Storky gymnazistů

Jakub

Pondělí ráno. Co je horší? Možná tak vlasy jedné naší učitelky, nebo housenky? Nevím, jako co spíše vypadá... Oblékám si košili,kalhoty a letím si pro vydatnou snídani... Moc toho doma nemáme. Beru 2 banány a vyrážím pro boty. Před domem již čeká můj kamarád David. „Čusky" prohodí. Společně se vydáme do školy. Cestou probíráme školní "obědy", což ani nejsou obědy, nýbrž změť zbytků z nějakého kontejneru. Probíráme nudle na bradě našeho učitele, a nebo personifikaci... U školy již potkáváme známe tváře nejdebilnější třídy. Fakt. „Ahoj zlatíčka!" prohodí jedna blondýna. Jakže se jmenuje? Lenka? Linda? Jo, počkat, Lucka. Jenom se usměju a jdu dál. Zajedu do lavice, jak nůž do chleba a sleduji ostatní žáky. Nic moc. Někdo by i šel, ale o někoho bych neopřel ani pero! Ehm, kolo... Zazvoní a všichni ti zjevové zajedou také do lavic. První hodinu prospím, protože koho zajímá, kolik semen měla nějaká bylina?! O přestávce se bavíme o jedné kurňa sexy druhaččce, když v tom uvidím ji. Černé vlasy ji rámují obličej, brýle ukazují její chytrost. „Čus,kluci" řekne nesměle. Nevím, jak ostatní,ale já nemůžu. Popadám sotva dech... „Ahooj" řeknu kostrbatě a narovnám se, abych vypadal důležitě. Ona se usměje. Panebože! Ta má tak moc dokonalý úsměv! Bože! A pak odejde vyhodit ohryzek od jablka. A já jsem hotovej. Jakože fakt hotovej. Jak usmaženej řízek. Zachrání mě zvonění a moje opětovanÉ zajetí do lavice... Celý den nemyslím na nic jiného, než na její nesmělý úsměv. Krasný, jako jarní kvítí. Zářivý, jako noční obloha. Tajemný, jako vesmír. „Kubo?" promluví na mě moje sestřenka a vyhodí mě tak z myšlenek. „Ano, Aničko?" teprve teď si všímám jejích nádherných nosních dírek a jejích ušních lalůčků. Bože! Vážně mám tak dokonalou sestřenku?! Teď začínám být nervozní. Anička mi mezitím přejede po čele. O můj bože!!!!!! „Ježiš Jakube" Máš teplotu!" odskočí ode mě, jakoby to byla nějaká nemoc a jde z místnosti. A v mé mysli mezitím skáčí jednorožci a blikají světýlka a všichni jsou šťastný, všichni se milují... A já jsem skvělej a všechno je skvělýýý...