Hope Dies Last

Ne renonce jamais à votre amour.

Isaac

Sedím u hrobu své maminky, vždycky sem chodím pokud mě něco trápí.
Píseň, kterou jsem zpíval Stilesovo dceři, a kterou mi on zazpíval, mi maminka zpívala, vždy když jsem plakal nebo jen aby mě uspala.

Co jsem udělal, že se mi tohle stalo?

Rád bych si vzpoměl. Bolest, kterou cítím ze Stilese, je neskutečná.
Musel, né musí mě vážně hodně milovat.
Sám si nedokáži představit, že bych byl na jeho místě.
Něco mi říká, že bych se měl k němu vrátit.  Zvednu se a jdu pomalu k domovu.

Jakmile vejdu do domu slyším hlasy, Lydie a Stilese. Nechci je odposlouchávat, ale ta bolest ze Stilesova hlasu je tak silná, že mě donutí zastavit se.

,,Sti zlato, to nic nevyřeší. Já vím, že to slyšíš ze všech stran, ale musíš být silný. Už nejsi sám. Hledáme toho kdo mu to udělal. Ale musíš se připravit na nejhorší."

Slyším Lydiin hlas.

,,Já vím, ale nejde to. Kdybys viděla ten pohled. Vždy když na mě koukal, v jeho očích byly jiskry, láska a teď?
Byly naprosto prázdné. Jediný co si přeju je, aby mě můj muž zase miloval."

Odpovídá jí třesoucí hlas Stilese.

Vejdu pomalu k nim a odkašlu si.
Vidím jak se oba leknou. Stiles se na mě dívá vyděšeně.

,,Chci se omluvit, že jsem tak utekl. Stilesi možná si nic nepamatuji, ale rád bych tě pozval na rande.
Vzpomínky nemám. To neznamená, že si nemůžeme vytvořit nové."

Usměji se na něj zářivě.

Ani nevím kdy se vytratila Lydie, ale zbyly jsme tu jen mi dva.
Na Stilesovo tváři jsem zaregistroval jeho šťastný úsměv. To mi za to stálo, když dokáži udělat někoho šťastným.

,,Rád s tebou půjdu na rande Isaacu. Zítra v sedum třeba?"

,,Nemůžu čekat do zítřka. Buďme spontální pojďme teď."

Opravdu už se nemůžu dočkat až s tímto chlapem půjdu ven.

,,Tak pojďme."

Popadne mě za ruku a vyrážíme ven.

Musím uznat, že je to zatím to nejlepší rande které jsem kdy měl.
Na večeři jsme zašli do restaurace na steak. Potom mě Stiles zatáhnul na pouť. Vyblbli jsme se na autíčkách.
Ve strašidelném zámku jsem neodolal, Stilesův úsměv a rozzářené oči ve kterých jsem se topil. Přivinul jsem ho k sobě do objetí a něžně ho políbil na rty. Okamžitě mi polibek vrátil. Ten pocit, když jsme se líbali, najednou jsem necítil to prázdno v sobě. V břichu mi létali motýlci, a v rukách jsem cítil jemný eletrický proud. Ale nejvíce mě zarazil pocit v srdci. Nechtěl jsem přestat s polibky, nechtěl jsem ho pustit. Najednou jsem pochopil všechen ten povyk kolem lásky. Opřel jsem Stilese o stěnu a využil toho, že je tma a nikdo nás v tom koutu neuvidí.
Z něžných polibků jsme přecházeli do vášnivých. Rukami jsem zajel pod Stilesovo triko a začal hladit jeho bříško. Stiles mi začal vzdychat do úst. Byl to nepopsatelný pocit.

Po strašidelném hradu, který jsem si užil. Jsem tenhlekrát vybral já poslední místo dnešního rande. Vzal jsem ho do klubu.
Miluji tanec a hudbu. Přišlo mi to jako vhodné zakončení užasného rande se Stilesem.
A navíc ta představa ploužáku a Stilese přitisknutého k sobě, už chápu proč jsem se do něj poprvé zamiloval. Kdo by taky ne? Stačí se podívat na jeho úsměv, oči a taky zadek. Panebože teď budu jako nadržený puberťák.
Ale což, pro mě je tohle poprvé.

