Zmatek ve tvé hlavě,
zmatek v srdci tvém,
a vzdáváš se právě,
když je dobro nahrazeno zlem.
Tvá mysl ti vyčítá,
tvé svědomí tě drtí,
a tvář tvá uplakaná,
chce pozbýt všeho bytí.
Nikdo tě nenaučil,
že prohra je v pořádku,
ty píšeš závěť svou,
pomalu, po řádku.
A pak už čekáš jen,
to nejhorší má se stát,
nemáš už vůbec chuť
se za něco prát.
Dávám ti radu svou
po dešti slunce vychází
i po bouřce největší
po nebi se prochází.
ČTEŠ
Amatérská poezie
PoesíaPoezie, která vznikla v nejrůznějších chvílích. Poezie, která vznikla v nejrůznějších náladách. Poezie, která vznikla z nejrůznějších pocitů. #25 v Poezii 28. 09. 2017