1/1

44 1 0

od taiga_ari

od taiga_ari

Byl zimní den a studený vítr mi lehce projel vlasama jako pohlazení..Seděl jsem na vrcholku jedné zdi a podemnou se nacházelo nic..černota..díra můžeme si tomu říkat jak chceme..Kdybych to takhle řekl,stačil by krok nebo jakýkoliv pohyb..a spadnul bych.

Zrovna jsem přemýšlel o životě a kruté minulosti co mě pořád následovala a následuje sem do přítomnosti..Doufám že ti nebude vadit když ti o své minulosti povím víc..

Začátek mého života nebyl zrovna 2x užasný,měl jsem se narodit jako zdravé dítě..Ale myslím si že bůh řekl že to tak nebude...Doktoři jakkoliv se snažili..zachraňovali mě..Skončil jsem a odešel z nemocnice s tím že moje levé oko už nikdy nebude vidět..

Už od malička jsem nosil pásku přes oko..Děti se mi za to smáli..Kéž by mohli cítit mojí bolest a jaký to je pocit..Jednoho dne ve školce přišla holčička..Věděl jsem že si jí ihned oblíbím,vypadala mile a byla jediná kdo se semnou začal kamarádit,dokonce mě i podporovala s mojím okem,že vypadám roztomile..Byl jsem tak štastný..Až jsem si uvědomil že jí miluju..

Postupem času jsem začal chodit do školy kam semnou už né holčička ale slečna začala chodit..V lavici jsme spolu seděli a smáli se všem kravinám..i po pouhých 3 letech jsem nemohl poznat její jméno..Nikdy mi ho neřekla..Nevím z jakých důvodů ale neřekla..Nikdy jsem se s tím nezajímal..Někdo může mít své tajemství..Pokud by jsi se ptal jak jsem o ní mluvil nebo jak jsem jí říkal..Ve školce jsem jí vymyslel přezdívku..Aneko ..Po česky : ''Starší sestra''..Měl jsem k tomu důvod jí takhle říkat..Ani jí to nevadilo že jsem jí tak říkal..Byli jsme štastný i tak..

Ve škole pomalu nastal 2. stupeň a puberta házela s náma..V šesté třídě mě bohužel opustil můj táta..Byl jsem z toho hodně psychicky na dně..Taťka mi vždycky pomohl se rozesmát,naučil mě střílet..Házet žabky po rybníkách a házet lidi do bláta..Byl to někdo koho jsem opravdu miloval..

Ohledně toho ''milování'' Nikdy jsem se Aneko nevyznal..Bál jsem se..I ona mě spíš brala jako kamaráda..Dobrýho kamaráda..I když se nám na druhém stupni polovina lidí smáli a poštuchovali nás..I tak jsme pořád byli spolu,a drželi při sobě..

Nastal den..Její 18-tiny..Kdy jsem se jí chtěl vyznat..Uspořádala obrovskou párty na které bylo hodně lidí..Až párty skončila sebral jsem se a odvážně se šel vyznat co cítím doopravdy k Aneko..Bohužel,myslím si že bylo pozdě..Když jsem uviděl Aneko s někým kdo jí vášnivě líbá,ihned se mi do očí nahrnuli slzy,zlostí jsem za rohem pustil kytku růží a odběhl se slzama v očích pryč..

Bolelo to..

Začal jsem být pomalu psychicky zničený..Jedno oko mám v háji,umřel mi tatka,moje láska má jinýho..Aby to nebylo málo..Ocitl jsem se ve svých 19 letech v hluboké depresi,že už nikoho nemám,totiž asi tak 20 dní po mých 19tých narozeninách mi v nemocnici umřela matka..Byl jsem psychicky na dně..Začal jsem pomalu jíst různý prášky na uklidněnou..Které mě spíš ničili..Byl jsem víc a víc ve svém pokoji a radši nevycházel..Bál jsem se světa..

Jak jsem už jednou zmínil,už od školky mě lidi šikanovali a to pokračovalo i v obouch školách kam jsem chodil..Ale i ta největší bolest byla Aneko opustit..Musel jsem..

Dneska mi je 20 let..A stále jí miluju..Dodneška si píšem a někdě se scházíme..I když mi ona svojí lásku nedá..já se nevzdám..

Tímhle bych mojí ''minulost'' ukončil..mrzí mě to..mrzí mě co se stalo v mém životě..zemřeli mi rodiče,šikana..,odmítnutí..atakdále..Brečel jsem denodenně..A jedinej kdo mi pomáhal byla pořád ta samá a jediná osoba..Aneko..Díky ní se už neřežu..I když mám pořád velké jizvy na rukouch,samé modřiny..Cítím se že by ona mě dokázala vyléčit..

Tímhle bych to už opravdu ukončil..Díky že jsi mě poslouchal.

Po dovyprávění téhle historky jsem uslyšel něžný sladký ženský hlas..Otočil jsem se a koukal na Aneko..Vstal jsem ze sedu a pomalu k ní přišel..Obejmul jsem jí..Objetí mi vrátila..

Aneko se mě ptala proč tu jsem..Jen jsem jí to potichounku vysvětlil..Nevím jak mě to napadlo..ale..Teď..když zachvíli můžu zemřít že skočím do neznáma jak jsem zmínil na začátku,chtěl jsem se jí vyznat..

Po chvilince mluvení jsem se jí vyznal..a pak jsem jenom nakonec dodal: '' Děkuju ti za všechno Aneko..Bez tebe..bych už dávno tu nebyl..Udělala jsi pro mě až moc hodně..Ale..i tak..jsem chtěl jen jedno od tebe..'' Ona se jen na mě podívala a já jsem odpověděl.. '' Tvoje jméno..''..Nevím proč..ale teď jsem byl vážně psychicky zblázněnej..Nevím co mě to napadlo..ale..tohle bylo poslední co jsem chtěl v životě udělat..Vyznat se jí..moje poslední přání k životu bylo se jí vyznat..můj život řekl:''už je čas to ukončit''.. rozběhl jsem se a skočil nad prázdnem... dírou..Snažila se mě zastavit..řvala na mě..Viděl jsem její slzy a naposledy jí uviděl jak mi říká svoje jméno..

Její jméno bylo nejkrásnější..to co se k ní nejvíce hodilo..Tak moc jsem jí miloval až jsem byl slepý.Celou dobu mi ukazovala její jméno..Celou dobu a já byl debil že jsem si toho nevšiml..

Ai..

Miluji tě..zašeptal jsem do tmy kdy mi ukápla slza a já už po tom nevěděl o světě.