Kapitola 1.

50 5 0
                                    

Ráno se vzbudit, obléct se a postarat se o zvířata. Všichni by řekli že to není nic zajímavého, ale pro mě to v ten okamžik byla neuvěřitelně krásná vzpomínka. Teď jsme v nějakém lese a stále prcháme z Polska....
Ale abych nepředbíhala. Jsem Ania, je mi 16, žiji v Polsku na statku s maminkou a tatínkem. Doma máme, nebo spíš možná máme, zvířata. Vlastníme jednu krávu (říkám jí Krowka), spoustu slepic, čtyři kozy a několik kůzlat. Jedno kůzle jsem si velmi oblíbila, je sněhově bílé jen na hřbetu má malý nepatrný flíček, kterého si povšimnu jenom já. To kůzle nazývám Kuba.
Maminku i tatínka mám moc ráda a vždy je ráda mít budu. Co se tedy stalo, jeden osudný okamžik a život se vám prakticky proměnil v prach. Pocit kdy si nejste jistí ani jedním krokem. Natož pak přespat za hromadou hlíny na zakázaném území. Noční můry, které vás budou pronásledovat celý život...

Proč nás?Kde žijí příběhy. Začni objevovat