Prolog

5 2 2
                                    

Před třinácti lety:
Z kuchyně jsem uslyšel křik. Slyšel jsem jen něco.
,, Ne... Co?.... To neuděláš!"
A něco jako toto:,, Ale ano..... Je to jenom dítě, Lucy!"
Uslyšel jsem bouchnutí dveřmi. A potom nadávající maminku. Náhle se otevřeli dveře a vešla rozzlobená maminka.
,, Vitalíku, pojď za mnou!" řekla mi v italštině. Ah ano jsem Vitale Lambardozzi a je mi pět. Bydlím ve Florencii.
Ale já nešel. Bál jsem se že mi něco udělá.
,, Vitale!" zvýšila hlas mamka. Poslechl jsem a šel za ní.
,, Hodný chlapec, a teď pojď musíme jít"
,, Ale kam, mami??" zeptal jsem se. Pohladila mne po mých černých vlasech.
,, Uvidíš, ale musíme pryč" usmála se a chystala odejít, ale zatarasil jí cestu otec.
,, Tos chtěla zdrhnout?"zeptá se rozzuřeným hlasem.
,, Odstup mi, Lovorde!" zavrčela na něj mamka.
,, Ani ve snu, milá drahá! " zavrčí nelidsky a promění se v něco co bych nečekal a mamku před mýma očima zabil a zapálil náš dům......

Tajemný má tajemství Kde žijí příběhy. Začni objevovat