Na baru objednám drinky, ale Stiles svůj odmítne a požádá barmana o virgin verzi. No nic tak nepije to nevadí, stejně mi to nebrání si to užít.
Pak uslyším hrát užasnou píseň.
Zpívá se v ní sice o holce, ale naprosto vystihuje momentální pocity z mého srdce.
Vemu Stilese za ruku a táhnu ho na střed parketu. Jednu ruku mu dám kolem pasu, druhou si ho za zátylek přitáhnu blíž a políbím ho. Za stálého líbání se pohybujem v rytmu hudby. Cítím tu spalující touhu z nás obou. Na chvíli se odkloním a do ucha mu zašeptám část textu pro mě právě pravdivou.

,,Gonna hold ya, gonna kiss ya in my arms.."

Stiles se na mě s rozářenýma očima podívá, přitahne mě zpět k jeho rtům a já cítím s jakým citem a hloubkou mě začne líbat. Najednou píseň skončí.
DJ vyhlásí chvíly kdy se odvážlivci mohou jít vyzpívat na pódium. Mám píseň, která naprosto vystihuje jak Stilese vidím. Když vidí jak se vydávam k podiu, chce mě zadržet. Já se na něj podívám, usměji se a zašeptám.

,,Užij si to. Protože to myslím vážně."

Vyjdu na podium, přejdu k DJ a pošeptám co chci zazpívat. Pak se chopím mikrofonu.

,,Tuhle píseň chci věnovat osobě, která to semnou nevzdává. Osobě, která když se usměje změní mi celý svět. Pozorně poslouchej Stilesi, všechno myslím vážně."

Jen co domluvím spustí se hudba a já začnu zpívat.

Když dozpívám ozve se potlesk. A já s pohledem zaseknutým ve Stilesovi scházím dolu. Chytnu ho za pas a jako v těch romantických filmech ho prohnu v zádech a políbím. Byla to jedna z nejkrásnějších chvil. Pokud naše předchozí rande bylo aspoň z poloviny takovéhle, není divu, že jsem si tohole chlápka vzal za muže.

Z klubu jsme odešli po mém vystoupení. Teď kráčíme ruku v ruce ulicemi zpět k domovu. Oba víme jak naše rande skončí. Oba si to přejeme. Ještě ráno jsem se cítil prázdný a bez emocí. Teď se cítím šťastný, a zamilovaný. Vzpomenu si na citát z francouzské knihy, která vystihuje to co mezi sebou se Stilesem máme.

Nikdy se nevzdávej své lásky.

Stiles

Po Isaacově nabídce rande jsem se cítil šťastný. A teď po dokonalém rande, který jsme prožily, ruku v ruce kráčíme domů. Netoužím po ničem jiném než po rtech mého muže na mém těle. I z něj číší touha. Kouká mu z očí a z doteků, kterými mě zahrnuje. Jsem rád, že Rosi není doma, protože tohle bude hlasité a dlouhé. Dojdem k našemu domu. Chytnu Isaaca za tričko a přitáhnu ho za práh domu. Jen co dozavřu dveře, triko mu svléknu a polibky zaměřím na jeho hruď, bradavky a břicho. Slyším jeho vzdychy. Rukou tedy zajedu k jeho rozkroku, než stačí zareágovat, tvrdě po něm přejedu znova. To už Isaac nevydrží a vytáhne mě k sobě nahoru. A triko ze mě začne rvát vlkodlačí rychlostí dolu. Natlačí mě na zeď a přesune se k mým kalhotům, které svými drápy rozřízne a pak proměněn na zpět se pokrčí tak, aby byl hlavou u mého rozkroku. Než stačí cokoliv udělat, slyšíme odkašlání a ze stínu se vyloupne postava. Oba nás vyděsí. Na Isaacových očí je vidět děs a podřízenost té osobě.