Shit! Shit! Shit! Isabello nesmíš se zamilovat! Vždyť víš že kluci jsou všechny stejní! Bezcitný a děvkaři.
Nadávala jsem si hned co jsem přišla domů. „Izz? Děje se něco?" Zeptal se Alex hned co jsem vešla do dveří. „ne nic proč?" Sundala jsem si boty a šla do kuchyně, na nervi, smutek a všechno je nejlepší prostě jídlo. „né jen že když jsi přišla tak jsi se Skateboardem do slova hodila a půl hodiny sis pro sebe něco nadávala.„ vzdychla jsem si. „neřeš to" s těmito slovy jsem odešla do pokoje. Poslouchala jsem písničky a psala si s Beth. Moje nejlepší kamarádka. Spíš nejlepší kamarádka ještě z Osla.
Po 2 hodinách mě vyrušil Alex. „jdem si zahrát fotbal?" Zeptal se. Díky tomu, že ho bracha hrál a ještě i hraje, ho umím od mala. Baví mě. „Jo jasně" zvedla jsem se z postele ke skříni. „čekám venku" vyběhl z pokoje. Vzala jsem si černé legíny, zelené kopačky a nemohla jsem se rozhodnout, co sakra si mám vzít za tričko. Vydala jsem se do bratrova pokoje a vyhrabala tričko, zelené, které mělo vzádu napsáno 17
a naše příjmení. Nebylo tam jméno, takže jsem si ho mohla vzít. Udělala jsem culík a šla za Alexem. „co to máš sakra na sobě?" Málem se zadusil, když viděl že mám jeho tričko na sobě. „oblečení bratříčku." Vyplázla jsem jazyk. Jen si povzdechl a vedl mě neznámo kam.
Po 5 minutách jsme došli na hřiště. Musela jsem si převázat kaničky a když jsem hlavu znovu zvedla, všimla jsem si Alexe jak se zdraví s Marcusem a Martinusem. Co tu sakra chtějí? Došla jsem k nim abych zjistila o co jde. „jé Iz, napsal sem klukům jsou nejlepší tady v týmu v Trofors a chci aby se na mě podívali jak hraju, aby rozhodly jestli mužu do týmu, takže si rovnou zahrajou s námi. " vysvětlil. „Jo jasně, ty bys to ani nepotřeboval, vyhraješ to na plný čáře" zamračila jsem se a odešla. Slyšela jsem jak Alex říká něco v tom smyslu že jsem jinak milá atd..
Než jsme začaly hrát, tak jsem se musela trochu rozehřát a proto jsem začala dělat různé panenky atd.... Marcus a Martinus na mě s udivením koukaly. „to jste nikdy neviděli hrát holku fotbal?" Sykla jsem. „viděli, ale ne až tak dobře." Vím že by bylo dobrý odpověď třeba 'děkuju' ale já místo toho šla za bráchou. „hrajem" Zařvala jsem a šla do brány. Udělali jsme to tak, že vždy jeden z týmu bude v bráně tudíž budou hrát jeden na jednoho. Já a Marcus jsme byli v bráně a z dálky jsme se propalovaly pohledy.
Bylo to 1:1 a Alex zařval. „střídání!" Já šla hrát proti Marcusovi, než jsme začaly hrát Marcus se mi zadíval do očí. Tohle na kluky při fotbale vždy zabírá. Když začala hra rychle jsem vzala balon obkličkovala ho a dala gól. „Ty vole, co děláš Macu!?" Začal nadávat Martinus. „hele než mě začneš buzerovat uvědom si že si to mohl taky chytit. " vrátil mu to Marcus a dál už byli zticha. Martinus rozhazoval a míč hned dostal Marcus. Začala jsem bránit, ale nějak to nevyšlo, zakopli jsme od sebe a hodili hubu. Já byla dole a Marcus nade mnou. Možná to zní sakra dvojsmyslně, ale tak to není. Vůbec na to nemyslete.
S Marcusem sme se smáli, vzádu jsem si všimla naštvanýho Martinuse. Proč?
„KONEC hry" zakřičel Alex, Protože uběhl čas. Marcus mě zvedl a já běžela za Alexem. Objaly jsem se, viděla jsem jak kluci odcházejí a najednou se zastavili. „Hej, Alexi!! Jseš v týmu." Zařval Martinus a nevěnoval mi ani jediný pohled. Za to Marcus se na mě díval pořád.
