Hope Dies Last

Bolest

Isaac

Jakmile vešla Rosi do domu. Neměl jsem problém s ní komunikovat.
Asi jí někdo musel říct, že si jí nepamatuji, protože když jsem scházel ze schodů a spatřil ji u dveří, koukala na mě a čekala jak zareaguji.
Šel jsem k ní blíž a klekl si u ní.
,,Ahoj Rosi, já jsem Isaac, ale to ty určitě víš. Ale já bouhžel nepoznávám tebe. Někdo mi na tebe a na tvého tatínka vzal vzpomínky."
,,Já vím. Teta Lydia mi to řekla.
Ale neboj se, i ty jsi můj tatínek, a já ti se vším pomůžu," prohlásí. A já po jejich slovech ucítím v očích slzy.
Byla kouzelná.
A to jak mě nazvala Tatínkem.
Dojalo mě to.

,,Tatínku? Ty pláčeš? Já, se hrozně omlouvám, jestli jsem něco řekla špatně."
Sklopí oči.
,,Rosi, zlatíčko.
Nic jsi neprovedla. Mě to jen dojalo.
Jsi hrozně chytrá dívenka víš?"
Pohladím jí po vláskách.
,,Mám tě ráda!" Řekne a dá mi pusu.
,,I já tě mám rád Prcku!"
Vemu jí do naruče, a jdu s ní do ložnice. Kde si přilehnem ke Stilesovi. Malá se mi stulí do náruče, a společně usneme.

Ráno jsem se vzbudil jen s Rosi v náruči. Stiles už musel vstát.
Zdál se mi krásný sen. Spolu se Stilesem, Rosi a dalšími dětmi jsme bydleli ve větším domě. A já se vracel domů po práci, kde se na mě všichni vrhli aby mě uvítali. Ten krásný pocit lásky a rodiny se ve mě usadil i po probuzení.
S úsměvem ve tváři jdu dolu do kuchyně najít Stilese.
Nebyl tam, ale podle vybraných zásob jsem pochopil, že zřejmě šel koupit snídani.
Ale pro dobrý pocit, jsem vzal mobil a vytočil jeho číslo.
Nikdo to nebral..
Po deseti minutách jsem to zkusil znova. Ale to už to Stiles vzal.
,,Sti, zlato jsi tam? Kam jsi šel? Nemám ti s Ros přijít naproti?"
Vychrlím na něj sotva to zvedne.
,,Haló, tady Lucas, nevím koho sháníte, ale mobil jsem našel u popelnice. Je tu i nějáká taška s nákupem. Asi ji tu někdo zapoměl."
Tahle slova mi stačila k tomu abych spanikařil. Skara co se stalo Stilesovi.
,,Jste tam? Pane jestli jsou to vaše věci, vyzvedněte si to prosím v pekárně."
Poví mi ten hlas, a zavěsí.

Stojím v kuchyni neschopen slova. Stiles zmizel? Někdo ho unesl? Kdo? Derek? Byl by toho schopný?
Myšlenky mi proplouvaj hlavou a já nejsem schopen je uspořádat. Až Rosi mne probere.
,,Kde je Tatínek Stiles?" Protáhne hláskem plným bolesti.
Ihned se k ní sehnu a vemu jí do náruče. Tak něják se mi v hlavě objeví, že Rosi nemůžu lhát. Nevím jak to vím. Ale prostě se to objeví.
,,Tatínek zmizel Ros, ale neboj se my ho najdem ano?"
Zašeptám nalehavě a pevně ji stisknu.
,,Já vím, že ho najdeš, miluješ mého tatínka tak jako já. Ne jako ten pán co sem často chodil," prohlásí Ros s klidem.
,,Jak to myslíš? Jaký Pán?" Optám se d neklidem v hlase.
,,Ten, který se tu objevil, když jsi byl ještě zdravý. Takový vysoký, neoholený s pohledem zloducha."
Ona myslí Dereka. Takže od doby co se tu objevil Derek Hale se nám dějí špatné věci. To nebude náhoda.

Stiles

Probudím se na studené zemi. Je mi chladno, mám hlad a hlavně strach. Nevím kde jsem. Poslední co si pamatuji je, jak nakupuji pro Isaaca a Ros snídani, a najednou byla tma.
Jsem dezorientovaný a hlavně mám strach. Cítím jak mě pobolívá podbřišek. Něco musí být špatně.
Volnou rukou si setřu slzy, a snažím se přemýšlet jak se z toho dostat.
Najednou se otrvřou dveře a v nich se objeví Derek Hale.

,,Princezna se probudila sláva. Už mě přestávalo bavit, že nevnímáš. Teď si užijem oba srandu," usměje se ďábelsky a začne mi rozepínat pouta.
Potom mě popadne za vlasy a táhne mě do schodů nahoru.
Zastaví se v nějáké ložnici, hodí semnou do postele a ruce mi spoutá k posteli.
Pomalu mi začíná docházet k čemu tu dojde. Nechápu to. Jak se z toho celkem drsného, ale jinak hodného a starostlivého chlapa mohlo stát tohle monstrum?
Hned jak na sobě ucítím doteky, začnu brečet. Nejsou vůbec něžné. Hrubě po mě jezdí a zanechává mi na kůži drápance.
,,Do teď si užíval Isaac. Je čas na mě. Už budeš jen můj. Zařídím, abys pro Lahlyho byl jen pouhá děvka. Což vlastně jsi. Když budeš hodný chlapeček budeš moc spát tady. Slyšíš mě děvko?!"
Doslova na mě Derek křičí.

Najednou ucítím na tváři facku.
,,Tak odpověz!!!"
,,An ano," zasekne se mi hlas.
,,Ano co?" Přistane mi na tváři další facka.
,,Ano paane," řeknu třesavě.
,,Vidíš jak ti to jde." Řekne mi do krku, kam mě celkem bolestivě koukne.
Pak už cítím jak ze mě trhá oblečení. Když už jsem nahý, nedbá na žadnou bolest a rovnou do mě zajede až po kořen.
Z očí mi vytrysknou slzy,a já opět pocitím nesnesitelnou bolest v podbříšku.
Tohle je můj konec.

Konečně přidávám kapitolku i sem. Je sice krátká, ale snad se vám bude líbit. I když je Derek ten zloduch.
Moc moc děkuji za přízeň jste skvělí.
Co myslít, najde ho Isaac? Bude ho ještě chtít? Vzpomene si na vše co se Stilesem prožil? A co jejich děťátko? Nepřijede o něj Stiles?