Trpký život... z pohledu hybrida - Lišákovy touhy ||yaoi-mpreg||

13. Výslech

Rozhovor mluvený francouzsky psán TAKTO, česky TAKTO.

Lišák

Sebi stálými krouživými pohyby masíroval bolavý podbřišek. Dokázal jsem si představit, jak to bolí. Sice jsem nikdy neměl menstruaci, ale časté bolesti snad celého těla- z pokusů které se ne vždy vydařili. Proměna sérem byla neuvěřitelně bolestivá, léky jsme v tu chvíli nemohli dostat- kvůli špatné reakci se sérem. 

"Polední dny jsem byl podrážděný, nebylo to kvůli tobě, snad si to nemyslíš. Objevil se tu někdo, kdo... je pro mě velmi důležitý, ale kvůli tomu jsem zanedbával tebe. Hlavně když se teď blíží páření a ty jsi jistě napjatý. Promiň pokud..." Během proslovu jsem se chtěl podívat Sebimu do očí, aby mé omluvy byli upřímnější, aby se cítil lépe. Minimálně takto to beru já, pohled do očí dokáže udělat mnoho.  

K mému údivu Sebastien, s nepřítomným výrazem, stále kroužil rukou na bolavém místě. Nereagoval na má slova, ani na mé přisunutí blíže k němu. Otupěle zíral před sebe, pomalu zavíral oči až se svalil na bok, z posledního vědomí si přehodil deku přes hlavu a s tichým občasným chrápáním spal jako dítě. 

Cítil jsem se dost připravený na to mu říct pravdu, kdo mě tak rozhodil. Chtěl jsem se vymluvit. Oba máme štěstí tak moc, až se mění v neštěstí. 

Rafael 

"To nic. Já jsem Rafael." Odpověděl jsem mu s úsměvem a cítil jsem, jak moje tváře víc zčervenaly. Dál jsem si ruku na hruď a cítil, jak mi zrychlil tlukot srdce. 

Proč? Proč se v jeho přítomnosti červenám a buší mi srdce, jak kdybych uběhl maraton.

Vítek

Pěkné jméno, pomyslel jsem si. S další otázkou na jazyku jsem si přisednu více k mřížím. Můj pokus, započít další konverzaci, přeruší pracovník ústavu. Přistoupí k Rafaelovi, jistě neví že neumí česky. Chrlí otázky bez rozmyslu. 

"Dobrý, musíte odpovídat pravdivě, jinak následují tresty."

Rafael 

Usmál jsem se a taky jsem se posunul blíž k mřížím, ale když přišel ke mě pracovník, tak jsem se jen na něj vykuleně podíval a pak na Vítka. Vůbec jsem nevěděl co se děje a už vůbec jsem nevěděl co mi říká. 

"C-co to říká?" Zeptal jsem se a sedl jsem si, abych na pracovníka lépe viděl. "Omlouvám se... Nerozumím vám."  Řeknu tiše a čekám zda mu dojde, že mu nerozumím.

Vítek

Jak Raf, tak i pracovník zmatení se dívají na sebe. Pracovník je značně zaražen neznámým jazykem. 

"Promiňte, ještě neumí česky. Budu mu otázky překládat." S nervózním úšklebem jsem přelétával pohledem mezi ním a Rafem.

"Pff... dobře. Podle papírů, jsi RAL424." Tužkou si něco psal do poznámek. "Pokud nebudeš spolupracovat mám povolení použít donucovací prostředky, všechno jasné?" Pohledem skákal mezi mnou a Rafaelem. 

Otočil jsem se na Rafaela a zjednodušeně mu překládal co říkal muž. "Musíš na vše odpovědět. Jinak te potrestají." Stručněji jsem překládal jen to důležité.