3. part

3 1 0
                                    

 "Takže mi chceš říct, že Harry rozhodl, že na tejden poletíme za Macy, aby nám mohla nakopat prdel?" rozčílil se Liam.

 "Proč by vám měla nakopat prdel? A nevím. Ale mluvil o tom tak nadšeně, že by mě to nepřekvapilo."

 "Nialla za Macy nedostane ani buldozerem."

 "To si nemyslím," zapochyboval příchozí Harry.

 "Co tím myslíš?" usmál se Zayn a Liam jen vrtěl hlavou.

 "Teď jsem s ním mluvil. Složil se jak holka. Ten kluk pořád nedokáže věřit tomu, že je to pravda. Teď ho dvojnásobně víc sere to, že si to s ní posral. A dal by cokoliv aby to mohl napravit. A já bych dal cokoliv abych tu trubku mohl pořádně obeJmout."

 "Hele pánové, nechci vám brát vaše iluze. Ale Macy teď potřebuje tak měsíc dva, aby to vstřebala."

 "Nepodceňuj mě. Ještě jednou ti říkám, nepodceňuj mě."

Harryho plán mě naprosto vyvedl z míry. Bylo mi jasné, že tohle není plán, který by stihl vymyslet cestou z šatny ven.

 "Hele a jak dlouho sis to plánoval?" rýpal do něj Zayn.

Harry se jen zašklebil.

 "Od chvíle, kdy mi bylo jasný, že budu potřebovat únikovej plán."

 "A to je?"

 "Když jsem se s Macy rozešel. Věděl jsem, že Niall se chopí šance a pak bude potřeba abych to zachránil."

 "No jo. Harry zachránce" šklebil se Liam.

Gestem naznačil, co si myslí o jejich názoru a propletl naše prsty.

 "Tak zlato. Teď ti prozradím plán ohledně nás dvou."

Bedlivě jsem poslouchala instrukce, nerada bych se jednou prořekla. Všechno bylo víc než jasný. Harry to měl dokonale promyšlený, jako všechno. Na party jsme spolu blbli a netrhli se od sebe. Nica si trsala po svých, Zayn, Liam a Louis se svými drahými polovičkami a Niall pil na baru. Odtrhla jsem se od Harryho, že si skočím na bar pro pití. Výmluva jak se na chvíli dostat k Niallovi. Sedla jsem si vedle něj a věnovala mu soucitný pohled. Nepřátelsky si odfrkl a kopl do sebe dalšího panáka.

 "Nejsem atrakce na soucit."

 "To netvrdim."

 "Stačí, že se na to tváříš An."

 "A co mám dělat? Tvářit se, že ničemu nerozumím?"

 "Rozumíš snad?"

 "Doufám, že jo. Tím, že se tu opiješ nic nezměníš."

 "Já ale nic změnit nemůžu. Ne když se tomu brání."

 "A co ji přesvědčit, že to je něco, čemu by se bránit neměla?"

 "Víš, že je nemožný zničit její názor nedej bože představu o tom, jak by to mělo vypadat."

 "Není tak neoblomná. Jen opatrná. A vzhledem k tomu všemu jí musíš chápat. Každej nemá tohle štěstí. A znáš jí dost dlouho na to, abys věděl, co se jí zrovna honí hlavou."

 "Tim si právě nejsem jistej. Nechme radši těhle keců. Běž si za manželem. A nech mě tu bejt."

 "Děláš největší chybu svýho života."

 "Hááááá!"

Nechala jsem ho s jeho alkoholickým sarkasmem o samotě a vydala se zpět za svým "manžílkem." Harry si ale všiml, že je něco špatně.

 "Co ti řekl?"

 "Nic co bych neočekávala."

 "Tak proč ten...?"

 "Proč ... protože je blbej! Hodlá se opít a vyšukat mozek z hlavy nějaký blbce, kterou potká. Namísto aby chvíli logicky uvažoval, jel na pokoj a klidně si s tou blbkou blonďatou na druhý straně Evropy promluvil. Celý ty roky jak kokot čeká! Čeká kdy jí bude moct obejmout a nevím co. A když může radši objede nějakou krávu!"

Harry se rozesmál nad představou toho, co jsem zrovna řekla a chlácholivě mě objal.

 "V klidu. Oni dva jsou sice pitomý a paličatý. Ale taky jim to brzo dojde. Víš jak důmyslný občas jsou."

 "No. Já se spíš bojím aby si nezačali hrát na Toma a Jerryho."

 "To snad ne. Mají se rádi."

 "On jí rád má. Ale jestli ona jeho je otázkou času. Stačí aby jednou něco udělal špatně a má smůlu. A víš, že on je schopnej to posrat hned při příjezdu."

 "Tak strašně na hraně to bejt nemůže. Má ho ráda. A nevzdá se ho. Myslím si, že jeho si utýct nenechá."

 "Aby ses nepletl Harry. Víš, že co se týče Macy už kolikrát jsi šlápl vedle. A to dost okatě."

Věnoval mi podrážděný pohled a přitáhl si mě k sobě.

 "A ty ne?"

 "No i já."

 "Tak vidíš. Já se do nich nehodlám montovat. Já jim dám jen možnost se vidět. To je všechno. O ostatní se musí postarat oni sami."

 "Fajn. Jak myslíš."

A dál už jsem se k tomu nevracela. Užívala jsem si večer, alespoň do chvíle než se naplnily mé nejhorší obavy. Niall odcházel opilý na hotel s jakousi napitou slečnou, která štěstím jen zářila. Aby ne. Vždyť si jí na pokoj vedl samotný Horan. Bůh cudnosti. Teď už leda Bůh zkázy. Harry si všiml mého znechuceného pohledu, kterým jsem samotného Horana doprovázela a chlácholivě mě k sobě stočil, abych na Nialla neviděla.

 "Nech ho bejt. On ničí svůj život. Ne tvůj."

 "A tím, že podělá Macy mě nepodělá?"

 "Měl by?"

 "Jo. Protože pokud nasere Macy, tak s ní nebude řeč. Nebude s náma chtít trávit čas. Protože by tam náhodou mohl bejt Horan. Chápeš princip?"

 "Řekl bych, že ano."

Mile jsem se na něj usmála a naklonila jsem se k němu.

 "Co se takhle přesunout někam, kde budeme úplně sami?"

Zašklebil se a své horké rty přitiskl na můj krk.

 "No proč ne."

A za ruku mě vedl k sobě na pokoj.

Enjoy the momentKde žijí příběhy. Začni objevovat