Bůh si sedl ke stolu a čekal, až začne. K ničemu se ale neměla.

" Můžeš mi alespoň říct, co to je? " zeptal se.

" Něco, co mělo zůstat v hlubinách Zunenhaitu" pronesla Clair. Loki zdvihl udiveně obočí.

"Byla chyba, že to vůbec našli. Jak se to vůbec dostalo sem? " ptala se sama sebe.

" Počkat. Ty víš, že jsme na Midgardu? " zeptal se jí Loki. Clair si pohrdavě odfrkla.

" Kdykoliv mě vyvolá sama od sebe, promítne mi to její vzpomínky za poslední týden" vysvětlila. Pak se zapřela o stůl naproti Lokimu.

"Teď mě ale poslouchej! Je mi jedno, co s tím kamenem chcete udělat, ale musíte se ho okamžitě zbavit. Všech devět světů je v ohrožení, pokud je ten kámen aktivní. A jelikož ho máš u sebe ty, tak aktivní je. Aktivuje se jen v případě, že se dostane do styku s magií. Musíte se ho okamžitě zbavit, jinak je s námi všemi veta!! " mumlala vyděšeně Clair. Loki si jí klidně prohlížel.

" Jak tak koukám, ty s ním máš zkušenosti " řekl. Clair si zmučeně sedla naproti němu.

" Ano, jsem přeci ze Zunenhaitu. Těch kamínků je deset. Říká se jim Archery a mají velkou sílu. Legenda praví, že kdo ovládá všech deset, může zničit všechno a stát se pánem všech devíti světů a vůbec celého vesmíru. Odjakživa Asgarďané a ostatní Archery hledaly. Ale jednou přišel člověku , jmenoval se Armageddon (ano, ale nic jiného mě nenapadlo) a ten usoudil, že ty kameny jsou velice nebezpečné pro blaho devíti světů. Proto je začal hledat, aby je mohl navždy zničit. Zemřel dříve, než je našel všechny. Čtyři zničil a další čtyři zapečetil v sobě, aby nemohli už nikomu ublížit. Zbyly dva. Dříve jsem bývala čarodějka, ale před dvaceti třemi lety tehdejší vládce Zunenhaitu ty dva našel. Ale neodhadl jejich opravdovou sílu, a tak jeden z nich explodoval přímo v srdci Zunenhaitu. Vše bylo na maďeru, polovina obyvatelstva mrtvá. Já vzala druhý Archer a pohřbila ho hluboko pod zem. Ale vládce se na mě rozzlobil. Že prý jsem zradila svou zemi. Nechal mě zabít, ale já ještě před tím vpečetila polovinu své existence do dítěte, které se pár dní před tím narodilo. A tak jsem se ocitla v Mysteri. "zakončila svou rozmluvu Clair. Loki jí pozoroval s údivem. Čekal toho hodně, ale ne její spolupráci.

" A co jste s tím Archerem vůbec chtěli udělat? " zeptala se najednou.

" Vrátit ho Clinterovy, vládci Zunenhaitu a otci Mysteri" odvětil Loki. Clair čapla boha za límec a přitáhla si ho blíže k sobě.

"TEN se nesmí ani dozvědět, že jste ho našli!! To on tenkrát nechal ten kámen vybuchnout. A od té doby hledá ten poslední " vyjekla Clair. Loki překvapeně zamrkal.

" A co s ním teda máme udělat? "zeptal se když ho pustila.

" Dej ho Midgarďanům, ať ho pohřbí do té nejhlubší propasti co tu mají "řekla. Loki kývl.

" Teď ti vrátím manželku. A na tohle si nezvykej. Pomohla jsem ti jen najít způsob, jak sprovodit ten kámen ze světa. Příště tě zabiju! " zavrčela Clair a zavřela oči. Vlasy jí začaly blonďatět, pleť trochu ztmavla a opět se trochu zvedl vítr. Najednou Mysteri procitla a Loki ji stihl jen tak tak chytit do náruče.

" L-Loki... " zamumlala omámeně.

" Ano, jsem to já " ubezpečil ji.

" Řekla vám... Něco? ".

" Ano, mám tě od ní pozdravovat" poznamenal. Mysteri se trochu pousmála. To byl celý manžel.....