Poslední den

243 27 2
                                    

Tuhle kapitolu chci věnovat AnekaStar. Těším se na kebab :P.

Otevřela jsem oči a zaostřila na stolek vedle mě. Ležely na něm posmrkané kapesníky, otevřená láhev vína a dvě skleničky se zbytky vína. Posadila jsem se na gauči a přitáhla si deku víc k tělu.Byt byl ještě tmavý, tichý a chladný. Stoupla jsem si a přehodila přes sebe hnědou deku. Přecupitala jsem k velkému oknu uprostřed obýváku a vyhlédla ven. Na západě nad městem ještě panovala tma, ale na východě se už rýsovaly první paprsky světla. Shlédla jsem dolů. Jako vždy byly ulice stále plné lidí. Otřela jsem si chodidla o nohy. Podlaha byla ledová a chlad se zařezával do mých holých chodidel. Přešla jsem zpátky ke stolu a uklidila ho. Pak jsem si sedla a rozhlížela se, co bych mohla udělat. Zrak mi padl na notebook. Malé světýlko zeleně blikalo v desetisekundových intervalech, jako by volalo ,,Zapni , Evo. Zapni mě.". Vzpomněla jsem si co jsem slíbila. ,,Fajn," zašeptala jsem si sama pro sebe a vzala Claiřin notebook do rukou. Položila si ho na kolena a otevřela. Přivítal mě nápis a poté se ukázala ikonka, která mě tázala o heslo. Naštěstí měla Claire už od základy stále stejný heslo a já jsem ho už od střední věděla. Položila jsem prsty na klávesnici a začala ťukat. Objevil se nápis ,,Načítání" a pak plocha s Elvisem- Claiřiným oblíbeným zvířetem. Pousmála jsem se a najela na internet, přihlásila jsem se na e-mail. 30 nepřečtených e-mailů. Nějaké reklamy, upozornění, e-maily od lidí, co se chtěli objednat na sezením a jeden e-mail od Adele. Klikla jsem na něj. Objevily se dva linky.

Jeden mě přenesl na video. Klikla jsem na play. Začala hrát romantická hudba a do toho šly různé fotky a selfíčka s Adele a Johnym. ,Bože,' vypnula jsem to po minutě, kdy tam začaly běhat romantické věty o jejich dlouhé a čisté lásce.

Druhý link mi otevřel pozvánku.

,,Adele&Johny si vás dovolují srdečně pozvat na jejich svatbu, která se koná 8.srpna 2017 v Hotelu Malý Pivovar nedaleko Prahy. Hostina a ubytování na stejném místě. Budeme velice poctěni vaší návštěvou a budeme se na vás těšit."

Zavřela jsem pozvánku a zadívala se na text, co k tomu připsala Adele.

,,Moc bych byla ráda, kdybys přišla. Nechci, aby to mezi námi takhle pokračovalo dál. Vždyť už je to strašně dávno. Prosím, prosím přijď se podívat."

Adele

Zaklapla jsem notebook. Byt už byl prosvětlený a obloha venku se měnila z černé na modrou. Promnula jsem si obličej dlaněmi. ,Potřebuju sprchu.'

Pomalu jsem otevřela dveře do ložnice. Kat spala ve velké posteli. Po přikrývce putovaly sluneční paprsky, které si probojovaly cestu přes záclony. Ložnice byla čistá a uklizená. Bylo mi trapně, když mi včera Kat oznámila, že to tam uklidila a zeptala se mě, co jsem pro bůh dělala. Svedla jsem to na alkohol. O bílém prášku jsem se jí radši nezmiňovala. Naštěstí mi uvěřila. Stejně se tím nechtěla zabývat do detailů. Sama si procházela těžkým obdobím. Bylo mi jí líto. Je jí teprve 24 let, ještě chodí na vysokou. Měla by si užívat života a ne se takhle trápit. Utéct z domu. Letět až do Ameriky za sestřinou pomocí a pak tu najde ložnici od krve a zvratků a večer jí tu přepadnu já s Richardem. Opravdu jsem se cítila trapně.

Shodila jsem ze sebe oblečení a pustila vodu. Opřela jsem se rukama o zeď, svěsila jsem hlavu a nechala své myšlenky proudit hlavou jako proud vody, který mi dopadal na krk. Když už bylo mé tělo dostatečně ohřáté, myšlenky uspořádané a koupelna pokrytá párou, vypnula jsem vodu a zabalila se do ručníku. Stoupla jsem si před zrcadlo a setřela vrstvu páry.

RammLiveKde žijí příběhy. Začni objevovat