Vstala jsem z postele, vyčistila zuby,vlasy vyčesala do vysokého culíku a zase zašla do pokoje,kde jsem se převlíkla z pyžama do spodního prádla od Calvina Kleina a ve stejné šedivé barvě jsem si vzala i legíny,taktéž od Calvina Kleina. Místo mého klasického zapadnutí do židle a pracování,jsem se vydala za dobrodružstvím za stěny mého pokoje. Šla jsem po té dlouhé chodbě mířící do kuchyně a začala jsem toho litovat. Pracuje tady několik lidí a jelikož Fury všem od SHIELDu ukázal mě v cele,jak promítám lidí,které jsem zabila,tak tyhle lidi na mě nekoukají nejlépe.
Nakonec jsem se s hlavou styčenou dostala do kuchyně. Do misky jsem si nasypala cereálie a s lahví mléka jsem se usadila k ostrůvku. Jedla jsem a poslouchala všechny konverzace v tomhle domě. Zaměřila jsem se na rozhovor mezi Buckym a Stevem. Byly v nějakým posilovně nahoře v budově.
,,Naposledy jsem tě takhle viděl,když si chtěl tu zrzku. '' mluvil Steve na Buckyho.
,,Co? Vždyť já jí nechci. Prostě mi na ní záleží. Chápeš,že já jí zabil prarodiče?''
,,Bucky,nemohl si za to.''
,,Ahoj. '' přerušila mě z poslouchání cizího rozhovoru Wanda.
,,Ahoj. '' pozdravila jsem jí taky.
,,Při zkoušce sis vedla dobře.'' nandala si taky cereálie a sedla si vedle mě. Jenom jsem vydala nějaký zvuk a jedla dál. ,,Proč se ti nemůžu podívat do hlavy?''
,,Myslíš,že když po mě jde Hydra,že si nechám do hlavy vlést každého? Oni uměli vlést do mé hlavy. Jako přímo. Rozřízli mi lebku a pak se mi hrabali v mozku. '' zaskočeně na mě mrkala,ale věděla,že nelžu.
,,Nosíš zvláštní oblečení. '' změnila téma. Bylo na ní vidět,jak moc se o tom nechce bavit a já to přijala. Není dobrý mluvit o řezání a operací mozku u snídaně.
,,Nenosím. Oblíkám se normálně. ''
,,Většinou když tě vidím máš jenom podprsenku a legíny.''
,,Zkusila si to někdy? Je to tak pohodlný. '' dělala jsem si z toho srandu. ,,Wando...ale nic. ''
,,Co?''
,,Nezatrénuješ si se mnou? ''
,,Víš,já se většinou spoléhám na svojí magii. Nebojuju pěstmi. ''
,, Vždyť to myslím.''
,,Tak jo.'' usmála se,chytla mě za ruku a se smíchem mě dotáhla do úplně prázdné místnosti. Bílá podlaha,bílé zdi a strop,dveře,kamery a to je celé. ,,Tak ukaž co umíš. '' řekla. Zavřela jsem oči a nechala tuto bílou místnost změnit nejdříve na Sibiř,poté na hory a nakonec na džungli. Pak jsme spolu asi tak hodinu bojovali. Vyhrála jsem. Několikrát. ,,Líbíš se mi. '' řekla mi,když jsem nechala všechno zmizet a zase vytvořila bílou místnost. ,,Nikdy není pozdě začít znovu. Zabila si hodně lidí,ale to mi všichni. '' poplácala mě po rameni a odešla z místnosti. Jenom jsem si nad ní odfrkla a přenesla se do mého pokoje. Usedla jsem k počítači a přečetla dalších několik knih. Pak jsem se rozhodla,že když jsem tady a mám možnost použít Starkovi laboratoře,můžu si vytvořit dalšího robota. Nechci vytvořit androida. Nikdy. To by byla pitomost. Mohlo by to dopadnout stejně jako to jednomu vědci dopadlo a Aidou.
Navrhla jsem si několik návrhů různých zvířat,ale stále si nemůžu vybrat,kterého si vyberu.
Z nudy jsem zavolala Luisovi a ten mě rád poslechl a už si to mířil do budovy Avengers,kde jsem já. Vzala jsem si na sebe plavky a přesně ještě velkou mikinu a legíny.
ČTEŠ
Golden Princess [ÚPRAVA POZASTAVENA]
FanfictionPozor! Obsahuje sprostá slova a nesmyslná spojení. Někde sexuální,vulgární nebo provokativní scénky. Upozorňuji předem! A také na chyby. Gramatických chyb bude vááážně hodně,tak se připravte!!! Čtení jen na vlastní nebezpečí ⛔ 10.5.2018 1. místo...