Princess of Vampires II - Hard Promise [DOKONČENO]

Chapter thirty-nine Two Suprise!

Kass
Uběhl týden od toho, co mě Freya shodila na zem a já je vyhodila ze svého života. Možná byli prokletí nějakou kletbou, ale kniha alchymistů říká, že opravdový přátelé by jí měli odolat. A navíc, pořád měli něco proti Adrianovi a Sydney. A ani toho nelituji. Nelituji toho, že v mém životě nebudou tak moc. Měla jsem ještě Adriana, Sydney, Amélii a k nějakému zázraku i Charlieho. Uběhl týden a Zach každé ráno zmizí někam pryč. Rozhodně jsem ho nepodezírala z toho, že mě podvádí. Nikdy by mi to neudělal. „ Hej jsi tu?" zavolala na mě Sydney. Netušila jsem, že i ona má svojí úchylku. Dekorace, výzdoba, polštářky a mnoho dalšího. To byla její úchylka a teď? Teď jsem s ní v jednom z obchodů a obcházíme právě tyto věci. Moje nálada byla na bodu mrazu, ale i tak se mě Sydney pokoušela rozveselit. Může to zkoušet dál. Kdo by chtěl každý ráno trávit u záchodu? Myslím, že těhotenství je skvělý zážitek, ale mohly se aspoň ztratit. „ Jsem, jen pořád přemýšlím, kam Zach už týden odchází," řekla jsem. „ A Adriana bere s sebou," řekla jen a já se na ní nadějně podívala. „ Nemusela si tu být, kdyby si Zach dnes Adriana nevzal. To on mi to slíbil a pak mi předhodí tebe zrovna, když máš mrzutou," dodala ještě a pak si všimla mého obličeje. „ Ne nevím, kam ho bere," řekla mi a můj nadějný obličej hned spadl. „ Koukej na ty polštářky!" zavolala a ihned se k nim rozeběhla. Byly z jedné strany z ovčí vlny a z druhé byly normálně látkové. Měli tu snad všechny barvy. „ Tyhle si koupím," řekla a ihned popadla nejméně tři polštářky. Mě samotné se líbili a tak jsem si vzala jeden šedý a jeden černý. „ Co nějaké oblečení?" zeptala se mě Sydney. Konečně něco na čem mohu hodovat i já. „ Jak je to mezi tebou a Adrianem?" zeptala jsem se najednou. Možná si to neuvědomují, ale mezi nimi jsou nějaké ty jiskry. Já i Zach to vidíme. „ Co by mělo být?" zeptala se a rozhlížela se, do jakého obchodu padneme tentokrát. „ Ty to nevidíš?" zeptala jsem se. „ Co bych měla vidět? Jsme jen přátelé, dobře se s ním povídá a je stejně neoblíbený jako já," vysvětlila mi a já jsem to radši už neřešila. Uvědomí si to sami. Chytla jsem rukáv Sydney a odtáhla jí do obchodu s oblečením.

Adrian
„ Kdy jí o tom řekneš?" zeptal jsem se Zacha, který řídil. „ Dnes jí sem dovezu a ukážu. Myslíš, že bude mít radost?" zeptal se mě. „ Rozhodně navíc, nevím, jak byste se tři do jejího pokoje vešli," řekl jsem. Její pokoj byl už tak celkem malý a tři by se tam opravdu nevešli. „ Navíc, myslím, že to bude bezpečné," dodal jsem ještě. Johna a Freyu může vždycky pohltit jakákoliv kletba a nemohlo by to dopadnout dobře. „ To je pravda," řekl jen a pozoroval vozovku. Byl jsem za ty dva šťastný a těšil jsem se na malou fazolku. Už i já tomu malému/malé říkám fazolka. „ Proč, že jsem jel s tebou?" zeptal jsem se ho, neboť jsem Sydney zrovna dnes slíbil, že s ní projdu dekorace. Ano opravdu jsem se na to chystal. „ Už ani nevím. Hele jak to máš se Sydney?" zeptal se mě a já se zamračil, jak nad jeho odpovědí, tak i nad jeho otázkou. „ Jak jako mám? Jsem její kamarád a ona má kamarádka," řekl jsem. Popravdě o tomhle jsem nějak nepřemýšlel, ale když se mě teď Zach zeptal, uvízlo mi to v hlavě. „ Vážně nic víc?" ptal se dál. Na chlapa byl až moc zvědavý. „ Nevím, nikdy jsem o tom nepřemýšlel až do teď," odpověděl jsem popravdě a až teď jsem si vzpomněl na její auru, jak se změnila, když jsem jí stiskl ruku. Celkově její aura byla vždy jiná v mé přítomnosti. „ Asi si to nech projít hlavou," řekl Zach. „ To nechám," řekl jsem a zadíval se na silnici před námi.

