Tell me what to do [Yoongi]

*20*

Sledoval jsem, jak se můj obývák mění v něco neidentifikovatelného. Všude byly balónky, plyšáci a hlavně růžová. Už teď jsem se málem z toho pohledu osypal. Neštěstí jsem nemusel vůbec nic dělat. Taehyung s Jinem si vzali věci na starost a proměnili tohle místo v místo konání Elliiny oslavy. Samantha tu byla taky a pomáhala v kuchyni připravit nějaké jídlo.

Já, jelikož jsem se na tomto nechtěl podílet, jsem měl na starost zabavit Ellie. Bylo teprve dopoledne a ona si dneska jak naschvál rozhodla přispat. Šel jsem ji proto vzbudit, a jakmile se připravila, vyvedl jsem ji ven tak, aby neměla šanci nic z toho vidět. Mělo to být překvapení.

Samozřejmě se ptala, proč jdeme pryč a měla i hlad. Vzal jsem ji proto na snídani do bistra, co bylo od mého domu kousek, a pak jsme se šli projít k dětskému hřišti.

Kolem poledne jsem dostal zprávu, že je všechno připravené a přišli i ostatní. Pozval jsem, teda ne... Taehyung pozval tři její kamarádky a jejich rodiče. Netěšil jsem se na to, až se s nimi setkám, ale budou tam všichni kluci a Samantha, která dokáže konverzovat úplně s každým. Takže to určitě dobře dopadne.

„Kde je Sam?" zabručela Ellie naštvaně a pořád kopala nohama, takže mi neumožňovala, abych jí sundal boty.

„Proč jsi pořád tak zvědavá?" odvětil jsem stejným tónem.

Našpulila nespokojeně rty a konečně přestala kopat nohama, když jsem ji napomenul. Popohnal jsem ji, ať do obýváku vejde jako první a sám jsem se polekal, jakmile se spustilo sborově: ,, Překvapení!". Konfety lítaly vzduchem a já už teď bědoval nad tím vším bordelem.

Její výraz byl k nezaplacení, když spatřila obrovský dort. Sfoukla na něm všechny svíčky, a pak začala štěbetat s těma svýma kamarádkama. Samantha nakrájela dort a potom, co ho všichni snědli, se rozjela víceméně volná zábava. Tae, který se očividně do celého tohoto organizování úplně zažral, měl pro holky připravené nějaké hry. Sekundanta jim dělal Hoseok se Sam a zbytek dospělých, včetně mě, seděl v obýváku a jen popíjel.

„Moc pěkná oslava." Komentoval to Yong In. Překvapilo mě, když jsem zjistil, že dvě její kamarádky jsou čistě Korejky a stejně tak jejich rodiče. Jen jedna byla cizinka a na rozdíl od Korejců, kteří přišli v páru, tu byla pouze její máma.

„Chystali jsme to taky celé dopoledne." Přitakal Namjoon.

„Snad se neurazíte..." podíval se pak na mě a já nechápavě pozdvihl obočí.

„Ale kde je máma Ellie? Slečně Sam vůbec podobná není."

„Umřela." Odvětil jsem jednoduše. Nedá se říct, že by mě to urazilo, spíš nechápu, co je mu do toho. No to už je jednou náš národ, rádi strkáme nosy tam, kam nemáme.

„To je mi líto." Zatvářil se lítostivě.

„Díky." Přikývl jsem. Nechtěl jsem tu rozebírat, že jsem ji vlastně ani neznal a o Ellie jsem nevěděl. Proto jsem se zdržel jakékoli další poznámky.

„A vy žijete sám? Nebo s tou slečnou?" ozvala se pro změnu jeho žena.

„Sám, Samantha je chůva..." chtěl jsem ještě dodat, že ji tak trochu bereme do rodiny, protože je s námi už dlouho a máme ji rádi. No přerušil mě právě křik zmíněné.

„Yoongi!" střelil jsem k ní pohledem.

„Ellie omdlela, hráli jsme nějakou hru a ona se z ničeho nic vyvrátila!"

Nepotřeboval jsem toho slyšet víc. Rychle jsem vyskočil na nohy a utíkal i s ní v závěsu do dětského pokoje. Srdce mi bušilo až v krku, kde se vzápětí utvořil knedlík.