Co to prosimtě vyvádíš?

1.4K 69 1
                                    

Po hodně dlouhé době se naší ložnicí zase rozezněl zvuk budíku. S obrovskou námahou jsem se otočila na bok a vibrující mobil zvedla. 7:00 Budík jsem vypnula a mobil položila zpátky na noční stolek.

"Co se děje?" Ozval se chraplavý hlas za mými zády. S úsměvem jsem se otočila a uviděla roztomile rozcuchaného a rozespalého Honzu, který si mě nechápavě prohlížel jedním otevřeným okem.

"Nic lásko, jdu do školy a zavolám ti až skončím," Políbila jsem ho na rty a opatrně se začala hrabat z postele ven.

"Dobře," Spokojeně se pousmál, otočil se na druhou stranu a znovu usnul.

Tiše jsem odešla z pokoje a zavřela za sebou dveře. V kuchyni jsem si připravila snídani, při níž jsem stihla zkontrolovat příspěvky na facebooku. Potom jsem se převlékla do černých džínů a obyčejného šedého svetru a trochu se nalíčila. Dlouhé blond vlasy jsem si spletla do dvou copů a u dveří si obula tenisky. Do sluchátek jsem si pustila svůj oblíbený playlist a s batohem na zádech vyrazila do školy.

Tomáš

Když jsem se probudil, byla ještě tma. Měsíc trochu osvětloval část pokoje, ale z té tmavé se ozývaly podivné zvuky. Chvíli jako šustění, které po chvíli vyměnilo jakési praskání. Vyděšeně jsem zíral do tmy a snažil se rozpoznat cokoliv, co by mohlo být původcem těchto podivných zvuků, rozléhajících se po celém pokoji.

Srdce mi bilo jako o závod, ale já jen přimraženě ležel na posteli, neschopný se pohnout. Když bylo praskání stále hlasitější, polila mě vlna horka a já ucítil strašnou potřebu odhrnout peřinu. Pomalu jsem pohnul rukou, ale v tu chvíli moje postel zavrzala a já stuhnul.

Praskání i šustění v tu chvíli přestalo a moje srdce se zastavilo. Na druhé straně pokoje zavrzala židle, jak se na podlaze posunula a mým směrem se začaly ozývat kroky. Přestal jsem dýchat a jen vyděšeně čekal, co se bude dít dál.

Kroky se pořád přibližovaly až se v osvětlené části pokoje zjevila obrovská silueta a... v tu chvíli mi to došlo.

"Rady..." Vydechl jsem z hluboka s obrovskou úlevou.

"Jeee, Tomáši, nechtěl jsem tě vzbudit," Kroky se zastavily a já se natáhl po vypínači, abych rozsvítil.

"Co to prosimtě vyvádíš?" Otočil jsem se zpátky na Radyho s pytlíkem brambůrků v ruce.

"Vzbudil jsem se a měl jsem hlad," Pokrčil rameny a posadil se na svojí postel, která pod tou tíhou hlasitě zavrzala.

"Půl pátý," Zaprotestoval jsem při pohledu na mobil a položil ho zpátky na stolek.

"To znamená, že za tři hodiny bude snídaně," Konstatoval Rady a já jen pokroutil hlavou. Bez odpovědi jsem zhasnul a lehl si zpátky do postele.

"Dobrou noc, Tomáši," Ozvalo se ještě z protější postele.

"Dobrou," Zamumlal jsem na odpověď. Pak Rady přestal šustit pytlíkem a podle zvuků si taky lehl. Vrzání postele vystřídalo spokojené chrápání a potom už jsem konečně taky usnul.

×××

O tři hodiny později mě vzbudil budík, který, jak jsem zjistil, stejně nedokázal přehlušit Radyho chrápání. S námahou jsem se zvedl z postele a převlékl se do džínů a trička. Potom jsem zamířil do koupelny, kde jsem si upravil vlasy. Když jsem se vrátil, Rady už byl připravený ve svých Adidas teplácích.

"Snídaně je nejdůležitější jídlo dne, brácho," Vyrazil ke dveřím, které skoro rozrazil a chodbou pokračoval k jídelně. Zamknul jsem pokoj a vydal se za ním.

S plným talířem jídla jsem se posadil ke stolu, u kterého zatím seděla Anča s nějakou svojí kamarádkou a Rady.

"Ahoj," Pozdravil jsem všechny a pustil se do jídla.

Po snídani jsme se vrátili do pokoje, kde jsme si vzali věci a plynule pokračovali na první přednášku. S Radym jsem se rozloučil přede dveřmi do naší učebny, a zatímco on pokračoval chodbou dál, já jsem vešel do poloprázdné třídy.

Posadil jsem se někam doprostřed, spíš dozadu a čekal. Asi po pěti minutách se ve dveřích objevila ona, Lucy. Vešla dovnitř a rozhlédla se po třídě.

Lucy

Vešla jsem do třídy a rozhlédla se po zaplněných lavicích. Už jsem se skoro vydala k volnému místu vedle nějaké holky, když jsem ho uviděla, Tomáš. Rychle jsem z batohu vyhrabala rozvrh, jestli jsem si nespletla třídu, ale byla jsem tady dobře. Nechápavě jsem se k němu vydala a postavila se vedle jeho lavice.

"Co tady děláš?" Hodila jsem batoh na zem vedle lavice.

"Studuju," Postavil se naproti mně a pousmál se.

"Jsi ve špatný třídě," Hádala jsem se dál.

"Ne, nakonec jsem změnil obor,"

"Proč?" Vypadlo ze mě a posadila jsem se na židli.

"Četl jsem si náplň obou studií a tohle mi přijde mnohem zajímavější," Posadil se vedle mě.

"Ale vždyť..." Už jsem to neodpověděla, protože se otevřely dveře a dovnitř vešel profesor.

"Dobrý den," Pokynul nám, abychom se posadili a sám si sednul za svůj stůl. Chvíli něco dělal na počítači, ale pak se zvednul, postavil se před tabuli a po krátkém úvodu nám začal diktovat poznámky.

Ahoj :)

Tak dneska zase na třetí pokus, ale jsem s tím docela spokojená. Mohlo by to být delší, ale to byste nejspíš museli čekat do zítra, protože to nemám dál vymyšlený a navíc se mi chce strašně spát xD (překvapivě, když je půlnoc...)

Tohle byla po dlouhé době zase nejvíc random kapitola spíš jen pro pobavení a v příběhu asi nebude mít žádný hlubší význam, ale tak... třeba jste se aspoň zasmáli ;)

Tak jo, děkuju za přečtení, hvězdičku, komentář a tak :*

Vaše Lussie♡

Sázka II // Ment✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat