Afraid

Kapitola IV (Nehoda)

Pohled Madilyn:
I won't lie to you, I know he's just not right for yo-. Ráno v 5:00 mě probudila písnička od Shawna Mendese - Treat you better.

Vstala jsem, sešla jsem schody a šla jsem se napít. Šla jsem do koupelny se převléct do sportovního oblečení. Z nabíječky jsem si vzala iPhone a Air-pods, vzala jsem si pití a šla jsem běhat. Dneska jsem běžela stejnou trasu jako včera, pěkně pomalu a v klidu. Užívala jsem si čerstvý vzduch.

Přišla jsem domů a okamžitě jsem mířila do sprchy. Sundala jsem si veškeré oblečení a vlezla jsem do sprchy a nechala jsem na sebe dopadat horké kapky vody. Asi po půl hodinové sprše jsem vylezla a šla jsem se k sobě převléct. Oblékla jsem si černé džíny, černé tričko a šedou mikinu z Purpose tour.

Koukala jsem do mobilu a po chvíli jsem si uvědomila, že se musím nasnídat. Došla jsem do kuchyně a šla jsem si vzít vločky s mlékem, které jsem následně snědla. Včera jsem si neudělala svačinu, tak jsem vytáhla begetu, rajče, salát a šunku a zabalila jsem si ji do sáčku. Pak jsem šla do pokoje. Nachystala jsem si věci na dnešek. Vzala jsem si batoh a seběhla jsem schody. Vzala jsem si Pennyboard, obula jsem si černé Converky a vyšla jsme před dům. Zapla jsem si písničky a rozjela jsem se ke škole. Ve škole jsem byla o půl osmé. Sedla jsem si do lavice a čekala na zazvonění.

Pohled Kate:
Dneska jsem radši vstala dřív abych to stihla a nešla zase k tabuly. Po svém raním rituálu jsem jela do školy jezdím malou Audi TTS coupé v černé barvě. Miluji to auto, rodiče mi ho koupili k 16-tým narozeninám.

Po cestě do školy jsem vyzvedla Amy. Celou cestu jsme něco řešili.,, Půjdeš za ní?" Koukla se na mě Amy ,, Ano, ale až po vyučování, ještě by mi utekla nebo by se psychicky zhroutila". Řekla jsem. Přijeli jsme ke škole, jako vždy se na moje auto koukali ostatní spolužáci, dokonce i z jiných ročníků. Vystoupila jsem se z auta. ,,7:45, za 15 min. zvoní" říkala mi mysl. Přišla jsem do třídy a většina lidí tam už byla, takže jsem si sedla na své místo a začala jsem pozorovat Madilyn. Něco si psala.

Pohled Madilyn:
Ve třídě nebo nikdo nebyl tak jsem si psala nějaké noty. Postupně přicházely všichni, cítila jsem na sobě jejích pohledy. Všimla jsem si, že dneska přišly Kate a Amy dřív. Začalo zvonit a my čekali na příchod učitelky.

Dneska ten den utíkal nějak rychle, ani jsem se nenadálá a už jsem seděla na poslední hodině - Dějepisu. Dějepis mě baví, sice matematika mě baví víc, ale dějepis je fajn. Z mého myšlení mě vytrhlo zvonění, typicky se všichni tlačili ke dveřím a já jsem seděla a čekala, už i učitelka byla pryč. Čekala jsem asi 10 min a pak jsem vyrazila do šatny.

Pohled Kate:
Dneska to utíkalo rychle. Celé vyučování jsem nedávala pozor a "nenápadně" jsem pozorovala Madilyn, ta holka je vážně zvláštní chci ji poznat, chci jí pomoct, chci jí chránit, chci jí ukázat svět, chci s ní řešit její problémy, CHCI JÍ. ,, Hodně štěstí, snad ti neuteče." Řekla mi Amy.,, Díky budu ho potřebovat." Objaly jsme se Amy odešla a já čekala na Madilyn. Schovala jsem se u její skříňky a čekala. Najednou jsem jí uslyšela zpívat, sice potichu, ale bylo to nádherné. Srdce mi začalo bušit jako i závod. Sledovala jsem jí jak šla ke skříňce.

