Seděla jsem unaveně na zahradě na lehátku a užívala si californské slunce, zatímco Harry pobíhal po zahradě s balónem.
"Nechtěl bys nechat tý imaginární hry s mimčem a radši si povídat s tím opravdovým?"
Harry mi věnoval dotčený pohled a v okamžiku se objevil vedle mě. Ruce přiložil na mé těhotenské břicho a nadšeně něco mumlal k břichu. V tu chvíli mě naše malé poprvé koplo.
"Vidíš, souhlasí, že to přeháníš" smál se Harry.
Pobaveně jsem zavrtěla hlavou a užívala si poklidnou chvíli, ve které jsem se zrovna nacházela.
"Pamatuješ jak jsi před rokem pořád musel vyhazovat noviny?"
"Jo. Nikdy nezapomenu na to, jak se noviny v nás dvou vrtaly a kolikrát se jim povedlo vyhrabat něco, co tě naštvalo a já ti pak pod oknem musel zpívat."
"To jo. Ale bylo to roztomilý."
"TeĎ si hlas šetřim na miminko. Jemu se to bude líbit víc."
"Jemu? Co když to bude ona?"
"Tak bude."
"Co bys chtěl radši?"
"Dvojčata. Abych se nemusel rozhodovat."
"Tupče."
"Co ty?"
"Asi holčičku."
"Jak to naše mimi vůbec pojmenujeme?"
"Co třeba, netuším."
"Co třeba James nebo William? Na počest klukům."
"Hááá, nebuď vtipnej. Víš jak tyhle dvě jména z hloubi duše nenávidím!"
"Vím no. Tak Darcy."
"Ano pojmenujeme kluka Darcy. Bude nadšenej!"
Harry se rozesmál.
"Moc se v tom rejpeš. Prostě až to vyleze ven. A ty se tomu podíváš do očí. Pak zjistíš, co by bylo ideálním jménem."
"Asi máš pravdu."
