Ztěžka jsem se nadechl a jal se posbírat všechny své věci, které byly poházeny ve všech koutech zkušebny.
Jde se domů...
Když jsem po další nekonečné půlhodině tiše stál před hlavními dveřmi dormu, přemýšlel jsem, jak moc na mě budou kluci naštvaní.
Přeci jen, dávali jsme si vědět, kde kdo je, aby jsme se o sebe nemuseli zbytečně strachovat.
S hlubokým nádechem jsem potichu odemkl a jako zloděj se vplížil dovnitř.
Měl jsem za to, že již všichni spí.
Tenhle názor mi ale byl vyvrácen hned v dalších vteřinách, kdy se světlo v předsíni rozsvítilo a mně se tak naskytl pohled na Jina, který měl ve tváři vepsaný velmi vyčítavý pohled.
„Pojď, něco ti ukážu." zavrčel...
___________________
Baobab xddd
Tak si říkám, chtělo by to normální pozdrav, nemyslíte? .__.
TaesHoe
ČTEŠ
Paradise Lost || p. jm / j. hs
FanfictionCover mám od úžasné @Songhari <3 Sledoval jsem, jak je Hoseok každým dnem smutnější a smutnější. A s jeho štěstím odcházelo i to mé... ___________________ boyxboy short story short parts
