Krize

19 0 0
                                    

Jako v každým vztahu se jednou objeví menší krize. Upřímně mě menší nepřišla ale i tak bych vám o tom ráda řekla.

Seděla jsem nasraně v autě a klepala do volantu.
,, můžeš toho nechat!'' Křikl Liam
,, nemůžu, a proč bych vlastně měla ''
,, tak a dost ja toho mám plný zuby '' zahodila jsem klíčky Liamovi na klín, vzala si mobil a vylezla z auta.
,,to jako pujdeš pěšky! '' řekl
,, jo a je mi jedno jestli ti to je jedno nebo ne, prostě mě to nezajímá ''
Srdce mi bušilo tak rychle že jsem cítila tep i v prstech na nohou. Byla jsem hrozně naštvaná. Šla jsem rychle. Liam mě dojel a vystoupil z auta.
,, to si jako myslíš že mi seš ukradená, já vážně nechci abys tam jela ''
,, to mi to nepřeješ nebo co si o tom mám k sakru myslet''
,, chápeš že o tebe nechci přijít''
Byla jsem tak sobecká. Nedocházelo mi to.
,, a chápeš zase ty že tam musim. A ty tam musíš se mnou!!''
,, ja vim promineš mi prosim že jsem na tebe vyjel. Každou noc nespím děsí mě představa že se ti něco stane. Když seš u mě cítím tvůj tlukot srdce a nedokážu si představit že bych ho necítil nemůžu bez něj žít!!!''
Vehnalo mi to slzy do očí. Začala jsem brečet. Nikdy jsem si nemohla připustit že jsem slabá holčička. Ale občas mě udivovalo co mě dokáže rozbrečet.
Rozběhla jsem se k němu a objala jsem ho co nejvíc jsem mohla. Brečela jsem jako želva. Držel mě v náručích a nechtěl mě pustit.
Potomhle byl furt nějaký smutný. Jednou po mě začal pokukovat Herry.
Minulý týden jsem na ně čekala po práci. Když už konečně přišli. Tak si sedli Liam s Herrym do zadu a Chris do předu.
Naštvali mě v práci. A Chris si toho všimnul.
,, co tě žere '' řekl a usmál se.
,, no hlavně to že s Jesicou musim na ten výcvik který začíná už zítra.''
,, no tak to si to uži''
Vyjela jsem z parkoviště na dálnici. Byla jsem naštvaná. Tak že jsem na to dupla. Jela jsem asi 150km/h. Chrisovi to bylo úplně jedno měl kamenný výraz jako vždy. Měla jsem chuť přidat. Chuť mě přešla, když jsem ve zpětném zrcátku zahlédla Herryho. Byl úplně zelený. Vypadal jako by se sotva držel aby objem svého žaludku nehodil Chrisovi za krk.
Sjela jsem z dálnice na polní cestu a malinkato jsem zpomalila. Věděla jsem že jedu jako prase. Ale uklidnilo mě to.
Zaparkovala jsem před barákem.
Taya už na nás čekala s večeří.
Vešli jsme dovnitř přímo ke stolu. Najedli jsme se. Dnes měl službu na mytí nádobí Chris a Herry. S Liamem jsme se vypařili do pokoje a lehli si na postel. Svíral mě tak pevně že jsem sotva dýchala.
,, jsi smutný já to poznám '' řekla jsem a pousmála jsem se. Něžně mě políbil na rty a taky se pousmál.
,, nejsem '' řekl a znovu mě políbil. V tu chvíli do pokoje vtrhl Herry.
,, nevadí že dneska přijdou kámoši'' řekl a při tom na mě mrknul. Liam si toho všimnul a hodil na něj vražedný pohled.
,, ne, ale ja se Sendy se někam vypaříme'' řekl Liam a provokativně mě políbil.
,, jo a nechcete uz zmizet teď, nějak se na vás nechci koukat''
Řekl Herry uraženě.
Zbalili jsme se a šli do lesa. Neměla jsem tušení co chce Liam dělat.
,, kam to jdeme ???'' Netušila jsem kam mě vede. Ale furt se usmíval. Vehnalo mi to slzy do očí. Viděla jsem ho po takové době se usmívat. Šli jsme po úzké cestičce, zastavili jsme se na srázu.
,, kam dál??'' Zeptala jsem se
,, nikam '' a přimáčkl mě ke stromu. Začal mě tak moc líbat. Ještě nikdy jsme ho nezažila tak vašnivého. Začal mi rukou sjíždět na zadek. Furt jsem byla v jeho obětí. Tuhle chvíli jsem chtěla prožívat každý den minimálně pětkrát.
