Netykavka

1.7K 97 23
                                    

"Jak to myslíte, že nemůžeme odejít? Ten kámen máte, víte jak se ho zbavit, tak co ještě chcete?!" křičel Loki. Fury si klidně založil ruce v bok.

"Když jsme vás pustili naposledy, byl jste unesen. Nevíme, co všechno jim agent Petrov řekl, takže nyní si nemůžeme být jistí ničím " odvětil. Mysteri již docházela trpělivost. Za celou dobu svého pobytu tady byla na Midgarďany hodná. Nechala se proměnit v Clair, ještě nikoho nepraštila ani neokřikla. Chovala se zkrátka vzorně. Teď toho ale měla právě tak dost. Vstala. Měla na sobě již svoje šaty, jelikož se s Lokim chystali k odchodu. V místnosti se zvedl vítr. Bůh lsti a Fury se na ni otočili. Loki jí pozoroval nejistým pohledem. V manželčiných očích se nedalo nic vyčíst. To nedělalo dobrotu. Vítr sílil. Agenti rychle zatěžkávaly dokumenty aby neuletěli. Mysteri vlály vlasy.

"Okamžitě nás pusťte! Máte, co jste chtěli " zavrčela. Fury jen zdvihl obočí.

" To si myslíte vy. Po tom, co jsem Clair viděl, si nemyslím, že by mohla být něčím nebezpečná " pronesl. Mysteri nemohla věřit svým uším.

"Takhle se chovala jen kvůli Archeru! Příště tak hodná nebude"  vyjela prudce. Loki svou paní se zálibou pozoroval.

"Myslíte, že vás kvůli ní pustím? " zeptal se Fury. Mysteri se zamračila.

" A vy myslíte, že nás tu udržíte? " zeptala se a křikla jméno strážce. Obklopila je zelená až zlatavá záře a pohltila těla bohů.

********************************

Když je portál vyplivl, Loki uchopil svou paní za ruku.

" I po těch letech mě nepřestáváš udivovat" uculil se. Mysteri se mu vytrhla a sama se vydala z Bifrostu pryč. Loki se spokojeně uculil. Miloval, když si hrála na nedosažitelnou.

**********************************

Po příchodu do paláce se Mysteri okamžitě uchýlila do jejich komnat a odmítala tam kohokoliv vpustit. Ani samotného Lokiho. Ten se o to pokusil. A ne jednou. Chvíle manželku přemlouvat přes dveře a pak se tedy vydal za matkou. Ta seděla na balkoně ve velikém sále a cosi vyšívala.

"Óóó.. Můj drahý " usmála se na Lokiho když se zjevil vedle ní.

" Matko" kývl bůh. Frigga poklepala vedle sebe a Loki si přisedl. Zapřel lokty o kolena a zíral na zem.

"Děje se něco? Proč nejsi s Mysteri? " zeptala se. Loki o tom nejdříve nechtěl mluvit, pak si ale zničeně povzdechl.

" Nevím. Zase se něco děje, odmítá mě pustit do ložnice " řekl a smutně se zasmál. Frigga ho pohladila po zádech.

" To nic. Jen musí být chvíli sama. Buď trpělivý Loki" usmála se s mateřskou něhou. Bůh zdvihl obočí. Teď byl vše, jen ne trpělivý. Proč se Mysteri občas takto chovala? Proč ho Clair rovnou nezabila? Proč se tak bála toho kamene? Tolik otázek, ani jediná odpověď. Loki se chytil za hlavu a pevně sevřel víčka k sobě. Matka se vrátila k vyšívání a Loki po chvíli vstal. To jediné, co teď potřeboval, byla dobrá kniha a klid. Šel do knihovny a prohlížel si hřbety knih. Až narazil na jednu, o které ani nevěděl, že v knihovně je. Byla to poměrně tlustá kniha o magii vázaná v červené kůži se zlatými písmeny. Loki ji se zájmem otevřel a v rychlosti prolétl jména kapitol. Byla plná typů a prostředků magie. Bůh se pohodlně usadil na parapet a začetl se.

*******************************

Když s knížkou za čtyři hodiny skončil, dalo se říct, že mu otevřela oči. Netušil, že tolik druhů magie existuje. Také tam ale viděl pár dokonalých praktik, které se chtěl naučit. Proto si knihu vzal s sebou a vydal se do ložnice. Venku již byla tma, v paláci panovalo hrobové ticho. Bál se, aby Mysteri ještě netrucovala. Přišel ke dveřím a chvíli poslouchal. Na druhé straně bylo ticho. Vzal za zlatou kliku a stlačil. Bylo odemčeno a dveře se bez jediného vrznutí otevřely. Loki vešel a opět zavřel. V ložnici se svítilo, ale Mysteri nebylo nikde vidět. Až ji spatřil, jak spí na lenošce u balkónu. Usnula... Loki jí opatrně vzal a uložil do postele. Nejspíš plánovala si jít lehnout, jelikož měla noční košili.
Svlékl se a ulehl vedle ní. Chvíli pozoroval její spící tvář a poté se oddal klidnému spánku.

**********************************

Ráno ho probudil silný tlak na podbřišku. Otevřel oči. Na břiše mu seděla Mysteri. Jasně modrýma očima se mu vrtala do jeho očí podobné barvy.

"Jak jsi se sem dostal?! " zašeptala vyděšeně. Loki se usmál.

" Dveřmi " uculil se na svou paní. Mysteri se k němu víc sklonila a zapřela se mu o hrudník.

" To vím taky, že ne balkónem. Ale jak? Vždyť bylo zamčeno" zamumlala. Loki se ušklíbl.

"Možná jsi byla tak zoufalá, že jsi prostě potřebovala ukojit a doufala jsi, že přijdu " řekl sladce a trochu pozvedl hlavu. Dělilo je jen několikrát málo centimetrů. Asi se trefil, jelikož ho Mysteri pozorovala zastřeným pohledem. Loki prudce vyrazil hlavou a překonal tu vzdálenost mezi nimi. Snažila se klást odpor, proto ji Loki povalil pod sebe a kleknul si nad ni. Líbali se dlouho. Loki jasně cítil, jak se její křečovité tělo uvolňuje, začíná mu polibky něžně oplácet a zlehka si položila ruce kolem jeho krku. Cítil, že když si nad ni klekal, místo aby ji obkročil tak se mu povedlo vsadit koleno mezi její stehna. Vnímal fakt, že je ještě v noční košili. Proto zkusil koleno pomalu posunout dopředu. Mysteri ztuhla a přes manželovi rty jí unikl slastný sten. Loki její ústa pustil a trochu se odtáhl.

"Drahá? " žádal vysvětlení. Mysteri provinile sklopila zrak.

" Fajn, možná trochu. Ale přiznej si to, ty to chceš víc než já " zašeptala. Loki pobaveně zdvihl obočí.

" Tak to musím napravit" uculil se. Mysteri se na něj podívala.

"Jistě drahý " oplatila mu úsměv

*******************************************

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

*******************************************

Zdarec! Ehm.... Ten obrázek jsem sem přidala až po půl hodině slintání..... Takže tak...
Banzáj!

Jen tvoje... (Loki FF) Kde žijí příběhy. Začni objevovat