Hvězdní Prvorození

Prolog

Muž v černém kabátu vešel do stínu lesa. Nechal za sebou pouhou mýtinu osvícenou měsíčním světlem. Po obvodu mýtiny se tyčil smrkový les. Každý strom schazoval ostrý stín do volného pole. Modré, červené i fialové kvítky teď zářily odrážejícím se světlem. I přes to se mýtina měla zármutný dojem.
Důvodem bylo ještě teplé ale bezhlavé tělo.
*      *      *
Z kinosálu vycházela dívka, následována matkou, otcem a malým bratrem .
Dívka byla hnědovlasá a hubená, žena byla trochu obtlouslá černo vlasá, muž měl hnědé vlasy a malý kluk měl zase tmavě hnědé.
Dívka si za chůze k východu přihlížela všechny ty obtloustlé lidi čekající v řadě na popcorn, u některých byla obezita až nechutná.

Toho si ovšem nevšímala, překvapilo ji jejich oblečení. Snad všichni měli triko s obrázkem Star Wars. Zajímavé kolik lidí je ochotno dát tolik najevo jejich názor. Ona taková nikdy nebyla, když si někdo stěžoval na vládu ona se nezapojila, když se někdo bavil o jejich oblíbené kapele nezapojila se. Nelíbilo se jí že by měla ostatním vynucovat její názor.

Rodinka vyšla z kina a zamířila si to po ulici k čínské restauraci kde se chtěli navečeřet.
*    *    *

Mladý muž se procházel po ulici směrem k náměstí. Potřeboval si pročistit hlavu. Dnes se konečně zbavil případu který mu zabral už čtyři měsíce. Ale nakonec sám chytil vraha. Teď však nemá co by dělal. Alespoň si konečně uklidí. V ložnici se neválí jen oblečení ale i sklenice a lahve- od piva či vína.

Zapálil si cigaretu když prošel kolem čínské restaurace. Zastavil se, zaujalo ho že uvnitř seděla jen jedna rodinka. Většinou v osm večer je v restauracích plno. Dívka se otočila a všimla si osoby koukající dovnitř.

Muž popotáhl a šel po ulici dál. Cestou kopal do plechovky. Vzal chytrý telefon a pustil si do sluchátek hudbu.