,, miluju tě '' řekl potichu. Začal mi rozepínat košili.
Najednou něco křuplo, Zastavil se, kouknul na mě a zpozornil.
Přibližovalo se to víc a víc. Zapnul mi košili a sebral baťoh. Chitil za ruku a čekal než to přijde.
,, Jonathane??'' Řekl Liam
,, Liame!!, nazdar chlape'' koukala jsem jak spadlá větev.
,, co tady vymejšlíš ??'' Řekl Liam a uchechtl se.
,, no... potřeboval jsem si vyprázdnit hlavu od těch kreténů a co vy tady vyvádíte??''
Začali jsme se s Liamem červenat.
,,no... umm nevim jak ti to mám vysvětlit''
,, jo chápu. No tak ja už půjdu''
,,fajn tak zítra v práci''
Jonathan zmizel v lese. A Liam chtěl pokračovat v čem začal. Líbal mě. Asi po hodině krásy jsem ho objala a nechtěla ho pustit. Vylezl z mého obětí a ukázal na obzor. Zapadalo slunce bylo to krásné.
,,počkáme tady na hvězdy a pak půjdeme domu co ty na to??''
Řekl potichu a přitiskl si mě víc k sobě.
,, fajn to beru, hlavně když budu s tebou. Miluju tě ''
Usmál se, zase se usmál tak hluboce a já jsem věděla že je spokojený.
Zůstali jsme tam asi ještě další hodinu. Pak jsme se pomalu začli vracet domu. Když jsme přišli, viděli jsme hodně lidí u nás v obýváku. A mezi nima byl i Herry. Mohlo jich tam být tak deset možná jedenáct.
,, a hele páreček nám přišel, co jste v tom lese dělali??'' Řekl Herry. Liam ihned zesílil stisk v ruce. Poznala jsem že je naštvaný.
Na můj vkus tam bylo moc holek a já se bála co najdu v pokoji.
,, to tě nemusí zajímat '' vyhrkla jsem a chtěla se vydat do pokoje.
,, no počkej kam myslíš že jdeš??''
Řekl Herry rozzuřeně.
,, do pokoje kam ty??''
Chytil mě pevně za ruku.
,, nešahej na ni!!'' Křikl Liam.
,, a proč ne bráško''
,, protože jsem to řekl''
,, ona je jako tvůj majetek??''
,, jo jsem!! A pusť mě.'' Měla jsem ho plné zuby.
,,ještě jednou na ni šáhneš takhle hrubě tak ti zlomim nos Herry je ti to jasný''
I když byl Liam mladší byl mohutnější a vypadal silněji.
,, jdeme zlato'' chytla jsme ho za ruku a táhla do pokoje. Leželi jsme v posteli. Užívala jsem si každou chvíli v jeho obětí.
A najednou jsem uslyšela ťukání
,,Liame?? Pojď prosim dolu. Chceme se ti omluvit '' byla to nějaká holka. Neznám ji a ani asi znát nechci.
,, už jdu'' řekl Liam s tázavím pohledem na mě.
,,mám jít s tebou ??'' Zeptala jsem se
,,Ne jenom Liam '' vyjekla ta holka tak hlasitě že ji museli slyšet i sousedi.
Liam za sebou zavřel dveře. Slyšela jsme jeho kroky směrující po schodech dolů. A pak obrovskou ránu. Vyskočila jsem z postele rozrazila dveře a utíkala jsem hlučně po schodech. Liam ležel na zemi s krví u pusy. Stál nad ním Herry s drastickým úsměvem. Když jsem seběhla dolu, všimnul si mě.
,,Liame!!!'' Křikla jsem hlasitě, snažila se ho posadit, ale nešlo to. Všichni se hlasitě smáli. Měla jsem o něj takový strach. Byl v bezvědomí a krvácel. Ucítila jsem bolest v žebrech. Válela jsem se asi metr od Liama. Z očí mi tekli slzy. Zahlédla jsem něčí nohy blížící se k Liamovi. S bolestí jsem se zvedla. Snažila jsem se doplazit k telefonu ležícího u Herryho. A přiletěla další rána. Bolest mi projela celým tělem. Otevřeli se dveře a v nich stála Jessica.
,, ahoj zlato'' řekla a políbila Herryho.
