Eclypse night ghost

Kapitola třetí

Přestávka skončila. Začala třetí série parkuru od 120cm do 130cm. Leo krátce něco povídal do mikrofonu a přivítal jezdce se svým koněm na kolbišti. Všichni jsme mlčky seděli a pozorně sledovali každý pohyb. Jak jezdec sedí, jakou mají s koněm souhru a podobně. "Třetí série parkuru je u konce. Dejte chvilku našim stavitelům, ať to zvednou. " řekl James a vypl mikrofon. "Beco? Až ukončíme čtvrtou sérii půjdeš si nasedlat Bentleyho ano? Opracuješ si v hale, skoky tam ještě máš, navíc si myslím, že Bentleymu stačí když se zahřeje. Nechám to na tobě." usmál se James, zapnul mikrofon a představil dalšího jezdce.

Čtvrtá série parkuru se pomalu blížila ke konci. Čekala jsem až pojede poslední jezdec, abych mohla za svým miláčkem. Přišlo mi to nějaké nečekaně dlouhé, ale dočkala jsem se. Poslední bodování, za 10 minut vyhlašování výsledků. Přestavění parkuru na kolbišti a já a Bentley. Rychle jsem vyběhla ze dveří směrem ke stáji. Proběhla jsem hlavní stájí a pak do úzké uličky a do klubovny. Rychle jsem na sebe natáhla bílé jezdecké rajtky s černým celokoženým sedem. Černo-červeno-bílé závodní tričko a černé sako. Zaběhla jsem o kousek vedle do sedlovny a vzala svoje závodní věci na Bentleyho. Krásné černé kožené kamaše s beránkem, černo-červeno-bílá dečka s čabrakou. Černé rukavice a červeno-černý skokový bičík.

Nasadila jsem si helmu. Vyvedla jsem Bentleyho před hlavní stáj. Zkontrolovala jsem si, jestli mám vše správně pozapínané, jestli mám dobře dotaženo. Stáhla jsem třmeny a vyhoupla jsem se do sedla. Hned jak jsem se usadila v sedle, spadl ze mě všechen stres, všechna špatná nálada i starosti. Teď mě zajímal jen Bentley a parkur, který mám zajet. Jason, nakonec parkur nepojede, protože jeden kůň se při parkuru zranil, tak ho ošetřoval. Jelikož ho jezdí mladá slečna, jen tak se od ní ani od jejího koně Jason nehne.

Pobídla jsem hřebce do klusu. Jak jeho kopyta dopadali do písku, ozývali se v celé hale. Byl to uklidňující zvuk. Točili jsme se z Bentleym v různých kruzích, osmičkách, vlnovkách dokonce jsem ho před nedávnem naučila, aby se točil na místě. Když jsem si byla dostatečně jistá, že je protáhlý a že má skvělé obraty, najela jsem na velký kruh a dala mu pobídku do cvalu. Na nic nečekal a ochotně nacválal. Cválali jsme shromážděně kolem dokola celé haly. Zvládli jsme i kruhy, obrat na místě, osmičky, vlnovky a jiné jízdárenské cviky. Bentley byl připraven a já snad také. Povolila jsem otěže , lehce jsem se zaklínil a hřebec přešel do kroku.

Je čas vyrazit ke kolbišti..

Hned jak jsem dorazila ke kolbišti, skoky už byly postavené. Bentley zvedl hlavu, nastražil uši a hlasitě zaržál, aby všichni věděli, že středem pozornosti jsme teď my. Chytila jsem se pevně jeho hřívy, protože tohle bylo vždycky varování spíše pro mě, abych se pevně chytla. Podle mého očekávání se Bentley vzepřel, zamával ve vzduchu předními kopyty a zase se klidně postavil.

"Tak, už je tady. Dámy a pánové dovolte mi, abych Vám představil dívku, která reprezentuje naši stáj. Prosím přivítejme Rebeccu Holisovou a jejího andaluského hřebce Bentleyho" zazněl hlas z mikrofonu. Pokývla jsem hlavou a pobídla Bentleyho do kroku. Vešli jsme na kolbiště a stovky lidí nás zaujatě sledovali. "Rebecco, můžeš začít" řekl hlas z mikrofonu. Dala jsem Bentleymu pobídku a on z místa nacválal. Necválal pomalu, na kolbišti nikdy necválal pomalu, což bylo dobře alespoň pro náš čas. Měla jsem ho naučeného na váhu, takže otěže jsem skoro nepotřebovala. Mířila jsem na první skok, čímž byl oxer vysoký 150 cm . Hned jak jsme byly nad skokem zazněl zvuk zvonku, aby se spustil čas. Lehce jsem se naklonila vlevo a Bentley už věděl kam chci jet. Měli jsme proti sobě 2,3 metrů široký bazén, přes který jsme elegantně přeletěli. Hned za ním nás čekal trojskok. Po něm vyšší kolmý skok. Za ním jsem váhu přesunula doprava a čekalo nás trojbradlí. Bentley si odfrkl. Pobízela jsem do rytmu jeho cvalových kroků. Odskok a před námi další oxer. Pobídla jsem hřebce aby prodloužil cvalové kroky. Posledním skokem byl vějíř, který byl až 165cm vysoký a 150 cm široký. "Teď nebo nikdy!" Řekla jsem Bentleymu a dala mu odskok. Bentley ho přeletěl jako by ten skok měřil sotva metr. Když jsem za skokem začala zpomalovat, všichni diváci i jezdci zběsile tleskali. Otočila jsem se a zjistila jsem, že jsme opravdu nic neshodili. Musela jsem se smát. Měla jsem obrovskou radost. Bentley hrdě hodil hlavou a hlasitě zaržál. Na volných otěžích jsem opouštěla kolbiště, abych uvolnila kolbiště dalšímu jezdci. Bentley se vznešeně nesl. Zamávala jsem Jasonovi, který stál u přepravníku a s širokým úsměvem ještě pořád tleskal.