Hope Dies Last

Návrat

Derek

Už přes měsíc docházím k Stilesovi domů. Opravuju mu co se dá, ale i přesto mi ani má vlastní dcera nevěří.
Snažím se, aby jakýkoliv pocit vůči Stilesovi zůstal skryt.

Dnes jdu k nim znova. Doufám ve zlepšení.
Přece nemůže být tak těžké, mi odpustit. Udělal jsem vše pro to, abych k nim měl volnou cestu.
Cestou k němu se stavím pro Stilesovi oblíbené koblížky. Doufám, že tam nebude Peter ani Lydia, ti dva jsou otravní, a hlavně z nich cítím nedůvěru, přitom se snažím být dobrý i k nim.
Z mého strýce se za ta léta stal jen hlídací vlk, dříve byl posedlý mocí a teď si hraje na hrdinu.
Potlačím nenávistné pocity a zaklepu na Stilesovi dveře. Slyším kroky a pak se předemnou zjeví Lydie v pyžamu. Zřejmě tu spala.

,,To jsi ty, tak pojď dál," zachrčí na mě nevrle, kdybych jí neznal, řekl bych že se chová jako vlk.

Vejdu dovnitř, a vydám se do kuchyně. Stiles tu už sedí, a je stejně jako Lydie v pyžamu.
Oba mají před sebou kakao se spoustou šlehačky.

,,Dobré ráno Stilesi, přinesl jsem vám snídani."

Zachrastím pytlíkem plným koblih.

,,Dobré ráno Dere. Děkujem. Uvař si kávu jestli chceš. Zachvíli přijde smečka."

Pozdraví mě Stiles bez úsměvu.

,,Smečka? Proč?" optám se.

Pak ale ucítim podivný pach.

Nevím co to je, ale nutí mě to být ve střehu.

,,Našli tělo. Podle všeho to je Deucalion."

Jen co to dořekne, lehce spanikařím, ale navrch nasadím svůj kamený výraz.

,,A kdo ho našel?"

Optám se.

,,Liam a Mason, byli v lese běhat a Liam spadl do díry,doslova spadl na tu mrtvolu. Každopádně musíme být ostražitý, furt to může být trik Doktorů děsu."

Prohlásí Stiles.

Dorazí smečka a Stiles nás zaúkoluje, já jdu opět s Ethanem na pochůzku lesem i městem.

Stiles

,,Všiml sis toho jeho výrazu, než to skryl za svou kamenou masku? Říkám ti Stilesi, nedá se mu už věřit," prohodí Lydia jakmile uslyší odjet auto.

,,Ale jak to? Co ho mohlo tak změnit? To nemůže být jen tak."

,,Nerad to říkám Sti, ale Lydia má pravdu. Ač jsem se s ním vrátil, už to není ten Derek, kterého jsme znali předtím."

Promluví na mě Scott.

,,Tak dobře,teď jdeme probrat jiné věci.
O Deucalionovi víme dýl, a teď když jsme se zbavili Dereka, vám můžem se Stilesem říct několik věcí," rozhlédne se Lyd po smečce, kde je i můj táta.

,,Peter odjel do Paříže a našel tam Isaaca. Někdo mu změnil vzpomínky, a některé vymazal uplně. Takže jsou teď na cestě sem."

Všichni ze smečky jsou v šoku.

,,Cože? A kdo to udělal? A proč? Nebyl to Derek?"

,,Stop, Stop, na tyhle dotazy musíme najít odpovědi. Ale ještě než dorazí Peter s Isaacem chceme oznámit jinou věc. Nejdřív já.
Jsem těhotná, s Parishem se nám to konečně podařilo," prohlásí Lydia.

Celá smečka se k ní nahrne a objímají jí a gratulují.
Když se zase usadí. Odkašlu si a upoutávám na sebe pohledy všech.

,,Potřebuji aby tohle zůstalo v tajnosti. Nikdo to nesmí říct nikomu. Snad jen Peterovi. Nikomu jinému."