,, achh Herry využívá tě '' řekla jsem tiše a zvedla jsem se. Došla jsem k Liamovi, zvedla ho a zamířila jsem k autu. Cestou do nemocnice řikal kraviny. Snažila jsem se ho udržovat při vědomí. Když jsme dojeli do nemocnice bylo asi deset možná půl jedenácté večer. Doktoři byli hodně nepříjemný.
Najednou mi začal zvonit telefon. Byla to Taya. Nejdřív se ozval šum
,, jste v pořádku '' vyhrkla.
,, noo Liam je na sále má zlomený žebra a vykloubemý rameno asi nic vážnýho ale...''
,, no co ale?? ''
,, já mám strach že se nebude chtít vrátit domu ale odstěhovat'' nastalo ticho. Slyšela jsem pláč.
Po chvilce to vzal Chris.
,,Sendy?? '' ozvalo se tázavě
,, ano''
,, mám tam přijet nebo to zvládneš sama?''
,, budu tady muset zůstat do zítřka s ním a pak se uvidí. Jo a pučila jsem si auto!''
,, nevadí. Jedu za tebou ''
,, ale vem Tayu s sebou''
,, dobře dej mi patnáct minut "
Ozvalo se zapípání a já se svezla zpátky na lavičku. Každá minuta kterou strávil na sále mi přišla jako věčnost.
,, Sendy!?" Ozvalo se za mími zády. Hned jsem poznala že je to Jordan. Konečne něco pozitivního. Otočila jsem se a podívala se mu do očí. Měl monokl a asi zlomený nos.
,,Jess?'' Hned jsem věděla o co jde. Tázavě se na mě podíval. Sjel pohledem na horu a dolu.
,, co se stalo?'' Zeptal se
,,Liam se popral s Herrym, překvapivě kvůli mně " začali se mi hnát do očí slzy. Pak přišlo i pár lidí od Jordna. Všichni tam stáli. Prohlíželi si mě od hlavy až k patě. Pak vystoupil jeden kluk. ,, hele nejsi ty ta odstřelovačka" potom vyšel další ,, jo ta od Herryho"
Tiše jsem zavrčela. Měla jsem chuť kvůli tomu jménu zabíjet. Zvedal se mi žaludek a motala se mi hlava jen pomyšlení na tu slizkou tvář tý mrchy která mi pomalu ale jistě níčí můj život i život mé rodiny. Zhluboka jsem se nadechla. Začala jsem se přibližovat k tomu klukovi, který vyslovil to jméno. Jordan ihned věděl že mi ruply nervy. ,, ještě jednou mě přirovnáte k někomu jako je Herry. Tak slibuju že se postarám o to aby jste dostal takovej výcvik, že vás ani vlatní máma nepozná" zavrčela jsem a ten kluk měl štěstí. Protože když jsem byla v největším zápalu vzteku vyšel doktor.
,, bude v pořádku, teď ještě spí ale za pět minut se vzbudí" usmál se a odešel. Jeden krátký pohled jsem darovala Jordnovi. Ten očividně netušil že je to tak zlé. A pak se vrátila k tomu chlápkovi. Hodila jsem na něj tvrdej pohled a on ihned pochopil že to Herry posral. Pomaličku ustoupil a vrátil se do hloučku lidí. Rozletěli se dveře. Stál v nich Chris a udýchaně se na mě podíval.
,, doufám že ty se prát nebudeš " jeho koutky úst se maličko zvedli. Pak se přiřítila udýchaná Taya s mým Herem.
,, proč si toho psa nenechala doma?" Optala jsem se tázavě
,, já myslím že by se bez Liama a tebe zbláznil." Usmála se.
,,Za pět minut se prej probudi tak že tam budem moct jít"
Sedli jsme si na lavičku v čekárně. Řekla jsem jim uplně všechno. (Teda až to před tím západem slunce. To jsem radši vynechala). Pak jsem odvedli psa do auta a po asi deseti minutách jsme šli za Liamem.
Vešli jsme potichu do vnitř. Seděl tam na posteli jako hromádka neštěstí. Když nás uviděl malinkato se mu zvedli koutky úst k uším.
,, jak je ti?'' Přiběhla k němu Taya ptala se ho jestli to všechno je pravda.
On jenom kýval.
,, Mami můžu tady zůstat sám s tátou'' zeptal se potichu. Klepala jsem se. Chtělo se mi brečet. Chtěla jsem zabíjet. Měla jsem chuť zníčit každého kdo si na něj otevře hubu. Každým krokem z nemocnice mi bublala krev v žilách. Řikalala jsem si sakra vždyť jsem jak maniak. Psychopat kterýmu jste sebrali hračku.
