Milostný trojúhelník

Díl první

„Bráško vstávej jinak přijdeš pozdě do školy" přišla do pokoje blonďatá dívka a závěsy rozložila. Denní světlo se dostavilo do pokoje kde ještě před chvilkou byla tma. Chlapec v posteli se trochu zavrtěl a vykoukl z peřiny. „Aaah" zívl a promnul si oči a podíval se na svou sestru. „Ještě jsem měl pět minut" podíval se na hodiny na nočním stolku. „Vždyť jsem nikdy nepřišel pozdě" nakonec vstal z postele s poházenými vlasy sem tam. Sestra se na něj podívala a za chvilku se rozesmála. Černovlasý mladík nafoukl tváře „Hele jo ty taky po ránu co vstaneš nejsi nejnádhernější" hned jí to oplatil a radši hned zaplul do koupelky kde spáchal ranní hygienu. „Potom přijď do kuchyně máš tam snídani" ještě stihla sestra říci a zmizela ve dveřích. Chlapec si oblékl školní uniformu, popadl batoh a šel se nasnídat.

„Ahoj já jsem Chiko Naomi a je mi 16let. Tato ochechule co mi přichystala snídani je moje starší sestra Lei od smrti rodičů se o sebe staráme sami. Jsem na střední a už mám čas si někam dát přihlášku dál pokud budu chtít pokračovat ve studiu.

Po snídani se v klidu vydal do školy. Při cestě se k němu přidal jeho kamarád Kenchi. „Čao Chiko-san" ještě než k němu došel mu vesele zamával. „Ahoj Kenchi máš udělaný úkol z japonštiny?" takhle ho uvítal Chiko a Kenchi se jen zděsil. „On byl úkol? A sakra že mi ho dáš opsat viď že jo" řekl prosebně. „Jasně že jo" mrkl na svého kamaráda a mírně se pousmál. Kenchi si vydechl jako kdyby mu obrovský kámen spadl ze srdce. „Díky ty mě vždycky zachráníš" objal ho kolem krku a zakřenil se. Za pár minut už dorazili ke své střední škole. Je to větší prostorná budova s menším prostorem venku před školní branou kde obvykle studenti tráví svůj volný čas. Okolo roste a kvete celkem dost třešňových květů. Proto asi se škola jmenuje Sakura High School (Střední škola Třešňových květů).

„Toto je můj nejlepší kámoš už od dětství. Kenchi Rika je o rok starší. Je to nejlepší kluk vždycky všecko řešíme společně. Skoro pokaždý zapomene na úkol takže mu pokaždé dávám opsat svůj nebo mu pomůžu aby to neměl tak autentický."

Oba studenti věšli do budovy a co se přezuli si to namířili do třídy. Sedli si do lavice, vždycky seděli ve stejné lavici zatím každý rok vyšel že byli ve stejné třídě. První hodina byla matematika tu Chiko moc nemusel, protože se musí dost přemýšlet, ale pokaždé mu látka šla. Po první hodině dal černovlasý chlapec svému spolužákovi opsat domácí úkol. Právě další hodina byla ona Japonština, kde měli zadaný domácí úkol. Zazvonilo a po pár minutách vešel učitel do třídy. Všichni žáci vstali jak bylo zvykem.

„Dobrý den posaďte se" naznačil dlaní a přešel ke katedře. „Váš učitel Keika je nemocný tak budu suplovat za něj. No a protože další hodinu jste měli mít mě tak si dáme dvě hodinky angličtiny" rozhodl mladý učitel a studenti protestně zahučeli. „Nechci slyšet žádný námitky když to vydržíte můžu vám zaručit že alespoň tři dny nebude písemka" snažil se je trošku uklidnit. Všichni se na sebe podívali a poté se hluk utišil. Uf no to by bylo,tohle mi vždycky dá zabrat. Pomyslel si Akio učitel který právě vyučuje.Poté se hned pustil do učiva a začal vysvětlovat studentům látku.

Tři vyučovací hodiny proběhli a už zbývali ty lehčí předměty který se dají překlepat. Kenchi přiběhl ke svému kamarádovi. „ Máš nějaký plány na víkend? Krom učení ty knihomole" položil mu otázku „ No myslím, že ani ne proč se ptáš?" hned mu odpověděl „Žebychom zašli někam do klubu a pobavili se hmm?" položil svůj návrh. Černovlasý klučina se zamyslel a přemýšlel zda jo či ne jeho kamarád si toho všiml „ No ták musíš se taky někdy bavit a né pořád se učit" mrkl na něj a nakonec souhlasil „ Tak jo o co s tebou mám dělat" nakonec přikývl a to už zazvonilo na další hodinu. Zbytek dne celkem utekl a bez jakkýkoliv potíží v podobě písemek nebo vyvolání učitelem. Chiko už byl na odchodu ze školy,ale ještě si vzpomněl , že by měl vrátit knížku kterou si vypůjčil. Došel tedy do školní knihovny a jako obvykle nikdo tam nebyl. To je smutný jak je to tady vždycky tak prázdný to nikdo nechce studovat? Pomyslel si a povzdechl si.Došel tedy k paní knihovnici z brašny vytáhl knížku kterou půjčil a položil na pult. Potom se jenom podepsal na kartičku a pomalu razil pryč z knihovny. Cestou si všiml zajímavého chlapce, který si bral ke stolu knížku s úměním. Trochu se na něj zadíval,ale jakmile se on na něj podíval tak odvrátil pohled a vyšel ze knihovny. Potom se ještě ohlédl Tohodle kluka jsem tady na škole ještě neviděl. Pomyslel si a pokračoval dál k šatnám kde se přezul a vyšel ze školy.

Před školní bránou ještě čekal jeho kamarád Kenchi, který už na něj mával. „Čao co takhle zajít do herny. Poď nikdo jiný semnou nechce jít" řekl prosebně a smutně se na něj podíval. Chiko se jen zasmál a přikývl „Jasně půjdu" pousmál se. Hoši vyrazili do nějbližší herny kde strávili půl dne. U poslední hry, která byla taneční skončili. „Jasně že s tebou nikdo nechce chodit do herny, když pořád vyhráváš" zasmál se Chiko a vzal kolem ramen Kenchiho. Vyšli ven a už byla tma „To už je tma?Kolik je hodin" zděsil se Chiko a podíval se na hodinky a na mobil kde měl několik zmeškaných hovorů od své sestry. Vytřeštil oči „No už musím jít už tak si to od ségry vypiju. Tak ahoj zíta ve škole" rychle se rozloučil a rozeběhl se domů. Ááá sakra to si od Lei vypiju kso. Proběhlo mu hlavou a posípchal jak jen mohl. Vzal to zkratkou a protože moc nedával moc pozor na cestu najednou do někoho vrazil tak že spadl na zem. „A.au ... gomen" omluvil se a podíval se do koho to vlastně vrazil