Hladila jsem Aresovou hřívu, když jsem ho slyšela se blížit. Tentokrát jsem nebyla zaskočená, takže když jsem se otočila, věděla jsem, že budu čelit modrým očím. Nemohla jsem si pomoct a na mích rtech se objevil úsměv, když se objevil, jelikož část mého já si myslela, že když mně požádal, abychom se tu setkali, stejně nepřijde a místo toho zůstane se svou přítelkyní.
Ach jo, on má přítelkyni.
„Ahoj,“ řekl a přišel k místu, kde jsem já s Aresem stála. Kůň zafuněl na pozdrav a Niallův úsměv se rozšířil. „Hej chlapče, jak se dneska máš?“ Zeptal se Niall jakmile se u něj zastavil a začal ho mazlit. Ten kůň by nemohl být víc rád. „Jaký byl tvůj den?“ Zeptal se mě s vřelým úsměvem.
„Únavný,“ odpověděla jsem. „Spousta práce.“
„Viděl jsem tě u bazénu,“ pokračoval, ale jeho oči se nesetkali s mími, soustředil se na Arese.
„Taky jsem tě viděla. Zoe vypadala šťastně,“ usmála jsem se. Nedíval jsem neměl, takže jsem nemohla posoudit jeho výraz.
„Ona se opravdu snaží,“ komentoval, ale nezněl nadšeně a pokud ano, znělo to provinile. „Mluvila jsi s Harrym, mím kámošem z kapely. Takže…. vy dva jste přátelé nebo tak něco?“ Je to divná poznámka na konci jeho otázky a nemůžu si to vybavit.
„Přeje si to,“ řekla jsem a ignorovala tu divnou poznámku a jen jsem se usmála při vzpomínce na kudrnatého chlapce. Je to otravný kluk. „Je velmi otravný. Jak se s tím vyrovnáváš?“ Zeptala jsem se a slyšela ho se zasmát.
„Je velmi zvláštní a užívá si být praštěný, ale je to úžasný kluk,“ odpověděl Niall a já se usmála, protože jsem cítila jak moc si Harryho váží. „Takže ty a on nejste…. ehm…. chci říct…ehm…“
„My nejsme ani přátelé,“ řekla jsem a naklonila hlavu doprava a snažila se uhádnout na co se chtěl zeptat. Stále byl svým pohledem zaměřen na Arese, hrál si s jeho hřívou a vyhýbal se mému pohledu. „Navíc si myslí, že jeho kolej v letošním roce vyhraje. Tak naivní.“
Teprve pak se na mě otočí se zmatkem v očích a já se zasměju. „Harry Potterovská záležitost,“ odpověděla jsem a on kývne a jeho rty tvoří dokonalé O. „Tak mi řekni, jak se věci se Zoe vyvíjí?“ Změnila jsem téma a on okamžitě ztratí úsměv.
„Já nevím.“ Hluboce si povzdechl a já viděla jak se jeho ramena sklopily trochu dolů. Vím, že je to pro něho těžké. „Vím, že se opravdu snaží a já se citím hrozně, protože já se nesnažím. Je to, jako když na tom ani nechci pracovat a když jsem s ní musím myslet na tu tajemnou dívku, kterou jsem potkal na plese.“ Cítila jsem, že se moji vnitřnosti zkroutily. „Já vím, že je to kýčovité a neřekl jsem to ani klukům, ale mám pocit, že s ní mám spojení, něco, co se Zoe nemám a ani jsem nikdy neměl. Je to divné a jiné.“ Přikývla jsem, protože jsem přesně věděla o čem mluví, cítila jsem to samé, ale já mu to nemůžu říct, že. „Mám pocit, že bych měl být k Zoe upřímný a říct jí, že to není totéž, ale nechci jí ublížit, víš? Ale chci najít svou tajemnou dívku.“
Znovu se cítím špatně a cítím knedlík v krku. Vím, že bych ho měla zastaviz, říct mu, aby se zaměřil na Zoe a napravil s ní vztah, ale nemůžu mluvit. Ale pak jsem ho viděla hluboce si povzdechnout, unaveně a zmateně a okamžitě jsem si vzpomněla na mého tátu, když byl vyčerpán z toho jak se snažil, aby všechny obchodní činnosti šli správně. A zase mám pocit, že musím Niallovi pomoct, uvolnit nějakou zátěž kterou nese, ale jak? Říct mu, že jsem jeho tajemná dívka? Nebo ho pořád povzbuzovat, aby to napravil se Zoe?

ČTEŠ
Call Me Ella (Překládané do CZ) ✔
FanfictionAno, ztratila jsem otce, který byl nejlepším člověkem na celém světě. Ano, mám nevlastní matku, která je čarodějnice a kterou nenávidím nejvíce ze všech. Ano, mám dvě nevlastní sestry, které jsou jako osina v zadku, a které přišly o rozum když byli...