Corruption (Punk Harry Styles, CZ)

1.kapitola

Bylo normální pondělní ráno. Dobře, až na to, že to byl 1. den ve škole. V každém případě pro mě. Vždy jsem měla problém se změnou školy, ale uprostřed roku? To bylo prostě nepřijatelné.

Dostala jsem svou lenivou prdel z postele a stejně pomalu se přenesla do koupelny.Dneska byl zrovna den na flirtování. Neměla jsem o novou školu zájem. Nicméně, nechtěla jsem přijít pozdě. To bych zapůsobila jinak, než jsem chtěla. Po rychlé sprše jsem si vykartáčovala a usušila vlasy. Když byly kompletně suché, přehodila jsem volně splývající ofinu na stranu tam, kde patřila. Můj dnešní outfit spočíval v bílé košili bez rukávů s předním zapínáním a šortkách s žabkami. Vždy jsem se líčila přirozeně, takže jenom řasenka, černá linka, bezbarvý lesk na rty a hnědé nebo zlaté stíny.

Když jsem se podívala na hodiny, uvědomila si, že je půl osmé ráno.Blbost.Šla jsem pozdě hned první den. Krásný první dojem, že? Vím. Popadla jsem tašku a vyběhla ze dveří k autu. Skočila dovnitř a vyrazila ke škole.

Jakmile jsem přijela, vyskočila z auta. Zatímco jsem sbírala věci do tašky, někdo se postavil za mě a položil ruce na můj pas.

''Otoč se'' zašeptal mi chraplavým hlasem do ucha. Z jeho slov mi běhal mráz po zádech.

''Jak se jmenuješ, lásko?'' zeptal se jeho hluboký hlas.

''J-Jade'' Zakoktala jsem. Sakra, zněla jsem bezradně. Dobře, byla jsem.

''Co jsi dostal, kámo? Nového mazlíčka?'' zasmál se kluk, stojící za mým únoscem.

Pustíc můj pas se otočil. Rychle jsem se sebrala a vypustila některé myšlenky z hlavy. Nahodila si popruh tašky a rozeběhla se po chodníku.

''Odchází'' řekl jiný hlas, když jsem změnila cestu.

''Neboj, vrátí se,'' řekl posmívajícím tónem hlas, který jsem rozpoznala.

Proč bych se měla vracet.. k nim? Přesně, nechtěla. Nevím, o čem mluvil. Nebyl žádný důvod se vracet.

Když jsem šla k budově, uvědomila si, že nemám ponětí, kde, sakra, jen může být ředitelna. Možná jsem se měla zeptat- uh, nevadí. Stejně by mi nic neřekli. Jestli jsem jim řekla slovo, ani nevím, jak jsem se dostala tak snadno pryč. Co když mě držel jako rukojmí nebo tak něco?

Ne, přestaň, Jade. Jsi praštěná? Ne, nejsem. Dobře, teď mluvíš o sobě, tak... Co víš? Drž hubu. Já jen- uzavřeno!

Dobře, vážně si myslím, že začínám být šílená. Blbý kluk se mi dostal do hlavy, hah. Nenechám, aby se to stalo znova!

''Promiňte slečno, hledáte něco? Proč nejste ve třídě?'' zeptala se žena, kolem padesátky, kráčejíc ke mně. Její oči se na mě mrzutě podívaly. Husa, nemůže zkazit den někomu jinému? Hmm, lidé v těchto dnech!

''Uhm- právě hledám ředitelnu,'' rychle jsem odpověděla. Nevěříc se na mě podívala. ''Já, uh, jsem tady nová.''

''Uprostřed roku?'' Šokovaně se zeptala.

''Ano..''

''Ty musíš být Jade Simmons. Vítej na Wilmslowě střední škole!'' Zvolala radostně. ''Promiň, za můj automatický odhad. Je to jenom-''

''Ne, ne, v pořádku. Paní..?''

''Campbellová.''

Přikývla jsem. ''Můžete mi, prosím, říct, kde najdu ředitelnu? Musím si vyzvedout můj rozvrh.''

''Jistě, slečno Simmonsová.''

______________________________________________________________________________________________