Mé vlčí já (Dokončeno)

Změna

V neděli ráno jsem málo spala. Nemohla jsem spát a tak jsem vylezla z postele a namířila jsem si to do šatníku. Vybrala jsem si běžeckou soupravu a šla jsem dolů. Posnídala jsem ovesné vločky s jogurtem a vyrazila jsem ven. Zamkla jsem barák a běžela kolem cesty směrem do lesa.

V lese se cítím velice dobře, protože jsem uvolněná. Nejdříve běžím rovinkou, která postupně stoupá do malého kopce. Na zemi mi přidávají do zátěže kořeny a klacky. Všudena zemi jsou díry. Tak to vypadá jako překážkový běh. Za kopečkem vede rovinka a na konci cesty je krásné jezero.

U jezera jsem si sedla na zem a pomalu jsem vydýchávala. Zaposlouchala jsem se do cvrlikání ptáků a zvuků lesa. Nadechla jsem se zhluboka a pocítila jsem vůni lesa. Bylo to krásné a o kousek dál se nakláněla srna ,aby se mohla napít. Byl to kouzelný okamžik. Ona si mě nevšimla a dále pila. Chvíli tam stála, rozhlížela se a pak odešla.

Seděla jsem u jezera celé dopoledne. Procházela jsem se a poslouchala přírodu. Jelikož jsem si zapomněla mobil doma, tak jsem neměla pojem o čase. Byla jsemv lese tak zamotaná, že jsem nemohla ani vyjít ven. Chodila jsem sem a tam a pořád nic. Po chvíli chození jsem našla malou cestičku vychozenou a tak jsem se po ní vydala. Došla jsem až na konec a byla jsem kousek od našeho baráku. No... Ani nevím jak, ale byla jsem doma.

Doma jsem si dala hned sprchu a šla jsem jíst. Vzala jsem si mobil a bylo už 12:30. Nikdo nevolal a nepsal. Díky bohu. Šla jsem za Berrym a hráli jsme si spolu. Dala jsem mu najíst a šla jsem se na chvíli dívat na telku.

,,Dneska ráno byl napaden jeden místní farmář. Byl roztrhán vlkem. Prosíme obyvatele, aby nevycházeli do odvolání do lesa a vůbec ne sami!", řekla policie.

Sakra no... Což, mně se nic nestalo. Chvíli tam ukazovali hrozné fotky těla a pak konečně začal film. Venku bylo hezky, ale mně senikam moc nechtělo. Film moc nebyl zajímavý a tak jsem radši vypnula telku. Zkusila jsem zavolat Míše, ale ta měla tak akorát hlasovku.

Nic jiného nezbývalo, než si ohřát oběd, co mamka navařila a něco pojíst. Vzala jsem si jídlo do pokoje a mezitím jsem psala úkol do školy. Zábavné to nebylo, ale pořád lepší, než se nudit. Večer si půjdu zaběhat. Stejně nic jiného nejde dělat. Po jídle jsem si šla lehnout.

Večer:
Vzbudila jsem se v 18 hodin, abych se stihla obléct a vyrazit. Oblékla jsem si termo věci, vzala mobil a kapesní nůž a vyrazila jsem. Bylo ještě venku světlo, tak jsem běžela v klusu. Vešla jsem do lesa a tam tma, jak v pytli. Rozsvítila jsem si čelovku a pokračovala jsem. Po chvíli běhání mi přišlo, že mě něco sleduje a věřte, že jsem běžela rychleji, než jsem chtěla. Jak jsem se furt ohlížela dozadu, tak jsem se nedívala před sebe a zakopla jsem o kořen stromu. Takovou držku jsem hodila a dostala jsem takovou bolest do břicha, protože mě něco kouslo a uteklo. No super. Asi někomu dělám svačinku. Měla jsem rozbitou čelovku a mobil se mi vybil. Nemohla jsem najít cestu zpátky a tak jsem si radši, sice s bolesti, vylezla na menší strom a sedla jsem si. Usnula jsem hned. Naštěstí ten strom byl dosti rozrostlý, takže nešlo lehce spadnout.

Ráno mě vzbudily sluneční paprsky a bolest břicha. Podívala jsem se na tričko a to celé jsem měla od krve. Slezla jsem ze stromu a šla jsem domů. To už jsem věděla, kde jsem, protože bylo světlo. Jakmile jsem dorazila domů, šla jsem se osprchovat. Bylo vidět, že mě fakt něco kouslo. Byly tam otisky zubů. Dala jsem si na to náplast a tričko do špinavého prádla. Mobil jsem dala na nabíječku.

Byla jsem dosti unavená i když jsem spala. Tak jsem se natáhla na postel a usnula jsem.