Kolem její cely sem tam prošlo pár elfů kteří jí zcela ignorovali a bylo jedno jestli na ně křičela nebo lomcovala s mřížemi. Bylo jí z toho na nic. Chtěla splnit svůj úkol a odejít zpět do Kraje. Teď bude hnít ve vězení. Snad ještě víc jí štvalo to, že tu není nikdo z trpaslíků. Neví, kde přesně jsou a co s nimi je. A to samé nevěděla ani u Bilba, který zmizel někde v lese. V očích jí zaštípali slzy a ona se posadila a přitáhla si kolena k hrudi. Pomalu se jí zmocnil ne příliš známí pocit klaustrofobie.
,,Hej! Stůjte, prosím!" vykřikla a vyskočila na nohy. Zalomcovala mříží a blonďatý elf z lesa se zastavil a pohlédl na ní. Jako první. ,,Proč jsem tady? Proč tady a ne u trpaslíků?" zeptala se. Zvažoval zda k ní má jít a odpovědět nebo ne. Nakonec si povzdechl a vydal se k ní. ,,Nemám povoleno ti něco říkat, hobitko." odpověděl odměřeně. ,,Proč? Mám právo to vědět!" rozčílila se. ,,Tak mi řekněte, co dělala společnost Thorina Pavézy a jedna hobitka v Temném hvozdu?" zeptal se jí. ,,Proč tu jsme, jste chtěl říct." neodpustila si a zhluboka se nadechla. ,,Fajn. Vy mi nesmíte říct proč jsem tady a ne u mých společníků a já vám nesmím říct důvod toho, proč jsme se sem vydali. Smůla." pokrčila rameny a opřela se o stěnu. ,,Král Thranduil s tebou bude chtít mluvit, rozmyslel bych si, co řekneš a co ne." podotkl. ,,Nebudu mu říkat nic. Nemám důvod zrazovat své přátele." řekla odhodlaně. ,,Myslíš si, hobitko, že t považují za svého přítele?" řekl a ona se zarazila. ,,Nebo tě mají jenom pro to, aby tě využili?" nadhodil. ,,To ne." zakroutila odmítavě hlavou. ,,To je lež." řekla ještě a elf se ušklíbl. ,,Věř si tomu. Thorin PAvéza vám zajistil stoleté věznění. Ani po vás nevzdechnou." řekl a pohlédl na elfa, který přicházel. Kývl na blonďatého a ten s kývnutím odešel. Elf odemkl celu a někam ji vedl.
Spletitými uličkami jí vedl přímo před krále který ji už očekával. Ona se rozhlížela kolem sebe, zda nezahlédla trpaslíky. Nikde je neviděla ať se snažila jak chtěla. Elf ani nebral ohledy na její zranění a rychlím krokem jí za sebou táhl. Pevně jí držel za paži a ona tak přemýšlela, zda tam bude mít modřinu nebo ne. Dřív než udělala závěr jí elf hrubě hodil před krále, který seděl na svým vysokým trůně s korunou na hlavě. Nedala se a stoupla si, při čemž na zraněnou nohu pořádně nedošlápla.
,,Takže tohle je ta hobitka." poznamenal král Thranduil a stoupl si. ,,Jak se jmenuješ?" zeptal se jí a sestoupil z těch pár schodů. ,,Iris." odpověděla slušně a zaklonila hlavu. Byl opravdu vysoký, možná o něco vyšší než Gandalf. ,,Iris," odmlčel se ,,řekněte, jak dlouho jste na cestách?" zeptal se a ona párkrát zamrkala. Čekala cokoli ale tohle ne. ,,Už to bude rok." řekla přibližně. ,,To je dost dlouho, na hobita, nemýlím se?" pokračoval v klidném rozhovoru. ,,Nejsem jako každý jiný hobit." řekla klidně. ,,To jistě ne." ušklíbl se. ,,Čím jste tak výjimečná?".
,,Prosím?" povytáhla tázavě obočí.
,,Proč si Thorin Pavéza vybral zrovna vás?" upřesnil svou otázku. Tohle jeho vyptávání se se jí vůbec nelíbilo, ale nemohla nic udělat. Teď to už víc pokazit nemohla, pokud měli stejnak zajištěné stoleté vězení. Byla si totiž z neznámého důvodu jistá, že by je král zabít nenechal.
,,Thorin si mě nevybral." řekla pouze. ,,Původně jsem já jít ani neměla." pokračovala. ,,Ale přijal vás mezi sebe." konstatoval. ,,Ano." kývla. ,,Vím, kam cestujete. K Ereboru." úšklíbl se Thranduil. ,,Jistě tam jdete jako Lupič. Drak Šmak ještě nezná pach hobitů. Jste si ale jistá, že si vás poté bude vážit stejně jako teď? Nemůžete být." posadil se na svůj trůn. ,,Jdu hlavně pro to, abych jim pomohla. Neočekávám zisk." odsekla nepříjemně. ,,Na této cestě se nemůžete spoléhat na svou laskavost. Srazí vás hluboko dolů. Nad zlatem v té hoře se vznáší nemoc. Dračí nemoc, která pohltí každého, kdo do hory vstoupí. Ale to už jistě víš." usmál se na ní. ,,Jistěže vím. Taky vím, co jste jim kdysi udělal." řekla klidně a Thranduil se přestal usmívat. ,,Jak se pak můžete divit, když vám Thorin nevyjde vstříc? Je to logické. Vy jste se na ně vykašlal tehdy, oni na vás dnes." řekla. ,,Jste Thorinovi podobná víc, než jsem se domníval." řekl ledově.
,,Stráže! Odvézt!" křikl na dva elfy. Každý jí popadl z jedné strany a vlekli pryč. ,,Buď si tu spolu trpaslíky, pokud jim tak věříš. Však poznáš, že pravdu jsem měl já!" zavolal za ní naštvaně a Iris mu nevěnovala žádnou pozornost. Stráže ji vedli jinam. K trpaslíkům. Hodili jí do cely vedle té Thorinovo a zamkli ji. Trpaslíci i Iris byli rádi.
,,Kde jste byla?" zeptal se jako první Thorin. ,,Nejdříve v malé cele a poté u krále." odpověděla. ,,U krále? Co chtěl?" zeptal se jí pro změnu Balin a ona se zarazila. ,,Jeno blábolil něco o tom, že jste odmítli jeho dohodu." řekla ke všem trpaslíkům a posadila se na zem. Pohlédla na zraněnou nohu a přemýšlela, zda s tímto zranění přežije nebo se jí do těla pustí nějaká infekce.
ČTEŠ
Long journey 2 (CZ; Hobbit) √
FanfictionJiž jsme se seznámili s hlavní hrdinkou a víme, že ani začátek této dlouhé cesty pro ni nebly nejlehčí. Ale teprve teď se na ni začali maléry doslova lepit. Proč? Málo kdo si myslí, že to tak křehké stvoření zvládne. Většina si tedy myslí, je slabá...