Secret of the Family vol. 2 [Marvel ff] CZ

Část 5. - Warp pohon

„Kolik druhů zbraní tam u vás sakra máte?" zeptal se mě Rocket a já jednoduše odpověděla: „Aby si mohl vybrat každý z necelých osmi miliard."

Sice nevím jestli už je na Zemi těch osm miliard a nebo jenom sedm, ale je to fakt hodně.

„Teď mi ukaž nějaké ty vaše laserové zbraně." 

Upřímně všechny naše zbraně fungují mechanicky, zatímco tady fungují úplně jinak.

„No tak začnem tímto," řekl a vytáhl nějakou menší zbraň, která se pak roztáhla na větší a začala jiskřit.

„Tenhle můj miláček je mé vlastní výroby a jde o zbraň, která znehybní nepřítele a ještě k tomu působí velkou bolest."

Teď by se hodilo, kdyby se zasmál takovým tím hlubokým maniakálním smíchem, ale i tak by byl roztomilý.

„A jak to funguje?" zeptala jsem se. Sice jsem nebyla úplně na fyziku, ale bavilo mě to. Zvlášť elektřina a vymýšlení principu nějaké elektrické zbraně, což by stejně nebylo reálné, ale každý něco děláme, když se nudíme.

„Jakmile ji zapnu, tak se pustí elektřina do těhle navzájem spojených placek, které se po vystřelení přichytí k oběti a působí mezi pěti a dvaceti sekundami."

Zajímavé.

„Takže je vystřelíš tlakem vzduchu?" zeptala jsem se pro jistotu, abych sto procentně věděla, že jsem to pochopila.

„Ano," řekl Rocket a přikyvoval hlavou.

„To je krásná zbraň, ale mám raději prakticky využitelné zbraně, než zbraně pro vlastní potěšení."

Sice se někdy hodí po někom si jen tak vystřelit a vidět jak trpí, ale je to jen chvilkové, protože tou bolestí dřív nebo později omdlí, či dokonce umře. Zůstaneme raději u "omdlí".

„Stejně pořád nechápu, proč je ta tvoje zbraň malá a skrýváš ji," ozval se vedle mě hlas, aniž bych zaregistrovala, že sem Drax přišel a jako obvykle jsem se dost solidně lekla.

„Tohle už nikdy nedělej. Díky," jednoduše jsem ho odpálkovala.

„Protože..." chtěl to Rocket Daxovi vysvětlit, ale došlo mu, že to taky nechápe: „To je fakt. Proč?"

Tady asi nemají policii a zbraně, které můžou použít s okamžikem překvapení.

„Když je malá, tak se lépe přenáší a navíc ji můžete skrýt a proto pak v boji můžete mít výhodu toho, že soupeř nečeká, že máte zbraň."

„Vy dopředu neříkáte, že zaútočíte?" zeptal se Drax a a já sama se nad tím musela taky zamyslet.

„Lidi jsou nečestná stvoření," řekla jsem po chvíli a měla jsem pravdu. Kdykoliv můžou něco využít ve svůj prospěch udělají to.

„A navíc jsou ty zbraně lehké, když jsou malé," to je obrovské pozitivum, protože kdo by taky unesl velmi výkoný kulomet?

„A kdo je používá?" zeptal se na otázku i Rocket.

„Policie, S.H.I.E.L.D., Hydra... no skoro každý."

„Jo to je zajímavé," řekl ironicky Rocket a Drax jen přitakal: „Jo, to je." Pochopil vůbec on tu ironii? Vsadím se, že ne.

„Kam vlastně teď letíme?" zeptala jsem se naopak teď já.

„Na Thalion pro odměnu, za to že jsme postříleli pár Casianů."