Night In The Woods - Ve stínu zapomnění

Kapitola 1 - Vítej v Possum Springs

Josh seděl v autobuse a koukal z okna na zapadající slunce. Hlavou mu lítaly myšlenky, jako vlaštovky. V rukách držel pohlednici od jeho babičky, kterou dostal k desátým narozeninám. Byl na ní vyfocen obrovský kostel a na kraji fotky bylo velkými písmeny napsáno Possum Springs. A přesně tam měl namířeno. Do města, ve kterém vyrůstala jeho babička Rose Sorrow. Zemřela pár dnů po Joshových desátých narozeninách. Byla poslední člověk z jeho rodiny, kterého měl opravdu rád. Jeho rodiče byli alkoholici té nejvyšší ligy. Pili, kdy to jen šlo a nebyl den, kdyby v sobě neměli alespoň půl promile.A krom toho, Josh pro ně byl jen nehoda při, jak jeho táta říkal "dokonalém mrdu". Bili ho, mnohdy mu nedali najíst a hodně často se stalo, že ho kvůli hlouposti nechali spát venku. Hlavně za deště. Už hodněkrát to chtěl skončit a skočit z mostu, ale babička ho uklidňovala, starala se o něj a v podstatě ho vychovala. Ani kamarádů moc neměl. A když už je měl, tak to byli docela lotři. Posledních devět let se vydával do opuštěných skladišť a ničil to, co tam majitelé nechali spolu s nimi. Věděl, že to nejsou jeho opravdoví kamarádi, ale nikoho neměl a navíc jeho vztek na rodiče se potřeboval uvolnit a tak vše, co mohl začal ničit. A postupem času ho to začlo i bavit tk moc, že se to stalo jeho koníčkem. Po nějaké době si však řekl, že je načase se uklidnit a usadit se. Je mu přece jen dvacet jedna let a většinu svého mládí strávil na ulici s bezdomovci a vyvrhely společnosti. Teprve před nějakou dobou si sáhl do útrob své potrhané bunsy a vytáhl z ní právě tuhle pohlednici. Byla trochu zmuchlaná, ale stále v celku. Josh si tehdy vzpomněl, že v Possum Springs žila jeho babička a že ho tam kdysi chtěla vzít, ale nestihla to. A dnes se tam vydává, aby si pročistil hlavu, aby navštívil hrob své babičky a možná se i konečně usadit.

Cesta trvala skoro celou noc a za tu dobu se Joshovi povedlo usnout. Bylo těsně nad ránem, když s ním někdo zacloumal.
"Pane, vstávejte. Jsme v Possum Springs. Konečná stanice." řekl mu řidič. Joshovi chvíli trvalo, než se probral, ale po chvíli už stál venku na chodníku před nádražím a hleděl na sochu lišky v uniformě, držící pušku s bodcem. Josh se usmál. Byl konečně tady. Bez váhání se chtěl rozběhnout do města, ale nevěděl, kam jít. Naštěstí si všiml uklizeče, který v tu chvíli uklízel před budovou.
"Promiňte, kudy do města?" zeptal se ho nesměle. Uklizeč se na něj koukl trochu lhostejným pohledem.
"Za pár minut sem přijede minibus a ten tě tam hodí. A teď běž. Mám práci." řekl zachmuřeně a hleděl si úklidu. Josh si odplivl a trochu podrážděně prohodil k uklizečovi pár slov.
"Tak díky..."
Uklizeč ho zjevně neposlouchal, protože se ani neohlédl. Ale mluvil pravdu. Po půl hodině opravdu přijel minibus. Josh nastoupil a už si to razil do města.