Kass
Jestli mě ještě dnes někdo vytáhne z postele, zabiju ho! Urvu mu hlavu, kterou pak vykopnu z okna, ať si jí může najít. To nedávalo smysl, ale bylo mi to jedno, nejvíce když jsem viděla svojí postel. Pustila jsem na zem čtyři tašky a s chutí si vlezla do postele. Jakmile jsem své tělo natáhla, úlevně jsem vydechla. Byl to krásný pocit, který mi aspoň zvedl trochu té nálady. „ To jako zase ležíš?" zeptala se mě Sydney, která vtrhla do mého pokoje. „ Moc mě neštvi, nebo ti urvu hlavu, vykopnu ti jí z okna a pak si jí můžeš hledat," řekla jsem. „ Víš, že hledat nemůžu, když už budu mrtvá?" zeptala se mě. „ Vypni na chvíli tu svojí chytrost!" řekla jsem celkem hnusně. „ Dobře, myslím, že půjdu," řekla Sydney a začala se zvedat k odchodu. Nechtěla jsem být hnusná, ale dnešní den byl hrozný, jako ty předešlý dny. „ Promiň," řekla jsem, ale její odpověď jsem neslyšela, neboť můj mozek vypnul a já tak usnula.

Sydney
Říkala jsem jim, že bude mít zlou náladu, ale ti dva blbci mě neposlouchali. Zajímalo by mě, jak jí Zach zvládne. Nevím, co pro ni přichystal, ale trvalo mu to týden. Já jsem teď seděla v pokoji, který patřil Adrianovi. Vím, že Kass někam tou otázkou směřovala a měla jsem to v plánu zjistit. Než jsem se nadála, dveře se otevřely. „ Nejsi s Kass?" zeptal se mě Adrian, když vkročil do svého pokoje. „ Málem mi utrhla hlavu, pak by jí vykopla oknem a já bych jí musela najít," řekla jsem přesně to, co mi Kass řekla. „ Víš, že budeš mrtvá?" zeptal se mě Adrian a já se v duchu usmála. Máme společné myšlenky. Chvíli nic neřekl, jen se na mě díval a pozoroval mě. „ Co?" zeptala jsem se. „ Chci něco vyzkoušet," řekl jen a odhodil koženou bundu. „ Co chceš vyz..." nestihla jsem to doříct a Adrian se bez varování natiskl na mé rty. Byl to opatrný polibek, jako kdyby se bál, že mě vyděsí, ale když pohnul rty jako první, hned jsem jeho pohyb zopakovala. Byla jsem mimo, jediné, co jsem chtěla, bylo cítit jeho rty na těch mých.

Kass
„ Lásko, vstávej," někdo se mnou pohnul. Překvapivě jsem se vyspala a bylo mi už o něco líp. Otevřela jsem oči a před sebou viděla Zacha. „ Co se děje?" zeptala jsem se. „ Chci ti něco ukázat, ovšem musíme jet autem," řekl mi a moje zvědavost se probudila. Začala jsem vstávat a oblékat si bundu. „ Musím ti zavázat oči," řekl a vytáhl černý šátek. Zabručela jsem, ale šátek jsem si nechala ovázat okolo očí. „ Jak se mám teď dostat k autu?" zeptala jsem se a snažila se pohmatu najit Zacha. „ Takhle," řekl a pak jsem cítila jeho ruce na zádech a pod zadkem. Po nějaké době jsem pod zadkem cítila měkkost sedačky a znovu po nějaké chvíli jsme se rozjeli. Jeli jsme celkem dlouho, dokud Zach nezačal zastavovat. Slyšela jsem otevření jeho dveří, ale svých ne. „ Zachu?" zavolala jsem na něj. „ Neboj se, jsem tady," řekl, otevřel dveře z mé strany a znovu mě vzal do náruče. Podle toho jak šel, jsem poznala, že šel po schodech. „ Kdyby si mi nezavazoval oči, mohla jsem jít sama," řekla jsem. „ Ani nápad," řekl jen a pokračoval v chůzi. Najednou zastavil, chvíli něco dělal a pak se znovu rozešel. Poté mě opatrně mě postavil na nohy a stoupl si za mě. „ Vítej doma," řekl a sundal mi šátek. Okolo mě bylo světlo a několik místností. Až po nějaké době si uvědomím, co říkal a hned se na něj otočím. „ Doma?" zeptala jsem se nechápavě. „ Tohle je náš nový domov," řekl a ukázal po bytě, ve kterém jsme byli. Zach pro nás zařídil nový, bezpečný domov. Teď jsme tu mohli být všichni tři pospolu. Zach, Fazolka a já.
################################
Tak a ještě jedna kapitola dnes, ať nemám špatné svědomí...
Lidi? Kdo čekal něco takového u Sydney a Adriana? Heh, tohle bylo taky v plánu.
A ta hláška o zabití... Nevím jak vás, ale mě rozesmála :D. A to jsem jí vymyslela z hlavy :D.
Nový byt? Přesně tak, do pokoje by se nevešli :D.
A co říkáte na více pohledů v jedné kapitole?
So, nechám své kecy kecama a Adios!
Lovuju vás
Vaše
#Bee#