c o l d ❄ ; { v i c to r i a × s i r i u s }

Část první; Začátek školního roku🌸

Pohled Victorie

Dnes je prvního září, den, který v oblibě nemá snad nikdo kromě natěšených prváčků čekající před Moudrým Kloboukem. Jeho rozsudek jim změní celý život, protože je pouze na něm jestli je přiřadí do Nebelvíru, kde jsou ti nejodvážnější, nebo mezi upřímné a pracovité studenty Mrzimoru. Většina těch nejvýznamnějších kouzelnických vynálezců a novátorů studovala v Havraspáru, jejich kolej je samý génius. Jako poslední a také nejlepší je zde má kolej, a to Zmijozel, který je plný ambiciozních a hlavně čistokrevných kouzelníků. V hloubi duše si přeji, aby letošní prváci byli menší budižkničemové než ti minulí a vlastně i předminulí.

,,Tenhle rok k nám na kolej přiřadili nejméně studentů, jak se tak koukám." řekl Regulus sedíc naproti Luciusovi.

,,Je smutné, že je přijato tolik nečistých mudlovských dětí." odpověděl černovlasému chlapci.

,,Upřímně? Radši budu mít poloprázdný stůl než ho sdílet s nějakou špínou." přidala jsem svůj názor. Dělá se mi špatně z Nebelvírských už jenom proto, kolik tam je mudlovských šmejdů. ,,Bello?" zamávala jsem kamarádce, po mé pravé straně, rukou před obličejem, tvářila se jako by byla v transu ,,Nad čím přemýšlíš?"

Narcissa, která seděla po Regulusově levici, se jenom pousmála.

,,Čekám až se ti spratci posadí ať může začít hostina," vydechla otráveně ,,nejedla jsem od rána."

,,Furt bys jenom jedla." ozval se Regulův rýpavý hlas společně s jeho úsměvem. S pouhým ,,Sklapni." Bellatrix věnovala bratranci jeden ze svých ne zrovna přátelských pohledů, když v tom se stůl prostřel a objevilo se na něm plno jídla různého druhu, které připravili Bradavičtí skřítci.

,,Jediné, co na téhle škole miluji jsou večeře." řekla nadšeně černovláska a poté jsme se všichni pustili do jídla. Bella si brala od každého jídla něco mezitím, co já jsem se spokojila s hrachovou polévkou.

,,Jdu si na pokoj vybalit věci." řekla jsem poté, co jsem dojedla jako první a odešla jsem.

Došla jsem ke zdi, přes kterou se vchází na Zmijozelskou kolej, nacházející se v podzemí.

,,Čistá krev." vyslovila jsem slovo, jenž mě pustí dále. Heslo, které se mění co jeden měsíc, střeží každou z kolejí.

Musela jsem projít chodbou kolem sochy Salazara Zmijozela v životní velikosti a poté sejít do druhého podzemního patra, kde se nachází pokoje určené studentům třetích až sedmých ročníků. Ocitla jsem se v mi už známé dlouhé kamenné chodbě osvětlené loučemi. Prošla jsem kolem koupelen a další dveře byly do pokoje, který sdílím společně s Bellou, její sestrou Narcissou a Lucindou Talkalotovou. Vešla jsem do pokoje, který se vyjímal zelenou, stříbrnou a černou barvou. Vedle mojí postele už stál kufr včetně klece s mým ptačím mazlíčkem Ravennou. Už podle jména je více než jasné, že se jedná o vránu. Slouží rodině Malfoyových už velmi dlouho a je až dech beroucí kolika let se zatím dožila. Společně s náhrdelníkem s velkým smaragdem je to jediné, co mi zde má matka zanechala poté, co ze dne na den zmizela. Byla to v naší rodině velká ztráta.

Rozhodla jsem se tedy vybalit věci, které jsem si doma tak pečlivě chystala, ale i přes to mám špatný pocit, že jsem na něco zapomněla. Oblečení a boty jsem kouzlem přenesla do prostorných mahagonových skříní, učebnice a plno dalších knih do poliček nacházejících se nad nočním stolkem u postele a plyšového hada, kterého jsem dostala jako menší pozornost od Luciuse na mé šestnácté narozeniny, jsem položila vedle polštáře. Jako poslední tu byl můj Nimbus 1500, tohle nové koště je dar od mého otce, na kterém budu nadále reprezentovat Zmijozelskou kolej.

Vše jsem měla vybaleno a tak jsem se rozhodla jít ještě na chvíli omrknout společenskou místnost jestli tam není někdo, kdo by stál za pokec. Nečekaně zde byla děvčata Blackovi společně s Regulusem, Severusem a bratrem. Beze slov tu, otočená zády k ostatním seděla Lucinda, kapitánka našeho famfrpalového týmu, a četla si něco z pergamenu.