Minibus ho vysadil před vchodem do tunelu a odjel. Josh se začal rozhlížet po okolí. Zrovna byl podzim, jeho nejoblíbenější roční období. Listy padaly ze stromů a hrály pestrými barvami, ptáci odlétali do teplých krajin a lidé vypadali docela vesele na to, že bylo sotva půl deváté ráno. Josh úplně žasl. Tohle místo bylo tak nádherné. Už pochopil, proč ho sem babička chtěla vzít. Hned se chtěl vydat na místní hřbitov, aby mohl její hrob navštívit. Jenže nevěděl, kde je. Pak si ale všiml věže kostela nad ním. Ihned tu věž poznal. Vyběhl po schodech nahoru, div nebyl udýchaný a usmál se. Stál před tím kostelem, který byl na pohlednici.
"Heh...jsem tady, babičko." řekl si šťastně a vydal se na obhlídku. Byl to nádherný kostel. Věděl to už dřiv, ale vidět ho na živo bylo ještě krásnější. Vydal se směrem k hřbitovu za kostelem a začal hledat hrob jeho babičky. Naštěstí pro něj, nebyl hřbitov tak velký a tak její hrob během čtvrt hodiny našel. Klekl si k náhrobku a s úsměvem pohladil hlínu pod sebou.
"Ahoj, babi... Jsem tady. Přesně, jak jsi to kdysi chtěla." šeptal Josh a z oka mu vytekla slza, kterou rychle utřel.
"Už chápu, proč jsi mě sem chtěla vzít. Je tu nádherně. Tady se mi bude líbit. Jen mě mrzí, že tu semnou nejsi." řekl si a vstal. Ještě chvíli koukal na náhrobek a pak se s úsměvem otočil a odešel. Náhle mu začalo kručet v břiše. Už skoro celý jeden den nejedl a poslední peníze použil na cestu sem.
"Sakra... No, musím sehnat prachy." řekl si trochu zachmuřeně a seběhl po schodech zase dolů. Když už byl dole nerozhlédl se a bez rozmyslu zahl doleva.
"AU!"
Josh se svalil na zem a chytil se za tvář. Do někoho omylem vrazil.
"Hele, dávej pozor, moulo!" okřikl ho holčičí hlas. Josh se oklepal a koukl se, koho to vlstně srazil. Byla to kočka s tmavě modrou srstí a mírnou červenou čupřinou. Měla velké červené oči a bílé fousky. Měla na sobě oranžové troko s dlouhými červenými rukávy a přeškrtlou nulou, hnědé džíny a zelené boty.
"Dávej trošku bacha na cestu, ty tupče! Mohli jsme si oba dost ublížit." pokračovala kočka a trochu přísně na něj koukala.
"Omlouvám se... Já se jen snažím rychle najít restauraci a peníze... Mám hlad." řekl trochu posmutněle a provinile. Kočka na něj koukla a zamyslela se.
"Ty seš tady novej, že?" zeptala se po chvíli. Josh jenom přikývl. Kočka k němu natáhla ruku a pomohla mu na nohy.
"Znám tady dost lidí, ale tebe ne. Jak se jmenuješ... Fialová hlvo?" zeptala se trochu posměšně. Narážela tím na mou fialovou srst na hlavě, kterou si tak nabarvil před rokem. Fialová byla vždy jeho oblíbenou barvou.
"Já jsem Josh. Josh Sorrow." představil se trochu nesměle a natáhl ke kočce ruku. Kočka mu ji stiskla na znak přátelství a usmála se.
"V pohodě. Těší mě, Joshi. Já jsem Mae Borowski, ale říkej mi Mae." představila se s úsměvem.
"Nápodobně, Mae. A ještě jednou promiň, že jsem do tebe takhle napálil." omlouval se Josh a připadal si dost hloupě. Mae nad tím však mávla rukou.
"Ále, ser na to. To se stane. Každopádně, jestli máš hlad, vezmu tě do Snack Falconu. Můj kamarád tam maká, tak ti snad neco k jídlu seženu." uchechtla se a vyšla kupředu. Josh tomu nemohl uvěřit.
"D-díky, Mae. Jsem ti fakt vděčnej." děkoval jí za chůze. Mae se usmála aplácla ho po zádech.
"No problem, kámo. A mimochodem... Vítej v Possum Springs."