Silla
Dlouhé minuty jsem si rozmýšlela cestu, kterou nám navrhl Leiko. Tyto cesty jsem neznala tak dobře jako Nick a tak jsem si nebyla jista, zda mé dračí přátele poslechnout. Podle map by se nám cesta zkrátila o dva dny, ale nebezpečí spjaté s bažinným povrchem se mi nelíbil.
Nick
Snaha rozmluvit Sille cestu bažinami byla vcelku marná. Přežívali tam ty nejnebezpečnější tvorové této země. Slaná mořská voda kdysi sahala až na tato území a při jejím ustupování se tu vytvořily bažiny a k nim se přizpůsobila i zvířata. Šestinozí kočkovití lovci s chapadly na nichž mají jedovaté zuby, kterými usmrcují své kořisti zatímco je zaměstnávají tlapami a šupinatí plazi s obrovskými tesáky a drápy, většinou se povalujíc v bažinatých jezírcích v nichž získávají dokonalé maskování a své oběti následné stahují do bažinatých vod. Nikdo nikdy neví odkud na něj něco zaútočí. Největší hrozbou v Noruckých bažinách však vždy byli draci. Nikterak velcí avšak celé jejich tělo bylo pokryto jedovými žlázami
Sic jsem Sille toto všechno přednesl, stále si ale stála za tím, že jí Este a Leiko z oblohy brzy upozorní na přicházející nebezpečí.
Silla
Nick mi v mém přesvědčení nevěřil. Ani Alek a Liet se netvářili moc důvěryhodně.
Nad obzorem začalo rudnout nebe a se zapadajícím sluncem přicházela i hustá mlha. Rozhodli jsme se rozdělat oheň a přespat v lesích. Nick dovedl vzduchem plovoucí lehátko s Tygrou až ke mně a položil ji na zem. S těží jsem byla schopna zvednout jednu její těžkou tlapu a schoulila se do klubíčka k její hrudi. Slabí tlukot srdce mne znervózňoval. Po tvářích mi telky silné potoky slz, které smáčely Tygřinu srst. Únavou způsobenou pláčem jsem usnula v Tygřině náruči, doufajíc že se co nejdříve probudí.
Slunce ještě ani nevyšlo, po zemi se stále plazila mlha a já už nemohla spát. Tygřin dech již byl znatelnější a stádo Deritarů pomalu pochodovalo okolo našeho tábora. Jsou velice ostražití a vůči svým vůdcům ochranářští.
Přehodila jsem si přes ramena plášť z pevné medvědí kůže a vyšla směrem ke stádu deriaturů. Zbystřili a zvedli k mé maličkosti své těžké lebky vystrkujíc do prostoru zvědavé čenichy. Došla jsem k největšímu ze stáda a natáhla svou ruku k jeho čenichu. Očmuchal si mou ruku a poté sklonil hlavu. Pohladila jsem ho po jednom z rohů vyčnívajícím z tvrdé kůže na temeni hlavy. Sjela jsem rukou na drsnou kůží potaženým krk až k lopatkám zvířete, to se ani nepohnulo. Postupně k mě přicházeli všichni členové stáda. Sedla jsem si do samotného prostředku kruhu a zvědavě si prohlížela jejich robustní těla. Deritauři na mne naklonily hlavy, stejně tak jako to dělají psi. Hned na to si lehlo celé stádo až na toho největšího. Stál přímo přede mnou a hleděl mi do očí. Několikrát zakýval hlavou, z nozder mu vyšel hustý dým, bylo to tou ranní zimou. Podlomila se mu noha a on dopadl na klouby. Vložil mi hlavu na nohy. Byla jsem překvapena, čekala jsem, že se mě pokusí zabít aby mohl převzít stádo.
Nick
Ranní mlha mě šimrala pod nosem. Otevřel jsem víčka a porozhlédl se po okolí. Tygra sice ležela stále na stejném místě, Silla už ale ne. Rychle jsem se posadil a snažil se zaostřit svůj zrak na okolí zamlženého lesa. Všiml jsem si ležícího stáda Deritaurů v pravidelném kruhu a mezi nimi sedící Sillu. Naproti ní stál jeden z největších jedinců stáda. Obával jsem se o to co se stane. Zvíře dopadlo na klouby předních končetin a nejistě vložilo svou hlavu na její nohy.
Koutkem oka jsem zahlédl pohyb. Tygřina tlapa se pohnula a s tím přišlo i lehké zavrčení.
Silla
V hlavě jsem ucítila silnou bolest. Bolestí se mi zkřivila tvář. Stádo se mé reakce leklo a rychle se rozběhlo o kus dál ode mě. Slyšela jsem v hlavě bolestné nářky Tygřiny bolesti. Nedokázala jsem se trýznivou bolestí ani postavit na nohy, pouze jsem narazila hlavou o zem a vnitřně počítala vteřiny do odeznění bolesti.
Nick
Tygřin výraz vyprávěl bolestný příběh. Vyskočil jsem ze země a spěchal k ní. Ruku přiloženou k její hlavě jsem se snažil propouštět uklidňující vlákna magie do jejího těla. Srst se jí ježila od hlavy až ke krátkému ocasu. Zvuky přeskakujících kloubů do jamek kam patří mi drásaly uši. Tygra nashromáždila dostatek sil ve spánku, aby ji mohla rychle využít na regeneraci jejího těla. Ze Zvuků po sobě drhnoucích kostí, mi naskakovala husí kůže, nemohl jsem si však ani představit co musela cítit Silla. S Eyosem jsme nic podobného nikdy nezažili. Z prstů na Tygřiných tlapách vystřelovaly drápy, jeden z nich se mi zaryl hluboko do prsou. Tupá bolest mi projížděla celým hrudníkem.
Silla
Bolest utichla a v hlavě se mi rozlil tichý hlas Tygry. V hlase jí stále zněla píseň bolesti. Mé nohy začaly poslouchat a já se co nejrychleji rozběhla k Tygřinu bezvládnému tělu. Nick držel levou ruku na Tygřině hlavě a pravou se snažil odtáhnout její tlapu ze svého hrudníku, z kterého mu teklo velké množství krve. Tygra vmžiku otevřela oči. Zeleno zlaté oči se mi okamžitě zahleděli do těch mých. Byla jsem tak ráda, že je zase při vědomí. Její řev probudil i Aleka a Liet. Přiběhli k nám aby pomohli Nickovi. Vzala jsem Tygřinu hlavu do svých rukou a upřeně jí hleděla do očí. Opět jsem cítila její bolest, tentokrát ale tu slábnoucí. Po těle jí nabývaly mohutné svaly, jejichž úpony se opět připojovaly na srostlé kosti.
ČTEŠ
Zánik: Dívka Drak
FantasíaSilla - Dcera elfského krále, jenž vládne několika korunám. Alek - Člověk, který přišel o svou rodinu a živil se kradením. Tygra - Sillina magická společnice - Rys. Silla vyrostla a v určitém věku je připravena podívat se do světa. Během cesty pozn...