,,Ahoj Severusi" pozdravila jsem dalšího z mých velice blízkých kamarádů s lehkým náznakem úsměvu. Posadila jsem se na kraj sedačky, vedle Luciuse a blíže ke křeslu, kde seděl Snape. Ten mi můj pozdrav i úsměv oplatil.

,,Jak si strávil prázdniny?" zeptala jsem se zaujatě. Byl to jediný nečistý kouzelník, s kterým jsem se přátelila. Jeho otec, Tobias Snape byl mudlovského původu a vsadím se, že byli zase někde v zahraničí na dovolené, jako každý rok.

,,Vzhledem k tomu, že nás čekají důležité zkoušky, tak jsem jsem se věnoval studiu a vytváření kouzel." řekl klidně a zavřel knížku, kterou držel v rukou. Učebnice obrany proti černé magii pro pokročilé kouzelníky psalo se na knize.

,,Pokud se nepletu, tak zkoušky skládáme až na konci roku, ne?" podíval se na Severuse s nadzvednutým obočím Regulus. Zkoušku N.K.Ú. musíme skládat ze všech předmětů a z učiva za celých pět let. Zkouška má písemnou část, která je velmi přísně hlídaná a používají se při ní brka a papíry opatřené kouzlem proti podvádění. Při praktické části hodnotí naše dovednosti zkušební komisaři.

,,Ano, ale ptal jsem se otce a ten říkal, že zkoušky jsou hrozně těžké a že je málo kdo zvládl," vydechl ztrápeně ,,a proto se budu snažit udělat vše co-" nedořekl to, protože byl přerušen znechuceným hlasem mého staršího bratra.

,,Pochybuji, že se tvůj otec v něčem takovém vyzná. Možná právě to jaký je zapříčinilo, že nezvládl složit závěrečné zkoušky nemyslíš Snape?" ozval se pohrdavě Lucius. V místnosti zavládlo ticho a abych byla upřímná čekala jsem nějakou z bratrových připomínek. Chlapec na to nezareagoval nijak a místo toho si znovu otevřel svou učebnici a začal si dělat poznámky. Vždycky byl takový, protože věděl jaký Lucius je. Když proti němu někdo vznese křivé slovo zaplatí za to. Obzvlášť někdo méně postavený, jak říká blonďatý hoch. Každý student Zmijozelu Malfoye respektoval a nebylo to jenom tím, že je prefekt.

Povzdechla jsem si, jelikož mi bylo Severuse trochu líto. Nejenom, že mi přišel utlačován na téhle koleji, ale také Nebelvírští Pobertové si z něj neustále utahovali. Tahle skupina se skládala z velice inteligentního a nadaného Remuse Lupina, zbabělce Petera Pettigrewa, sebevědomého famfrpálového chytače Jamese Pottera a jako poslední je nadaný student, ale také krvezrádce Sirius Black.

,,Už se jdu chystat ke spánku," řekla jsem se zívnutím ,,dnešní den byl docela vyčerpávající." a s pouhým ,,Dobrou noc." jsem se rozloučila. Lucius mi popřál pěkné sny a také odešel na pokoj.

,,Taky za chvilku dojdeme." řekla Cissy za obě dívky. Severus a Lucy si hleděli svého a ani jeden se neozvali, tak jsem sešla po schodech dolů zpátky do našeho pokoje.

Před tím než jsem šla spát jsem se rozhodla pro sprchu. Dnešní den byl docela náročný a tohle byl přesně typ uvolnění, jenž jsem potřebovala. Umyla jsem si vlasy i tělo, které bylo za nedlouho zakryto sametovou látkou černého pyžama.

Mezitím, co jsem se sprchovala tak sestry Blackovi došli na pokoj a už v pyžamu leželi na posteli. Poslední slovo, které jsem slyšela než jsem vylezla z koupelny bylo jméno mého bratra vysloveno z Cissyiných úst. Když jsem přišla tak debatu ukončily a já na sobě jenom cítila jejich pohledy.

,,Můžete se bavit dále," řekla jsem a podívala jsem se na Bellu ,,je mi fakt ukradené jestli tu řešíte něco tajného nebo-" odmlčela jsem se ,,nebo mého bratra." věnovala jsem Cissy chladný pohled a poté jsem přešla k posteli, lehla jsem si pod přikrývku a položila jsem hlavu na polštář.

,,Vicky, ale-" Cissy měla v plánu argumentovat, na což jsem fakt teď neměla náladu.

,,Jdu spát, jsi snad slepá?" řekla jsem arogantně a otočila jsem se na druhý bok, mladší z sester si povzdechla. Slyšela jsem zavrzání postelí, takže hádám, že se radši rozhodli jít spát, protože odporovat Victorii Malfoyové znamená odporovat i Luciusi Malfoyovi. Jestli se chcete uhnat do problémů jen do toho.

💌 budu ráda za jakékoliv pozitivní i negativní ohlasy, ať vím co do dalších dílů zlepšit :>