Jeho úsměv✔

//15//

Stála jsem před ním v dokořán otevřených dveřích a překvapeně na něj koukala. ,,C-co tu děláš?" zeptala jsem se asi po minutě ticha a trochu se pousmála. ,,Co myslíš? Přišel jsem s tebou oslavit tvé narozeniny." pronesl a svým krokem mě zahnal za práh dveří. ,,A-ale jak to víš?" zakoktala jsem a zády se lehce opřela o stěnu. Kou se ke mě přiblížil co nejvíce to jen šlo a do ucha mi šepotem řekl: ,,To je tajemství." 
 

 Ustoupil ode mě pár kroků a začal si zouvat boty. Dále pokračoval a během chvíle našel kuchyni do které vkročil. Rychlím krokem jsem za ním popoběhla, ale zastavila jsem se mezi dveřmi, když jsem viděla co s sebou přinesl. Na stole se objevil průměrný narozeninový dort s čísly 1 a 7. Z kapsy vytáhl sirky a svíčky zapálil. Otočil se na mě a hodil na mě několik stužek, třpytek a flitrů se slovy: ,,Všechno nejlepšííí!!" 

Pomalým krokem jsem se začala přibližovat ke Kouovi. Byl to tak neuvěřitelně hřejivý pocit. Když jsem byla dostatečně blízko, objala jsem ho a svou tvář jsem položila na jeho hruď. Slyšela jsem jak mu tluče srdce. Chtěla jsem něco říct, ale slzy které ze mě vytryskly mi to nedovolily. Byla jsem tak šťastná. Chtěla jsem toho tolik říct. ,, ...D-d-děkuji..S-strašně m-oc d-ěkuji." řekla jsem uplakaným hlasem a svou ještě více uplakanou tvář jsem se snažila schovat v jeho mikině. 

'Miluji tu vůni, vůně kolínské. Miluji jeho hlas. Miluji jak chodí. Miluji jeho úsměv. Miluji ho celého.'

Podívala jsem se vzhůru na jeho obličej. ,,Miluji tě." prohlásila jsem s úsměvem a utřela si slzy. Z ticha které pak nastalo jsem si chvilku myslela, že mě neslyšel. ,,Kou?" zeptala jsem se a pokusila se odstoupit, ale Kou mě silně přitáhl zpátky. ,,To ti to trvalo." řekl Kou a pořádně mě stiskl. ,,Uhm." přikývla jsem. Utřela jsem si slzy a Kou taky. Usmál se a chytil mě za ruku.

,,Tak... sfoukni je." řekl Kou a otočil se na dort. K dortu jsem se naklonila, pořádně se nadechla a sfoukla svíčky. Kou začal tleskat a já se na něj otočila a zasmála se. ,,Připravím talířky," řekla jsem a sklouzla se ke kuchyňské lince, kde jich pár leželo. Vzala jsem je společně s 2 vidličkami a položila je na stůl. Stál tam Kou s úsměvem na tváři a koukal na mě. Napřáhl přede mě taštičku. ,,Co je to?" zeptala jsem se a pohled namířila na ni. ,,Dárek." odpověděl Kou a podal mi ji.

Zvědavě jsem se podívala dovnitř. Byla tam bíla krabička. Vytáhla jsem jí a otevřela. Byl tam náramek. Když jsem to uviděla, rozzářily se mi oči. ,,Kou, ten je nádherný." řekla jsem nadšeně a prstem jsem přejela přes náramek. ,,Pomůžu ti ho nasadit." řekl Kou a náramek mi nasadil. Všimla jsem si, že má úplně stejný. ,,Kou, máš úplně stejný." řekla jsem. ,,Uhm." přikývl. ,,Takhle budu pořád s tebou a ty pořád se mnou." řekl a s úsměvem zvedl ruku na které měj náramek. ,,To je nádherný." prohlásila jsem dojatě a zakoukala se na náramek.    

,,Miluji tě."
,,Miluji tě."
Políbili jsme se. 

.The End.

Toto je poslední díl mé "knížky". Doufám, že se vám líbila. Udělalo mi strašnou radost kolik to má nakonec přečtení, takže vám všem moc děkuji.😇💕 Až mě něco napadne, tak udělám další "knížku", která se vám bude líbit snad stejně jako tato. Tak se vidíme příště.💖
Možná někdy vydám nějaký bonus nebo tak 😄