A byla jsem. Když se zeptám lidí co jsem druhý den potkala. Tak na to mají stejný názor.
Ještě v ten večer jsem se sesypala. Musela jsem si jít zaběhat. Štval mě každej klacek na zemi a pozorovala jsem každou větev, která se pohla.
Přiběhla jsem domu. Uběhla jsem 12 km. Normálně po deseti kilometrech dejchám jak babička po infarktu. Ale teď nic mohla bych běžet dál. Ješte. Furt a hlavně hodně daleko.
Herry nějakým způsobem nebyl doma. Možná ho schovali. Když se mi Taya málem pozvracela v autě a já furt nezpomalovala.
Otevřela jsem dveře od domu div jsem je neulomila. Zula si boty. Na křesle seděl cápek v uniformě. Pozdravila jsem a šla se do kuchyně napít. Nalila jsem si vodu a přemýšlela jsem. Toho cápka jsem někde viděla. Vracela jsem flašku s vodou do lednice. V odrazu na dveřích jsem viděla svůj obličej. Měla jsem monokl. Začla mi téct krev z nosu. Kurvafix. Řekla jsem nahlas.
,, Jsi v pořádku?" Zeptal se Chris.
,,Máme někde led?" Řekla jsem rozklepaným hlasem.
,, ne asi ne proč?"
,, jsem uplně v prdeli"
,, jo všimnul jsem si. Pojď sem"
Utřela jsem si nos do ruky. A vešla do obýváku.
,, tohle je velitel druhé čety Sam Wilsson"
,,Same tohle je ten magor co se dostal do odstřelavačského kurzu i přes to že má kozy. Sendy Kenwey"
,,jó to jsem já " usmála jsem se.
,, jdeme na střelnici" zavelel Chris
,,dejte mi pět minut. Jenom se převlíknu" vyběhla jsem do schodů. Vzala jsem si na sebe čisté oblečení. Nakrmila jsem Hera a Pepu. Vzala jsem si klíče od svého auta. Hodila tažku s zabalenými věcmi pro Liama a sedla si za volant.
,, nemám řídit?" Zeptal se potichu Chris. I přes to že byl velký a mohutný, měl hodně citů a lidem kteří ho znali se je nebál zdělit. Soucítil s každým kromě svých nepřatel.
,,ne já to zvládnu. Ty by jsi mi to odřel" ušklíbla jsem se.
,, počkej já ti dám na výcviku přes držku" můj úsměv rychle klesl. Když se pošťuchujem doma tak mu to můžu vrátit. Ale na výcviku ne. Nejde o to že by byl velitel. Ale může mi to tam vrátit ještě víc. Protože doma by ho zmlátila Taya. A na výcviku by se k němu určitě přidali i ostatní lidi.
Vjela jsem na dálnici.
,, co se děje" zeptal se potichu Chris.
,, furt se něco děje jinak by nebyli dějiny" odsekla jsem
,, hele brzdi si nějaká jedovatá"
,, divíš se?"
,, ty jsi tak hrozně nepředvídatelnej člověk"
,, no vidiš a já myslela že už sis zvyknul" byla jsem pěkně naštvaná. A on to se vší mírou pochopil. Kdybych naštvaná nebyla a takhle mu odpovídala dostanu přes držku.
,, až pojedem zpátky stavim se u Liama hodim mu tam věci"
,, počkat proč?" Zeptal se ze zadní sedačky Sam
,, no víš já jsem mu to neřekl" řekl Chris tak že jsem ho sotva slyšela.
,, Herry zmlátil Liama, s tou svoji partičkou grázlů" začal vyprávět. Zase to jméno. Dupla jsem na plyn až jsem je oba dva zarazila do sedačky.
,, klid. Nehroť to. Liam si měsíc poleží a všechno bude ok" řekl Sam
,, kam vůbec zmizel Herry a kam Taya" řekla jsem
,, no když jsme se vrátili. Herry dostal přes držku. Taya mu zabalila věci a poslala ho na ten výcvik" řekl Chris s kamennou tváří
,, do hajzlu" procedila jsem mezi zuby.
,, co se děje?" Lekl se v zadu Sam
,, vžydyť já do toho posranýho výcviku zítra nastupuju taky"

Life In ArmyKde žijí příběhy. Začni objevovat