Sázka II // Ment✔

Odvezu tě

Honza

"Jak si to myslela s tím Tomášem?" Zeptal jsem se Lucy, která na mně pohodlně ležela a prstem si kreslila na mém břiše.

"Říkal si, že se zeptáš jeho." Odpověděla a otočila hlavu na mě.

"Neměl jsem kdy," Pokrčil jsem rameny a ona jen přikývla. Bylo vidět, že ji to trápí, ale já jí nedokázal pomoct. Nevím, co se mezi nima stalo, ale potřebuju to zjistit.

"Zkusím to zítra," Dodal jsem ještě a to už se pousmála. Pohladil jsem ji po vlasech a políbil.

"Dobrou noc," Zašeptal jsem a natáhl se k lampičce na nočním stolku, kterou jsem zhasnul.

"Dobrou," Odpověděla šeptem. Rukou našla mojí a pevně ji stiskla.

"Vždycky tu budu s tebou a před každým tě ochráním, to ti slibuju," Zašeptal jsem si pro sebe a přitáhl peřinu, aby na nás netáhlo. Ještě chvíli jsem nad něčím přemýšlel, až jsem tvrdě usnul.

Lucy

"Vždycky tu budu s tebou a před každým tě ochráním, to ti slibuju," Zašeptal v domnění, že už spím a přikryl mě. Na tváři se mi sám od sebe objevil úsměv a někde uvnitř jsem se cítila šťastně. I když jsem se ještě dlouho převalovala a nemohla usnout, jeho slova mě hřály a zaháněly všechny pochybovačné myšlenky.

×××

Když mi začal zvonit budík, nebyla jsem schopná otevřít oči. Nedostatek spánku se začal projevovat a já si teď nepřála nic jiného, než znovu usnout.

"Lásko," Zašeptal za mnou a já ucítila pohyb. Nijak jsem nereagovala a oči nechala pevně zavřené. Honza budík vypnul a naklonil se nade mě. Jemně mě políbil a kousek se odtáhl. Znovu jsem se neubránila spokojenému úsměvu a pootevřela oči. Honza se skláněl nade mnou a taky se usmíval. Jemu spánek evidentně neschází... S námahou jsem zvedla ruku a prohrábla mu rozcuchané vlasy. Sklonil hlavu ke mně a znovu mě políbil, ale já už mu tentokrát nedovolila moje rty opustit.

Do polibku se usmál a začal mě sladce líbat. Bylo to příjemný a přitom vášnivý, párkrát mě kousl do rtu až mi unikl jeden vzdech, což využil ke spojení našich jazyků. Rukou sjel přes přes můj krk až na rameno, ze kterého stáhl košili. Polibky potom putoval přes krk až na odhalené rameno, kde mi trochu zkousl kůži a já se znovu neubránila vzduchu.

Když jsem se o něj opřela, lehl si na postel a já se položila na něj. Oběma rukama mě objal a já pokračovala v líbání.

"Měla bych jít," Zašeptala jsem při polibku a Honza mě na to objal pevněji.

"Nikam tě nepustím," Odpověděl a otočil si mě pod sebe, čímž mi naprosto zabránil odejít.

"Tomáš na mě bude ve škole čekat," Protestovala jsem dál. Ne že by se mi to nelíbilo, to vůbec, ale je teprve druhý den, nechci přijít pozdě...

"Tomášovi tě nedám," Vrátil se k mým rtům.

"Vážně nechci přijít pozdě," Poposedla jsem na posteli, a tím i rozpojila naše rty.

"Odvezu tě," Usmál se a začal se hrabat ven z postele. Taky jsem se zvedla a šla za ním do kuchyně.

Tomáš

Ráno jsem došel před dům, ve kterém bydlí Lucy s Honzou a zazvonil, když se oba objevili ve dveřích. Honza ji objímal kolem ramen a mně se v tu chvíli chtělo zvracet.

"Ahoj," Dostal jsem ze sebe a oni se překvapeně zastavili.

"Ahoj," Odpověděla Lucy a nechápavě se na mě dívala.

"No... myslel jsem, že tě doprovodím, ale... tak asi ne," Podíval jsem se na Honzu.

"Chtěl jsem Lucy odvézt, ale když si tady, tak já pojedu rovnou do kanceláře," Pokrčil Honza rameny a Lucy přikývla.

"Tak tě po škole vyzvednu a dáme si spolu oběd?" Usmál se na ni a mojí přítomnost ignoroval.

"To zní dobře," Souhlasila a taky se usmála. Stoupla si na špičky a Honzu políbila.

"Končím ve dvě," Věnovala mu ještě jeden úsměv a potom seběhla ke mně pod schody.

Ještě jsem mávnul na Honzu a pak se spolu s ní vydal ke škole.

"Proč si přišel?" Zeptala se hned.

"Vzbudil jsem se brzy a nechtělo se mi zůstat na pokoji." Zalhal jsem. Ve skutečnosti jsem si to naplánoval už včera a vstával kvůli tomu o půl hodiny dřív.

Přikývla a dál už nic neříkala. Beze slova jsme šli vedle sebe a já se na ni pořád díval. Jakoby se odpojila od světa a vnímala jenom svoje myšlenky. Nedívala se na cestu, nedívala se po okolí, jen slepě zírala před sebe. Vážně bych chtěl umět číst myšlenky, kterých měla beze sporu plnou hlavu, i když navenek vypadala klidně a naprosto vyrovnaně.

"Co máme jako první přednášku?" Zkusil jsem se zeptat, i když mi bylo naprosto jasný, že mě neposlouchá. Dívala se do země a na otázku nereagovala.

"Luci?" Zkusil jsem to ještě jednou.

"Hm?" Zvedla konečně hlavu a začala mi věnovat pozornost. "Promiň, málo jsem spala," Pousmála se a nespustila ze mě pohled.

"Co máme první hodinu?" Zeptal jsem se znovu, protože o detaily jsem opravdu nestál.

"Nevím, máš rozvrh?" Pokrčila rameny, ale to už jsme vcházeli do školy. Otevřel jsem jí dveře a vešli jsme dovnitř. Za pomoci spolužáků jsme našli naší třídu a vedle sebe se posadili někam asi doprostřed. Po chvíli vešel profesor a začal hodinu.

Ahoj :)

Tak jsem to zase úplně nestihla, ale hodně jsem teď přemýšlela, jak pokračovat, protože už je to desátá část a v podstatě se pořád nic neděje, takže bych teď v příštích pár kapitolách chtěla trochu postoupit a snad se to povede podle mých představ :D

Minule jsem se vás ptala, co byste chtěli jako speciál za 40 000 přečtení u knihy Sázka//Ment a přišlo mi opravdu hodně nápadů, za což vám moc děkuju a byl tam i komentář, abych vám napsala něco o sobě. Nikdy by mě nenapadlo, že vás něco takového bude zajímat, ale pokud jo, tak mi buď sem do komentářů nebo do zpráv pište otázky a pokud jich bude dost, tak můžu napsat kapitolu jako ask, kde vám na všechno odpovím :)

Děkuju moc za přečtení a hlavně obrovskou podporu, mám nejlepší čtenáře na světě♡♡

Lussie