Je pozdě večer. Mladší bráška už tvrdě spí. Venku na zahradě se v čím dál tím silnějším větru začínají třást větve stromů. Koukám na předpověď počasí. Silný vítr, kroupy a déšť. " No to zní dobře, tak to bych měl jít asi spát. " povím si. Před usnutím slyším hvízdat zatím slabý vítr...
Cosi mě ruší. Vzbudím se a vidím že bratr není v posteli. "Možná šel jen na záchod." snažím se sám sebe uklidnit i když vím že v noci na záchod opravdu nechodí. Kouknu se na hodiny. Je 2:59 . Znova usínám...
Zase, už podruhé jak kdyby tu někdo chodil po domě. Bratr pořád nikde. Kouknu na čas. Udiví mě kolik hodiny ukazují. Je 3:59. Už hodinu brácha není v posteli. Co se mu stalo? Otevřu dveře od pokoje a vycházím na chodbu. Je tu mnohem větší zima než v pokoji. Po tmě nahmatám spínač a stisknu ho. Nic se neděje. Při bouřce musel vypadnout proud. Kouknu na konec chodby do skleněných dveří. Cosi se tam mihlo. Docela mě to vyděsilo, ale řeknu si že to byl určitě bráška. Absolutně nevím co tam dělá v tak pozdní hodinu. Jdu dlouhou chodbou a poslouchám, jak kroupy bijí do střechy. Jsem na konci a vejdu do obýváku. Tma, není vidět ani na krok. V tu chvíli uhodí blesk a osvítí celou kuchyni i s obývákem. Koutkem oka zahlédnu jak se něco pohnulo za křeslem. Přeběhl mi mráz po zádech... Oddychnu si když zjistím, že je to bratr. Něco s pláčem a vyděšeným výrazem říká: "T tt ta pání. Stála v rohu pokoje. Po ppo zorovala nn nás. ". Oba vystrašení tu sedíme v husté tmě, když v tom uhodí blesk. Znovu osvítí vše včetně dveří, za nimiž se krčí kreatůra podobná ženě...
ČTEŠ
* Kniha O Které Se Nemluví *
HorrorTato kniha bude plná krátchych a aspoň doufám děsivých příběhu. Většinu si budu vymýšlet tak pochopte občasné chyby. Thx ,tak a už vypadni číst xd ^^