Jednoho krásného rána,vyběhla dívka jménem Teress ze dveří menšího rodinného domku.Na zádech nesla sitě červený vak z nápisem "BoyFriend".U rohu restourace cestou do školy vrazila do pohledného kluka,který hledal cestu jelikož to tam neznal.
T:Jé moc se omlouvá.
JK:To nevadí.Nemohla by jsi mi pomoct s cestou do školy. Zrudl jako rajče.
T:No to čistou náhodou vím jelikož do ní příjdu asi pozdě a jak tok přemýšlím tak ty asi taky.
JK:No jo no mohla by jsi mě prosím aspoň ukázat cestu.
T:No asi bych tě měla spíš doprovodit aby jsi náhodou nezabloudil. Koukal jsem na něj a usmála se.
JK:To by jsi pro mě fakt
udělala??
T:A proč ne,ale měli by jsme si pospipíšit ať není s toho problém.
...Asi o 15min. Jsme došli ke škole pomalou chůzi.Museli jsme jít hlavním vchodem a šli jsme směrem ke skříňkám kde jsme se přezuli a odlozily si bundy.Poté jsem mu ukázala kde je ředitelka a poté rovnou do třídy.Asi o dalších 10min.došla do naší třídy ředitelka i s tím klukem co jsem se s ním ráno srazila.Představila nám ho a učitelka ho posadila vedle mě jelikož to bylo jediné volné místo.Skoro celou hodinu jsme prodělali.O přestávce se k nám otočila celá třída a začala se vyptával jakto že se známé.
...Po škole jsem ho potkala u cesty, jak na někoho čekal.Než jsem k němu došla tak nastoupil do velké bílé limuzíny.Trochu jsem byla zmatená ale po chvilce jsem se otrkala a šla domů.
...Po asi 5minutové cestě jsem došla k luxusní bílé limuzině stejné jako do které nastoupil ten novej kluk,po chvilce jsem si uvědomila že neznám jeho jméno.Ale zítra bych se ho ve škole mohla zeptat a hlavně na to s tou limuzínou.
