Jeho úsměv✔

//6//

Těžké tašky jsem položila na kuchyňskou linku a vše jsem postupně vytahovala a uklízela. Kou si mezitím vysunul židli a posadil se k jídelnímu stolu. ,,Dáš si čaj, nebo něco jiného k pití?" zeptala jsem se. ,,Dal bych si ten čaj." řekl Kou s úsměvem na tváři. ,,Vypadáš šťastně." zasmála jsem se. ,,Uhm," přikývl, ,,rodiče jsou často v práci nebo na cestách. Dlouho jsem s nikým společně nejedl. Jsem rád, že po tak dlouhé době se s někým konečně najím." řekl Kou s trochou smutného tónu v hlase, ale pak se na mě otočil a pousmál. ,,Děkuji." řekl. ,,T-to já také děkuji,"řekla jsem trochu zmatečně, ,,taky je to nějaká doba co jsem se s někým najedla společně u jednoho stolu."

Pomalu jsem nalívala vařící vodu do hrníčku. Lžičkou jsem zamíchala cukr v čaji, aby se rychleji rozpustil. Abych ho nevylila, pomalu jsem ho zvedla, odnesla ke Kouovo [Kóovi] a opatrně položila na jídelní stůl. ,,Tady to máš, ale buď opatrný je to ještě horký." upozornila jsem ho. Kou nic neříkal. Jen zamyšleně koukal na hrníček s čajem. Po chvilce jsem si všimla slz stékajících po jeho červených tvářích. ,,K-Kou? Děje se něco?" zeptala jsem se vyděšeně. Odpovědi jsem se nedočkala. Vůbec jsem nevěděla co se děje nebo co mám dělat. ,,M-můžu pro tebe něco udělat?" Zase nic.
 

Z ničeho nic mě Kou chytil za zápěstí. Postavil se a silně mě objal. ,,Huh? C-co se to teď stalo?" pomyslela jsem si. Vůbec jsem nechápala situaci. Cítila jsem Jeho slzy na svém rameni. V tu chvíli jsem ho rychle objala. ,,Děkuji." zašeptal Kou. Pustil mě, utřel si slzy a o jeden krok ode mě odstoupil. ,,Jsi v pořádku?" zeptala jsem se. Měla jsem slzy na krajíčku. Nevím proč, ale když jsem viděla Kouovu [Kóovu] smutnou tvář, chtělo se mi brečet taky. ,,Neříkej mi, že budeš brečet taky." řekl a zasmál se na mě. ,,Ne, ale jsem ráda, že už se směješ."

,,Satsuki.."
,,A-ano?"
,,O tomhle nikomu neříkej."
,,Nemusíš se stydět za své slzy."
,,T-tohle nemyslím."
,,A co teda?"
,,Myslím to jak jsem tě objal. Je to naše tajemství. Dobře?"

Při dokončení této věty na mě mrkl a já zčervenala. ,,U-uhm." nervózně jsem přikývla.

Doufám, že se vám má "knížka" líbí. Jsem vděčná za každé přečtení navíc. Opravdu moc děkuji.
A taky budu ráda za každý komentář a  hlas.❤