''Auu!'' Zaječel jsem, když na mě už zase byl.
''Kurevsky to bolí!''
''Drž hubu!'' Zařval na mě a hodil po mě prázdnou krabičku od léků.
''Nejsi z toho už unavenej? Pořád jen kňučíš a kňučíš.. Hádám, že nejsi dobrej v poslouchání.'' Povzdechl si.
Vzal plechovku, kterou jsem po těch dnech už moc dobře znal. Zas ta kaše. Pomalu jí otevřel a u toho přemýšlel. ''Dokonce jsi dostal prášky na bolest a obvázal jsem ti tu nohu. Nezdají se ti teda tvoje reakce přehnaný??'' Zeptal se mě ostře. Mlčel jsem a koukal do prázdna.
''Podívej se na mě.'' Řekl a vzal mojí hlavu do svých rukou. ''Jsi jen kost a kůže. Kde je tuk?'' Pokáral mě.
''Nebude zábava tě řezat, ale...Musím tě za to potrestat.'' Řekl ledabyle, vzal to plechový víčko od plechovky a začal mě s tím pomalu řezat do klíční kosti.
''Aargh!!'' Vydal jsem ze sebe tak vteřinu před tím, než jsem se pomočil.
Všiml si toho, přestal a jen si povzdechl. Vzal mě za ruce, jednu mojí ruku si dal kolem ramen a druhou mi nechal volně viset. Nevěděl jsem, kam mě chce vzít, ale radši jsem spolupracoval. Došli jsme do koupelny a položil mě do vany. Vzal sprchu a pustil na mě studenou vodu. Instinktivně jsem dal ruce před sebe a bránil se.
''Hej, Yoon, takhle tě neumyju.'' Řekl a sprchou mi zamířil do rozkroku. Ty seš asi vážně idiot, to bolí! Pomyslel jsem si.
''Měl jsi dát ty ruce dolů.''
Jasně. Jak jinak.
Natáhl se pro šampón a nakydal mi trochu na hlavu.
''Umyj si hlavu.'' Přikázal mi.
Natáhl jsem ruce a začal si pomalu mýt hlavu.
''Ježiši, ukaž!'' Naštval se a začal mi tu hlavu mýt sám.
''Ať už tě konečně můžu odvést dolů..'' Dodal tiše.
''S-Sangwoo.. Udělám cokoliv...'' Začal jsem prosit. ''Nechci dolů, je tam tma a málo místa.. Prosím, nenechávej mě tam..'' Zaškemral jsem a objal mu nohu.
''Jasně, že je tam tma, je to sklep.'' Řekl prostě.
''Pusť mě a ujisti se, že jsi čistej.'' Řekl a došel k pračce.
Vzal moje oblečení. ''Pral ten blbec vůbec někdy to oblečení?'' Zeptal se sám sebe nahlas.
Prohlídl si mé tričko a dal do pračky.
Vzal ručník, došel s ním ke mě a začal mi sušit mokré vlasy, které mi padaly do obličeje. Měl bych se ostříhat.
Došel k sušičce, vyndal nějaké dva kusy oblečení a jeden kus po mě hodil. Bylo to růžové tričko s modrýma proužkama.. Když jsem si ho oblékl, tak jsem zjistil, že je to spíš polotriko, nebo tričko pro 5ti letý děti. Bylo mi to tak hrozně malý. Koukalo mi celé břicho.
Podíval jsem se na Sangwooa, který v ruce svíral nejspíše tepláky. Přišel ke mě. ''Ruce.'' Řekl a poklepal si na ramena. Poslechl jsem a dal mu svá ruce na jeho ramena. Měl tak svalnatá ramena. Oblékl mi ''tepláky'', trochu poodstoupil a sjel mě pohledem od hlavy až k patě. Teď mi došlo, že to nejsou tepláky, ale sukně. Dlouhá. Já to nechci nosit.
''Téda.. Vypadáš jako nějaká kurva.'' Pronesl. Néasi, když na mě navlíkneš nějakou sto let starou sukni a k tomu takovýhle tričko.
''Vydrž.'' Řekl a odešel z koupelny.
Zvedl jsem se a sedl si do chodby před koupelnu, tam aspoň byl lepší vzduch. Uviděl jsem v pravo dveře ven. Nemělo cenu utíkat se zraněnou nohou.
''Jsi blbej?'' Ozvalo se zamnou. ''Mohl jsi utéct, prostě se jen odplazit. Bylo by venku dost lidí v tuhle dobu. Nechtěl bych tě nechat jít. '' Zamyslel se.
''Začínáš to tu mít rád?'' Zeptal se.
Jo, jasně. Nejvíc miluju tu sukni, ve který vypadám jak kurva, dík za optání. Mlčel jsem.
''Pojďme udělat dohodu.'' Řekl a zvedl ruku, ve které svíral velký nůž, kterého jsem si všiml až teď. Co chce jako udělat?
''Nepřekročíš čáru...'' Odmlčel se a ukázal nožem na prkna. Ukázal na jednu z těch čar.
''A když překročím?''
''Pořežu ti krk. Hezky pomalu. Ani to nebude vidět, udělám to pod bradou.'' Řekl jednoduše.
''Usměj se.'' Požádal mě.
Usmál jsem se. Radši.
''Ježiš.. Ty jsi to opravdu udělal.. Začínám se konečně cítit nadřízeně.'' Usmál se. ''Hodnej kluk. Jen udělej, co řeknu a vše bude dobré.''
''Notak, přestaň se chvět. I když se nechvěješ. Kdykoliv tě vidím. Pořád myslím na ní.''
''Moje jedna jediná maminka..'' Zesmutněl.
''Ten pocit, když se svou vlhkou rukou dotkla mé tváře... Pořád si to pamatuju...'' Zavřel oči, vzal mou ruku a přejel si s ní po tváři.
''Miluju tě.'' Řekl a otevřel oči. Cože? On mě miluje?? Vždyť já jeho taky!
''Já tebe taky!''
''Mluvil jsem s tebou? Myslel jsem svou maminku.'' Podíval se na mě divně vyděšeným výrazem.
Asi nebylo zrovna nejlepší říkat, že jsem mu odpověděl za jeho maminku.
''Jsi snad moje máma?''
''Jsi tak červenej.'' Zasmál se.
Chvíli se na mě díval a pak se zničehonic zeptal. ''Chceš být máma?''
Popadl mě a začal mě táhnout do kuchyně. Postavil mě před dřez, přisunul židli a poručil, ať si sednu.
Sedl jsem si.
Dal mi do ruky nůž. ''Dávej pozor, je ostrý. Žena v domácnosti uklízí a vaří. Budu tě šatit, krmit a dávat domov.''
''A jsi docela poslušný. To by nemuselo být tak špatný. '' Zadíval se na hodiny. Půl sedmé večer.
''Ach, čas večeře!'' Vykřikl.
Seděl jsem s nožem v ruce a neměl nejmenší ponětí, co se bude dít dál.
