Zelené oči probodli pohledem podlahu na níž se rozlévala červená tekutina omývající střepy, jenž onu tekutinu dříve drželi spoutanou ve skleněném vězení. Chlapec jemuž patřili ty zelené studánky přesměroval pohled o něco výš a spatřil Ódina se vzteky rudou tváří. Neomaleně padl na kolena, pohled znovu upírajíc na tu spoušť do níž nyní klesl. Černé vlasy spadly mladému chlapci do tváře, zakryli tak jeho vyděšený výraz a zatnuté zuby. Jeho ruce samovolně klesli podél těla, snažíc se posbírat ostré střepiny.
Kalhoty nasáklé vínem, zmučený, ale zároveň hrdý výraz a dlaně obvázané jemným šátkem, který prosakoval krví. Takto vypadal černovlasí princ klečící u trůnu na němž si hověl jeho otec. Nevěděl že ho svými slovy tolik nahněval. Nevěděl ani že bude Všeotec reagovat na jeho plané nic neříkající věty takovým drastickým způsobem. Kdyby ho jen tolik nepopudil blonďák jenž byl jeho bratrem. Nic z toho se nemuselo nikdy stát. Ale na druhou stranu je vlastně dobře že se to stalo. Protože kdyby nebylo Ódinova vzteku, nebyl by tolik sdílný. Až příliš...
Tak tohle je náš první příběh... Ber te ho s rezervou :)
Jenom pro info, kapitoly budeme psát na střídačku.. To znamená že jednu kapitolu napíši já a druhou Ta_co_miluje_Lokiho.
Snad se vám bude naše tvorba alespoň trošku líbit...
Laufeyson <3
ČTEŠ
Nemilován
FanfictionŽít celý život ve lži může být snadné, tedy pokud se o té takzvané lži nedozvíte. Protože pak to pro Vás bude peklo. Ta myšlenka na to že matka vám není matkou, otec otcem a bratr bratrem. Vše kolem byla jen lživá osnova života, o níž se něměl nikdy...
