Jsem Nathan Drake (Jen pro ujasnění,pokud tu je někdo gamer a hrál Uncharted 4 tak toto jméno určitě znáte,ale tady v této FF to s ním nemá vůbec nic společného) Minulý rok jsem ještě chodil do Bradavic. Toho už mám dost. Hlavně Hermiony Grangerové. Její pohledy,její tvář,bez toho jsem se ani jeden den neobešel.
Četl jsem si knížku,až najednou uslyším zvonek u mých dveřích. S nezájmem položím knížku a dojdu ke dveřím. Otevřu je a v nich stojí vousatý muž kterého už moc dlouho znám Brumbál.
,,Um,eh..p-profesore Brum-Brumbále" Zakoktal jsem ,,Hezký den,že ano? Nathane." Jeho hlas jako vždy ,,A-ano p-profesore,p-p-ple--- Uh tedy přejete si?"
,,Trochu se zklidni Nathane. Přeju si jen jedno,chci aby ses vrátil do Bradavic - ale - ne jako student. Jako Profesor Drake." řekl Brumbál a já na něj zíral s otevřenou pusou ,,byl jsi skvělý student,popřemýšlej o tom do začátku školního roku" dořekl a odešel. Tedy,dá se říct že odešel?
YOU ARE READING
Vysvětli to..
Fanfiction,,Ale já jsem to neudělala úmyslně!" Vzlykala,ale ne víc jak já. ,,Tak proč! Hm? VYSVĚTLI TO! Nebo víš co?! Radši ne! Bez tebe dokážu žít!" Začal jsem řvát jak nejvíc mohu ,,Ale já bez tebe ne.." Řekla a nepřestávala vzlykat.