Pohled Madilyn:
Když jsem si byla jistá že ve škole nikdo není vydala jsem se do šatny a potichu si zpívala. Přišla jsem ke skříňce a začala jsem se oblékat. Vzala jsem si Pennyboard a chystala jsem se odejít, ale někdo mě chytl za ruku a přitiskl mě na skříňku. Přede mnou stála Kate.,, Ahoj Madilyn, můžu s tebou mluvit?" Zeptala se.,, P-promiň ,ale j-já spěchám." Řekla jsem nervózně. ,, Madilyn, nelži mi do očí!" Jakmile to dořekla odtrhla jsem se od ní a utíkala. Ještě jsem slyšela jak za mnou křičí ať počkám, ale já jsem běžela dál. Před školou jsme nasedla na Pennyboard a jela jsem domů. Jela jsem celkem rychle ulicí, kde nikdo nebydlí a složí jenom jako zkratka. Najednou jsem najela na obrubník no a pak jenom tma.

Pohled Kate:
Když mi Madilyn utekla, tak mě to docela mrzelo, ani nevím kde bydlí takže nic nezmůžu. Povzdechla jsem a šla jsem se převléknout. Šla jsem před školu a sedla jsem si do auta. Pustila jsem si písničky, hned jsem si vzpomněla na Madilyn. Nastartovala jsem auto a jela. Když jsem jela zkratkou k domu, všimla jsem si , že někdo leží u obrubníku. Dojela jsem tam a to co jsem viděla bylo strašné. ,,Panebože to Madilyn." Okamžitě jsem tam doběhla. Z čela jí tekl pramínek krve , ruce měla celé odřené a byla v bezvědomí. Nemůže tady ležet ani 5 min. Na čelo jsem ji dala kapesník a odnesla jsem ji do auta, pak jsem se vrátila pro její batoh a Pennyboard. Jela jsem do mého domu, strašně rychle. Do nemocnice jí neberu, ještě by si myslela, že ji někdo unesl.

Zaparkovala jsem v garáži, její batoh jsem si vzala na záda a s Madilyn v náručí jsem běžela do svého pokoje. Nějak se.mi podařilo otevřít dveře. Opatrně jsem jí položila na postel. Sundala jsem ji kapesník z čela, byl celý od krve. Šla jsem do koupelny a vzala si veškeré lékařské vybavení a ještě jsem si a pustila kbelík studené vody. Přišla jsem do pokoje, Madilyn ležela ve stejné poloze. Pomalu jsem ji rozepla a následně sundala kalhoty. Rozepla jsem ji mikinu a sundala jsem jí společně s tričkem. Ležela přede mnou jen ve spodním prádle. Její nádherné tělo zdobily modřiny, jizvy a šrámy. Některé jizvy byli staré několik let. Čelo a odřeniny jsem ji opatrně umyla studenou vodou. Poté jsem je všechny vydezinfikovala a zalepila. Na modřiny jsem jí nanesla masť. A pro jistotu jsem ji velice opatrně napichla kanylu aby se jí nesramážela krev. Jestli se ptáte odkud to vše umím, mám pár kurzů lékařství. Nedokážete si představit jak skvělé bylo se jí dotýkat. Stejně za tu nehodu můžu já. Pomalu jsem jí přikryla peřinou a pak jsem ji šla udělat něco k jídlu. Udělala jsem jí vajíčka a nalila jsem ji pomerančový džus.

Když jsem přišla do pokoje Madilyn byla otočená na bok a v klidu dýchala. Byla tak roztomilá, když spala. Zajímalo mě co nosí v batohu. Tak jsem se nenápadně koukla. Měla tam učebnice, pouzdro, nějaký blok, peněženku, klíče a mobil. Má iPhone, je zamčený s TouchID. Nejvíc mě zajímal ten blok. Měla tam nějaké zápisky a já si je začla číst.

22.11.2014
Dneska se to zase stalo. Zase mě zbil. Zase mi ublížil, nenávidím ho nechci tu být. Proč s tím sociálka nic neudělá? Ve škole mi zase ukradli svačinu. Zase mě pomlouvali.

3.5.2015
Dneska je den,kdy mě znásilnil, už po 3x. Ve škole mi nikdo nepomůže nikdy.
Tolikrát mě zbila a pořád konto nestačí. Pořád mi musí ubližovat. Vždy když před ní brečím, směje se. Nenávidím jí. Nenávidím Emily.

Panebože, doma jí byli a znásilňovali a ve škole ji šikanovali. Už chápu proč se nás bojí, proč je smutná. Já jí pomůžu, já jí ochráním. Blok jsem ji vrátila do tašky a telefon jsem jí položila na noční stolek. Zašla jsem do kuchyně pro jídlo a pití. V pokoji jsem ji to nachystala na noční stolek. Sedla jsem si na židli, chytla jsem Madilyn za ruku a čekala jsem až se probudí.