Úplně jsem ztuhl a jen jsem zíral na talíř plný rajské polívky.
Co mám sakra dělat? Když se přiznám.. Odpustí mi? Jestli se dozví, že jsem se pokusil utéct a dokonce ho otrávit... Možná mi uřízne ruku.. Nebo nohu.. Ne.. Ale.. Je to furt lepší, než sníst jed na krysy a umřít bolestivou smrtí, ne?
Nevím proč, ale.. Moje ruka se nějak nedokáže hnout blíž k mým rtům.. Nebo to prostě jen nepolknu..
Dal jsem si celou lžíci do pusy a dělal, že jsem to polkl.
''Podívej se na sebe.'' Prohodil pobaveně a natáhl se ke mě přes stůl.
Začal jsem se potit. Co sakra chce udělat?
Dal svojí ruku na mojí tvář. ''Vím, že jsem ti řekl, ať se usmíváš , ale...'' Odmlčel se. ''Už chápu. Když je někdo ošklivej, tak nemůžeme čekat hezký úsměv.'' Sjel mi prstama po krku a zmáčkl. To mě donutilo polknout. Do hajzlu.
Odtáhl se a nabral si na svojí lžíci polívku. Usrkl a zamyšleně se na tu polívku podíval. ''Hm.. Je to trošku přesolené.''
Jo a taky je tam trošku jedu na krysy jsi zapomněl dodat.
''Killing me softly with his song...''
Hmm, tuhle písničku jsem z rádia ještě neslyšel.. Ale proč ne, aspoň se mi bude lépe umývat nádobí. S hudbou to jde vždy lépe. A asi bych se měl vyzvracet.
Otočil jsem se, abych se ujistil, že někde nestojí Sangwoo. Nikdo tam není, super.
Nahnul jsem se ke dřezu a strčil si dva prsty co nejhlouběji do krku. Všechen obsah žaludku jsem do toho dřezu vyprázdnil. No fuj.
''Sangwoo je furt dole...'' Zamyslel jsem se. ''Asi bych dokázal utéct..''
Začala se mi motat hlava. Co se sakra děje..? Koukal jsem na svoje nohy, jak se samovolně vlní.
''Jestli promarním tuhle šanci..''
Zvedl jsem opět zrak k těm dveřím.. Něco na nich bylo špatně.. Nikdy jsem si nevšiml, že ty dveře jsou vzhůru nohama.. Zčernalo mi před očima a upadl ze židle na zem.
Slyšel jsem, jak se Sangwoo vrací ze sklepa. Slyšel jsem jeho kroky, blížící se ke kuchyni. Najednou se zarazil. Ahá, asi si mě všiml, no hurá.
Ucítil jsem, jak mě někdo vzal do náruče a nesl ze schodů dolů. Jasně. Odnáší mě do sklepa. Ale najednou se zarazil a vracel se nahoru. Tak už si rozmysli, kam semnou jdeš, jsi horší, než ženská v obchoďáku, Sangwoo...
Znovu jsem se probral v nějaké místnosti na matraci. Nade mnou se skláněl Sangwoo.. ''Tady máš slanou vodu.''
''Nesnáším blití. Jestli budeš zvracet, tak použij kbelík.'' Řekl ostře a položil vedle mě zelený kbelík.
''Nechám ti ho tu.''
Nezmohl jsem se na nic jiného, než zakývání hlavou.
''Teď se vyspi.'' Vstal a bez dalších slov opustil pokoj.
Probudil jsem se uprostřed noci.
''Pomozte mi někdo!! Prosím ne, nedělej to!''
Zaslechl jsem něčí křik, ale nebyl jsem schopný rozeznat, jestli se mi to jen zdá, nebo tam Sangwoo zase někoho má.
Otevřel jsem oči a do pokoje najednou vešel Sangwoo.
''Jsi vzhůru..''
''Je ti líp?'' Zeptal se mě až přehnaně starostlivě na jeho vkus.
