Janek Ledecký/Adam Mišík oneshots

Am I? Or am I not? Part 2

*TRIGGER WARNING* panic attack/panický záchvat

"To je sen každýho chlapa! Jsi neskutečně sexy!" komentoval Janek výstup Hanky s úsměvem.
Jenže jeho úsměv byl stejně falešný jako jeho slova. Dělalo se mu z toho vystoupení zle, ze sexy tanečnic taktéž. Kdyby tam byli chlapi, to by bylo něco jiného! Ale když nechtěl, aby to o něm někdo věděl, musel být nadšený jen z ženských těl.
To byl taky důvod, proč se rozváděl. Nedokázal své rodině lhát. Pochopili to, manželka jej podporovala, že prý už to stejně neklapalo. Ale pořád se musel skrývat před světem. Ničilo ho to. Později by si to asi už ani nepřipustil, ale kvůli této skutečnosti, tedy skrývání své orientace, často brečel. Nemohl si pomoct, bylo toho na něj moc. Snažil se, aby to nikdo nepoznal, ale ne vždycky se mu to povedlo, pár lidí se vyptávalo.
Nejhorší byl fakt, že se v práci setkával s mnoha pěknými, mladými muži. Hlavně při natáčení Tvojí tváře. Adam Mišík byl ze všech největší zlo. Mladý, milý, roztomilý, sexy. Když dělal Miley a sedl mu na klín, měl co dělat, aby se udržel, a aby potom před ostatními skryl bouli v kalhotech, která jasně ukazovala, jak se mu to líbilo. Byl nadšený a zároveň trochu vyděšený, stalo se to dost nečekaně.
V posledních momentech natáčení se tak tak držel, aby se zase nerozbrečel, nebo hůř, aby mu nezačal panický záchvat. To se nyní bohužel stávalo často. Proto jakmile režisér oznámil, že je dotočeno, narychlo si s pár lidmi potřásl rukou, nuceně se usmál a vběhl do své šatny. Tam se okamžitě zhroutil, sjel podél dveří k zemi a dal se do pláče. Seděl tam dlouho, dokud všechen ruch venku neutichl. Až tehdy se zvedl a vyšel zpět na podium. Něco na tomto místě jej zvláštně uklidňovalo. Pořád vzlykal, tekly mu slzy, ale většina paniky se vytratila. Tady byl sám, mohl se v klidu ponořit do svých myšlenek.
"V pohodě?"
Jemná ruka na jeho rameni jej pomalu vyděsila k smrti. Prudce se otočil na mladšího muže za ním.
"Co? Jo, dobrý." zamumlal a snažil se nenavázat oční kontakt.
Znenadání se ale ocitl v pevném hřejivém objetí. Jeho první reakcí bylo se odtáhnout, ale nakonec se vzdal a objetí váhavě opětoval. Adam jej poté začal konejšivě hladit po zádech a šeptal mu utěšující slova. Chtěl taky vědět, co se s Jankem děje. Ale on mu nemohl říct pravdu. Alespoň ne celou. Něco ale říct musel, tak mu pověděl o tom rozvodu. Jakmile to dořekl, byl více vmáčknut do Adamovy náruče a ve vlasech ucítil slabý tlak, skoro jako políbení. Nevěděl co si o tom myslet, tak to nechal plavat. Nato se ale ruce mladšího přesunuly do jeho vlasů a Adam se trochu odtáhl.
Nadechl se, že něco řekne, ale jakmile vyslovil první slovo, zatřepal hlavou a vrhl se na Janka. Políbil ho! Janka to na moment zaskočilo, ale hned se do polibku zapojil. Přesně tohle potřeboval, cítit cizí rty na těch jeho, teplé tělo přitisklé k němu, prsty tahající jej za vlasy. Jenomže v tu chvíli mu došlo, koho to vlastně líbá, kde je a co se kolem nich děje. Vyděšeně se od Adama odtáhl a ještě jej pro jistotu odstrčil dál od sebe, aby jej nezradily vlastní ruce a nepřitáhl si ho náhodou zpět.
"Co to- Ne, ne, ne. Tohle nejde. Já tě ne- Nejsem-" začal si Janek vyděšeně mumlat pro sebe.
Cítil na sobě Adamův pohled, kdykoliv koutkem oka zahlédl, že se jej Adam snaží dotknout, ucukl. Nedokázal se mladšímu podívat do očí. Nakonec se zhluboka nadechl.
"Tohle byla chyba."
Byla, neměl zde zůstávat, neměl být slaboch. Nechat se zlákat vidinou teplé lidské náruče byla ta největší blbost, co mohl udělat.
Rychle Adama obešel a chystal se opustit místnost, muse pryč. Ve dveřích se ale naposledy otočil, a to co viděl, mu zlomilo srdce.

**
1) napsat 'panický záchvat' místo 'panic attack' mě stálo hodně sil, nesnáším češtinu
2) plánovala jsem, že tohle bude plnohodnotná dlouhá povídka, ale uvidím, jestli se dokopu k dalším částem