Všichni jsme seděli v obývacím pokoji a sledovali jeden z mnoha dalších filmů, které už alespoň jeden z nás viděl. Většinou to chodilo tak, že v půlce filmu někdo řekl jak končí a ostatní potom byli naštvaní a film vypli. Dnes tomu však bylo jinak. Seděli jsme tiše a buď sledovali film nebo byli na mobilu. Vlastně jsme všichni byli na mobilu, protože jsme měli jít do studia, nahrát ještě pár částí. Hlavně já a Jimin.
Netrvalo dlouho a přijel manažer. Vypli jsme televizi, zamkli a nasedli do auta. Cesta netrvala dlouho, takže jsme za chvíli byli na místě. Rychle jsme vstoupili do budovy a šli rovnou nahrávat.
________________________
Byl jsem rád, že všechno šlo dobře. Zvládli jsme toho nahrát docela dost, ale stále nám pár částí chybělo. I přesto, byl dnes Jimin úžasný tak jako vždy. Jeho dokonalý hlas zněl celým studiem. Výšky zvládal jako by nic. Chtěl jsem být jako on. Zpívat jako on, tančit jako on, zářit jako on.
Náš ChimChim. To roztomilé stvoření, které nás vždy rozesmálo. Vždy dával více ohled na nás než na sebe. I když to nebylo správné, byli jsme mu za to nesmírně vděční.
Jiminův zbývající čas: 30 let, 189 dní, 12 hodin, 32 sekund.
***
Aloha
Nová část po čtyřech dnech! To je úspěch! 😂 Mám otázku. Když mi všichni říkají, že vypadám jako kluk, mám to brát jako urážku nebo ne?😶 I love you all my sweethearts.❤❤❤❤❤❤❤
-dadinkaz
