/2/

92 18 4
                                    

Divoce se jí zvedal hrudník. Martin držel pozlacenou kliku a jeho dech se pomalu trhal.
,,Nedělej to,'' zašeptala. Z chodby nebylo už nic slyšet. Opatrně otevřel dveře a nakoukl do chodby, která se prolínala nasládlým pachem hnijícího masa.
,,Pojď, nikdo ani nic tu není,''řekl a natáhl pro ni ruku.  Chytila se ho a pomalu vyšli do chodby. Zpoza výtahu se podíval na schody, přičemž stále držel její ruku. Jakmile šlápl na první schod, zezdola se ozvalo hlasité zakvílení. Okamžitě se stáhnul a stisknul tlačítko výtahu. Ve chvíli, kdy se výtah otevřel, ze schodů vyběhlo 'TO'. Strčil Mai do výtahu a sevřel nůž. Jakmile se to na něj vrhlo, kopnul to do břicha a nůž zabodl do hlavy. To odporné, krví potřísněné a páchnoucí stvoření se sesunulo na zem. Nastoupil do výtahu k třesoucí se Mai, zvolil tlačítko přízemí a kleknul si k ní. Chytil ji za tváře a zvedl její ubrečený obličej k sobě.
,,Proč?...'' kuňkla a Martin jí slzy setřel.
,,Bude to v pořádku, slibuju,'' usmál se na ni povzbudivě a když se dveře výtahu otevřely, opět jí nabídnul ruku. Prošli přes střepy z rozbitých dveří a vyšli na ulici. Bylo tu mrtvo...doslova. Nikde nikdo, krom pár mrtvých těl na chodníku. Mai se udělalo nevolno, opřela se rukou o zeď a vypustila na chodník obsah svého žaludku. On se přehrabal v kapse a podal jí papírový kapesník. Utřela si pusu a kapesník hodila na zem.
,,Kam chceš jít?'' podívala se na něj a Martin se pousmál.

,,Uvidíš...snad nás cestou nic nezastihne.''


Když procházeli městem, byl z dáli slyšet panický křik, houkání sirén a někde poblíž i zvuky tříštějícího se skla.  Držela se jeho rukávu a kolena se proměnila v rosol. Vytáhl nůž zpoza opasku a zastavili se před obchodem.

,,A-army shop?'' zakoktala a on jen kývnul.

,,Drž se za mnou,'' zašeptal, když se blížil k rozbitým dveřím. Když se dostali dovnitř, leželo na zemi několik mrtvol.

,,Ani hnout!'' uslyšeli  vystrašený křik a když se za zvukem otočili, uviděli za pultem muže, svírající zbraň. Martin zvedl ruce nad hlavu a hned po něm i Mai.
,,My nejsme jako oni...jen nestřílejte,'' začal pomalu, ale muž zbraň pevněji sevřel.

,,Vypadněte! Vypadněte! Nic nedostanete!'' vykřiknul a hned na to se za nim rozbila vitrína. Nestvůra se do muže zakousla, jako do kusu masa a Martin okamžitě jednal. Popadl nůž a skočil na pult. V rychlém obratu bodnul monstrum do hlavy a muž se sesunul k zemi. 
,,Jste v pořádku?'' kleknul si k němu se k němu. Mezitím se on svíral v bolestech a na těle mu začaly nabíhat tmavé žíly. Jeho oči nabraly šedivou barvu, ale jeho bělmo se zbarvilo do červena. Vrhl se na Martina, kterému při dopadu na záda vypadl nůž z ruky. Vší silou se snažil držet vyhladovělé stvoření od sebe, když v tu se ozvala tupá rána. Jakmile spadl vedle Martina, na nic nečekal a probodl mu opět hlavu. Podíval se nad sebe. Stála tam rozklepaná Mai s tyčí v ruce. Pomalu se zvedl na nohy a objal ji.

,,Díky...'' řekl a pak se spolu šli porozhlédnout po zbraních. Nesměl chybět velký batoh, karimatky a spacáky. Nože, obyčejné pistole, náboje a pevné boty.
,,Nelíbí se mi, že to kradem,'' zamumlala Mai a Martin se zachechtal.

,,Rabujem... Jdi za jedním tím smraďochem a zkus se zeptat, jestli mu nemůžeš zaplatit.''
,,Ha ha, vtipný,'' zakoulela očima a pobrala pár věcí, které nacpala do batohu. Vyšli ven a o ulici dál se ozvalo několik výkřiků a ran. Martin popadl Mai za ruku a zatáhl za roh, zpoza kterého pak chvilkama vykoukával. 

,,Hele, hlavně klid. Když se budeš držet u mě, bude to v pohodě, ju?'' usmál se na ni a ona přikývla. Když se postavil z podřepu a opět vykouknul zpoza rohu, vykřiknul a chytil se za mikinu na hrudi.

,,Ójej, sorry, snad jsi nedostal mrtvici,'' ozval se mužský hlas a Martin si odkašlal.

,,Příště o sobě dej aspoň vědět, než na někoho bafneš,'' vyčetl mu. Byl to ten muž, kterého viděla Mai z okna, když lidé utíkali z budov. Hnědé oči, tmavé vlasy a černé oblečení, včetně šátku přes nos a ústa.

,,Nepotřebujete parťáka? Myslím si, že bude výhodnější být ve skupině,'' uchechtl se muž a sundal si šátek.

,,Říkejte mi Destrix...prozatím,'' usmál se a podíval se na Mai.

,,Oh, přezdívky, tak mi říkej FireGun226,'' řekl Martin ironicky a Destrix na něj otočil pohled.

,,Mám rád diskrétnost, takže se nechovej jak píča,'' zamrkal a prohrábl si vlasy.
,,Já jsem Mai a...tohle Martin,'' zamumlala a on k ní přistoupil.

,,Taková tichá, ustrašená holčička...Ty tu asi mc dlouho nezůstaneš,'' pousmál se a ona jen sklopila zrak.

,,Takhle s ní mluvit nebudeš,'' zavrčel Martin a Destrix ho zastavil zvednutou rukou.
,,Vy...Vy mě potřebujete.''

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Nov 12, 2017 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

ApocalypseKde žijí příběhy. Začni objevovat